A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Pod pojem syntetická média patří taková média a virtuální realita[1], jež utváří umělá inteligence[2]. Je možné setkat se také s názvem deepfake, ten však ale nevystihuje pojem syntetická média v celé své podstatě. Syntetická média jsou univerzálním výrazem pro veškerou umělou produkci, která manipuluje daty a médii za pomocí algoritmů s cílem mást nebo vytvořit falešné informace. Syntetická média jako obor rychle rostla od vytvoření generativních, kontradiktorních sítí, které navrhl Ianem Goodfellowem v roce 2014[3]. Tyto sítě umožnily umělým inteligencím generovat nový obsah (hudbu, text, obraz)[4] na základě získaných skutečných dat. Takto vytvořený obsah se na první pohled jeví jako skutečný, vytvořený reálným člověkěm. Velkou pozornost ve světě syntetických médií vyvolala zpráva[5] z roku 2017, kterou zveřejnila mediální společnost Vice Media, která tvrdila, že umělá inteligence dokáže vytvořit pornografická videa ve kterých účinkují celebrity a veřejně známé osobnosti. Vice Media je americká mediální společnost, která byla založena v roce 1994 jako kanadský punkový časopis. Od té doby se rozrostla a stala se jednou z nejvýznamnějších médií pro mladé publikum, nabízející obsah v oblasti zpráv, dokumentárního filmu, kultury, životního stylu a dalších témat. Mezi největší potenciální hrozby syntetických médií patří šíření falešných zpráv a v důsledku toho nastane situace, že falešné zprávy a toho, že tyto zprávy znehodnotí práci skutečných médií a novinářů, protože dojde k masové nedůvěře společnosti vůči těmto zdrojům.
Historie
Syntetická média jako proces automatizovaného umění pocházejí ze starověkého Řecka, kdy vynálezci jako Daidalos[6] nebo Héron Alexandrijský[7] navrhli stroje schopné psát text, generovat zvuky nebo přehrávat hudbu.
Tradice zábavy založené na automatech, které dokázaly pobavit publikum svou zdánlivou schopností napodobovat lidskou kreativitu přitahovaly davy po celé Evropě[8], Číně[9] nebo v Indii[10]. Navzdory technickým možnostem těchto strojů nebyl žádný z nich schopen generovat originální obsah, a byl tak zcela závislý na své mechanické konstrukci a předem daném nastavení. Konkrétními příklady takových automat, které fungovaly bez zásahu člověka, ale přesto nevytvářely originální obsah jsou například: píšťalový stroj Hydraulis[11] - tento stroj byl složen z píšťal a trubek a byl napojen na systém vodních nádrží. Stroj byl schopen vytvářet hudbu automaticky a bez lidského zásahu nebo Peacock Clock[12] - tento automat byl vyroben ve středověkém Anglii a byl složen z mechanismu hodin a pohyblivých figurín.
Milníky vývoje syntetických médií
- 1956 Workshop[13] na Darmouth College - tato událost se týkala využití moderních technologií v umění a kreativitě.
- 1957 První počítačem vytvořená skladba Illiac Suite[14] pro smyčcové kvarteto.
- 1960 Ruský výzkumník R. Kh. Zaripov[15] publikoval celosvětově první článek o algoritmickém skládání hudby pomocí počítače Ural-1
- 1965 Vynálezce[16] Ray Kurzweil uvedl klavírní skladbu vytvořenou počítačem, Tento počítač byl schopen rozpoznávat vzory v různých skladbách. Poté dokázal pomocí analýzy těchto skladeb vytvořit nové melodie.
- 1989 Americký psycholog a vědec Peter Todd[17] vytvořil počítačovou síť, která byla schopná tvořit nové skladby pomocí uložených údajů.
- 2014 Výzkumník Ian Goodfellow[3] a jeho kolegové vyvinuli generativní kontradiktorní síť (GAN).
Druhy syntetických médií
Deepfake
Nejkontroverznější druh syntetických médií je deepfake[18]. Jedná se o obsah, který kompromituje určitou osobu. Takový počítačový algoritmus dokáže použít tvář existující osoby a graficky ji přidělat na kterékoli video. Jedná se o eticky nepřijatelný materiál, který poškozuje danou osobu.
Syntéza audiovizuálního obsahu
Tvorba digitálního audiovizuálního obsahu byla v minulosti doménou programátorů a umělců. Současné automatizované expertní systémy dokáži takový obsah tvořit samy, na základě požadavků, které jsou jim zadány. Mnoho dnešních filmů využívá počítačově generované obrazy.
Umění umělých inteligencí
Existuje mnoho programů a aplikací, které jsou schopné vytvářet umělecká díla podle zadaných klíčových slov. Jedním z nejznámějších je DALL-E, model strojového učení vyvinuté společností OpenAI pro generování digitálních obrazů na základě popisů. Tento systém je schopen generovat obrázky na základě popisu v jazyce přirozeného jazyka. DALL-E je jedním z nejvýkonnějších generativních modelů současnosti a má velký potenciál v oblastech, jako jsou design, animace a kreativní umění.
Tvorba textu
Systémy, které dokáží vytvořit lidský hlas, mají široké využití v Smart technologiích. Konkrétně se jedná o virtuální asistenty jako jsou Siri a Alexa. Virtuální asistenti, jako jsou Siri a Alexa, jsou AI (umělá inteligence) software, který pomáhá lidem vykonávat různé úkoly prostřednictvím hlasového ovládání. Tyto asistenti jsou integrováni do chytrých telefonů, reproduktorů a dalších zařízení a umožňují uživatelům vyhledávat informace, ovládat svá zařízení, streamovat hudbu, předpovídat počasí a mnoho dalšího.
Syntéza interaktivních médií
Média vygenerovaná umělou inteligencí lze použít k vývoji hybridního grafického systému, který by bylo možné použít ve videohrách, filmech a virtuální realitě.[19] Tyto AI generovaná média mohou být použita k vytvoření animací, textur, postav a dalších elementů, které se následně mohou použít v hybridních grafických systémech.
Mezi nejznámější společnosti, které tato média využívají, se řadí například:
- Nvidia Corporation: Tato společnost se specializuje na vývoj a dodávky hardware a software pro počítačovou grafiku a AI.
- Unity Technologies: Tato společnost vyvíjí platformu pro vývoj videoher a virtuální reality, která umožňuje využívat AI generovaná média.
- Unreal Engine: Tato platforma pro vývoj videoher a virtuální reality nabízí funkce pro využití AI generovaných médií.
Odkazy
Reference
- ↑ WADDELL, Kaveh. Welcome to our new synthetic realities. Axios . 2019-09-14 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MAŘÍK, Vladimír. Umělá inteligence (6). 6. vyd. Praha: Academia, 2013. ISBN 978-80-200-2276-9. S. 492.
- ↑ a b GOODFELLOW, Ian J.; POUGET-ABADIE, Jean; MIRZA, Mehdi. Generative Adversarial Networks. arXiv:1406.2661 . 2014-06-10. ArXiv: 1406.2661. Dostupné online .
- ↑ What Is Synthetic Media?. www.mediapost.com . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ AI-Assisted Fake Porn Is Here and We’re All Fucked. www.vice.com . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BRETT, Gerard. The Automata in the Byzantine "Throne of Solomon". Speculum. 1954-07, roč. 29, čís. 3, s. 477–487. Dostupné online . ISSN 0038-7134. DOI 10.2307/2846790. (anglicky)
- ↑ New Scientist Technology Blog: A programmable robot from 60 AD. web.archive.org . 2018-01-13 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-13.
- ↑ Glanville, Philippa Jane, (born 16 Aug. 1943), Academic Director (formerly Director), Waddesdon Manor, Buckinghamshire, 1999–2003. : Oxford University Press Dostupné online.
- ↑ KOLESNIKOV-JESSOP, Sonia. Chinese Swept Up in Mechanical Mania. The New York Times. 2011-11-25. Dostupné online . ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ KOETSIER, Teun. On the prehistory of programmable machines: musical automata, looms, calculators. Mechanism and Machine Theory. 2001-05-01, roč. 36, čís. 5, s. 589–603. Dostupné online . ISSN 0094-114X. DOI 10.1016/S0094-114X(01)00005-2. (anglicky)
- ↑ MORGAN, Harry. NERO'S EXPERIMENTS WITH THE WATER-ORGAN. The Classical Quarterly. 2022-05, roč. 72, čís. 1, s. 285–302. Dostupné online cit. 2023-02-07. ISSN 0009-8388. DOI 10.1017/S0009838822000362. (anglicky)
- ↑ The State Hermitage Museum: Exhibitions. web.archive.org online. 2008-02-02 cit. 2023-02-07. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-02-02.
- ↑ Dartmouth | Dartmouth. home.dartmouth.edu online. cit. 2023-02-08. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Electronic music - Computer music | Britannica. www.britannica.com online. cit. 2023-02-08. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ R. Kh. Zaripov, “An algorithmic description of a process of musical composition”, Dokl. Akad. Nauk SSSR, 132:6 (1960), 1283–1286. www.mathnet.ru online. cit. 2023-02-08. Dostupné online.
- ↑ That time in 1965 when a teen Ray Kurzweil made a computer compose music and met LBJ online. 2020-03-03 cit. 2023-02-08. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MILLER F., Geoffrey; TODD M., Peter; HEGDE U., Shailesh. Proceedings of the third international conference on Genetic algorithms online. 1989 cit. 2023-02-01. Dostupné online.
- ↑ BRANDON, John. Terrifying high-tech porn: Creepy 'deepfake' videos are on the rise. Fox News online. 2018-02-16 cit. 2023-01-22. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KEBO, Vladimír. Virtuální realita a řízení procesů : odborná publikace. Ostrava: VŠB-TU Ostrava ve vydavatelství Montanex 239 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7225-361-6, ISBN 80-7225-361-1. OCLC 780139680
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk