A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Třída Wittelsbach | |
---|---|
SMS Wittelsbach | |
Obecné informace | |
Uživatel | Kaiserliche Marine |
Typ | predreadnought |
Lodě | 5 |
Zahájení stavby | 1899–1900 |
Spuštění na vodu | 1900–1901 |
Uvedení do služby | 1902–1904 |
Osud | vyřazeny |
Předchůdce | třída Kaiser Friedrich III |
Nástupce | třída Braunschweig |
Technické údaje | |
Výtlak | 12 596 t (standardní) 12 798 t (plný) |
Délka | 125,2 m (na vodorysce) 126,8 m (celková) |
Šířka | 20,8 m |
Ponor | 8,04 m |
Pohon | 12 kotlů 3 parní stroje s trojnásobnou expanzí 3 lodní šrouby |
Rychlost | 17,5 uzlu |
Dosah | 5000 nám. mil při 10 uzlech |
Posádka | 683 |
Výzbroj | 4× 240mm kanón (2×2) 18× 150mm kanón (18×1) 12× 88mm kanón (12×1) 6× 450mm torpédomet |
Pancíř | 100–225mm boky 50mm paluba s 75–120mm konci 250mm dělové věže 150mm sekundární věže 70mm štíty děl 140mm kasematy 140–250mm velitelská věž |
Třída Wittelsbach byla lodní třída predreadnoughtů Kaiserliche Marine. Celkem bylo postaveno pět jednotek této třídy. Do služby byly přijaty v letech 1902–1904. Všech pět lodí bylo na počátku první světové války v aktivní službě. Během války byly převedeny k pomocným úkolům.
Stavba
Celkem bylo postaveno pět jednotek této třídy. Do jejich stavby se zapojily loděnice Kaiserliche Werft Wilhelmshaven ve Wilhelmshavenu, Schichau-Werke v Danzigu, Germaniawerft v Kielu a AG Vulcan Stettin v Hamburku.[1]
Jednotky třídy Wittelsbach:[1]
Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
---|---|---|---|---|---|
Wittelsbach | Kaiserliche Werft Wilhelmshaven | 1899 | 3. července 1900 | 15. října 1902 | Od roku 1916 cvičná a depotní loď minolovek. Sešrotována 1921. |
Wettin | Schichau-Werke | 1899 | 6. června 1901 | 1. října 1902 | Od roku 1916 cvičná a depotní loď minolovek. Sešrotována 1921. |
Zähringen | Germaniawerft | 1899 | 12. června 1901 | 25. října 1902 | Od roku 1916 cvičná loď. Od roku 1917 cílová loď. Po válce vyřazena. Roku 1926 modernizována na rádiem řízenou cílovou loď. Roku 1944 v Gdyni potopena náletem. Po vyzvednutí podruhé potopena k zablokování přístavu. Po válce sešrotována. |
Schwaben | Kaiserliche Werft Wilhelmshaven | 1900 | 19. srpna 1901 | 13. dubna 1904 | Od roku 1916 cvičná loď. Sešrotována 1921. |
Mecklenburg | AG Vulcan Stettin | 1900 | 9. listopadu 1901 | 25. června 1903 | Od roku 1916 vězeňská loď. Sešrotována 1921. |
Konstrukce
Koncepčně lodi navazovaly na třídu Kaiser Friedrich III. Hlavní výzbroj tvořily čtyři 240mm kanóny ve dvouhlavňových věžích. Sekundární ráži zastupovalo osmnáct 150mm děl (čtyři v jednohlavňových věžích, zbytek v kasematách), které doplňovalo dvanáct 88mm děl a šest 450mm torpédometů.[2] Pohonný systém tvořilo dvanáct kotlů a tři parní stroje s trojnásobnou expanzí o výkonu 14 000 hp, pohánějící tři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 17,5 uzlu. Dosah byl 5000 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.[1]
Osudy
Všech pět lodi bylo na počátku první světové války v aktivní službě. Byly součástí německého Širokomořského loďstva, konkrétně 4. eskadry viceadmirála Erhardta Schmidta.[3] Operovaly v Baltském moři. V letech 1915–1916 byly jednotlivé lodě, kvůli zastaralosti a nedostatku personálu, převedeny k pomocným úkolům. Wittelsbach, Wettin, Schwaben a Mecklenburg byly sešrotovány nedlouho po válce. Pouze Zähringen německé námořnictvo používalo nadále jako cílovou loď a potopen byl až na sklonku druhé světové války.
Odkazy
Reference
- ↑ HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. S. 94–95.
- ↑ HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 1. Rok 1914. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-85983-84-2. S. 248.
Literatura
- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu třída Wittelsbach na Wikimedia Commons
- (anglicky) Článek o třídě Wittelsbach
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk