A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
.svg)
.png)
Globální index míru (anglicky Global Peace Index, GPI) je pokus měřit relativní pozici národní a regionální mírumilovnosti. Index zkoumá tři hlavní témata: úroveň bezpečnosti ve společnosti, rozsah domácích a mezinárodních konfliktů a míru militarizace.
Index se vydává každý rok na akcích v Londýně, Washingtonu, v OSN v New Yorku a v Bruselu. Je to produkt Institutu pro ekonomii a mír (Institute for Economics and Peace - IEP) a byl vyvinut za konzultace s mezinárodní skupinou mírových expertů z mírových institucí a think tanků s daty, které shromáždila organizace Ekonomická výzvědná jednotka (Economist Intelligence Unit).
Seznam byl zveřejněn poprvé v květnu 2007, poslední údaje byly publikovány v roce 2022.[1] Považuje se za první studii, která hodnotí země po celém světě podle jejich mírumilovnosti. K roku 2022 je vyhodnoceno 163 zemí. Studii navrhl australský podnikatel Steve Killelea a je podporována osobnostmi jako Kofi Annan, dalajláma, arcibiskup Desmond Tutu, bývalý finský president Martti Ahtisaari, držitel Nobelovy ceny Muhammad Yunus, ekonom Jeffrey Sachs, bývalá irská presidentka Mary Robinsonová a bývalý president USA Jimmy Carter.
Česko se od začátku pohybuje na předních pozicích (nejhůře bylo 17., nejlépe 5.), v roce 2022 získalo 1.318 bodů a umístilo se na osmé místo.[1]
Metodologie
Výzkumný tým je veden Ekonomickou výzvědnou jednotkou ve spolupráci s akademiky a experty v záležitostech míru. Měřili mírumilovnost zemí na základě široké škály indikátorů, celkové 23 (původně 24, ale jeden byl vynechán v roce 2008). Seznam indikátorů je v tabulce, kde
- UCDP značí Uppsala Conflict Data Program (program pro sběr dat o konfliktech), spravovaný na nejstarší švédské univerzitě v městě Uppsala
- EIU značí Economist Intelligence Unit - Ekonomická výzvědná jednotka
- UNSCT značí United Nations Survey of Criminal Trends and Operations of Criminal Justice Systems - Průzkum kriminálních trendů a operace trestních justičních systémů pro OSN
- ICPS značí International Center for Prison Studies at King's College London - Mezinárodní centrum pro vězeňské studie na King's College v Londýně
- IISS značí International Institute for Strategic Studies publication The Military Balance 2007 - Mezinárodní institut pro strategické studie, publikace Armádní bilance roku 2007
- SIPRI značí Stockholm International Peace Research Institute Arms Transfers Database - Stockholmský mezinárodní mírový výzkumný institut, databáze pro výzbrojový transfer
- BICC značí Bonn International Center for Conversion - Bonnské mezinárodní centrum pro konverzi
Hlavní objevy Globálního mírového indexu jsou[2]:
- Mír souvisí s indikátory jako příjem, vzdělání a regionální integrace
- Mírumilovné krajiny mají často společnou vysokou úroveň transparence vlády a nízkou korupci
- Malé, stabilní země, které jsou části regionálních bloků, mají větší pravděpodobnost získat vyšší hodnocení.
Na objevení víc specifických faktorů míru byla aplikována statistická analýza. Výzkumný tým hledal speciálně ty indikátory, které byly přidány a odebrány z indexu a měli vyšší korelaci s celkovým skóre a hodnocením zemí. Mezi statisticky důležitými indikátory, které nebyly použity v analýze, bylo fungování vlády státu, regionální integrace, nepřátelství vůči cizincům, důležitost víry v společenském životě, korupce, svoboda médií a HDP na osobu.[3]
Ve studii z roku 2007 chybí Bělorusko, Island, mnoho afrických zemí, Mongolsko, Severní Korea a Afghánistán. Chyběli, protože věrohodná data pro 24 indikátorů nebyla k dispozici.[4] Většina těchto zemí je obsažena v Indexu z roku 2010, který teď hodnotí celkově 149 zemí.
