A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Boeing CST-100 Starliner | |
---|---|
Boeing Starliner na misi OFT-2 při příletu k ISS. | |
Základní údaje | |
Výrobce | Boeing |
Země původu | USA |
Provozovatel | Boeing |
Použití | Pilotované lety ke stanici ISS |
Technické specifikace | |
Typ | kosmická loď k přepravě posádky |
Nosná raketa | Atlas V |
Kapacita posádky | až 7 astronautů |
Délka | 5,03 m |
Průměr | 4,56 m |
Objem | 11 m³ |
Výrobní specifikace | |
Stav | testování |
Vyrobeno | 3 |
Vypuštěno | 2 (+1 Pad Abort test) |
První start | 20. prosince 2019 (bez posádky) |
Boeing CST-100 Starliner (anglicky Crew Space Transportation)[1] je kosmická loď vyvíjená společností Boeing v rámci programu Commercial Crew Development vyhlášeném roku 2008 americkým Národním úřadem pro letectví a kosmonautiku (NASA). Jejím hlavním úkolem má být doprava astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), kam má podle kontraktu v rámci programu komerčních letů s posádkou Commercial Crew Program (CCP) z roku 2014 vykonat 2 až 6 pilotovaných letů,[2] případně soukromé vesmírné stanice, jejichž příkladem je navrhovaná stanice společnosti Bigelow Aerospace.[3]
Navenek je podobná lodi Orion (MPCV), kosmické lodi vyvíjené pro NASA společností Lockheed Martin.[4] Je větší než velitelský modul Apolla, ale o něco menší než Orion.[5] Loď má nést až sedmičlennou posádku, kvůli omezené kapacitě amerického segmentu ISS však bude dopravovat spíše čtyřčlennou posádku a omezené množství zásob.[6] Na oběžné dráze připojená ke stanici bude moci zůstat sedm měsíců, koncipována je jako znovupoužitelná s životností 10 letů.[6]
V první fázi programu CCDev, roku 2010, dostal Boeing od NASA 18 miliónů dolarů na předběžný návrh lodi.[7] Ve druhé fázi, roku 2011, Boeing získal 93 miliónů na další vývoj. Kromě CST-100 má NASA k dispozici i loď Dragon 2 konkurenční společnosti SpaceX.[8]
CST-100 má být uzpůsobena k vynášení různými nosiči, a sice nosnými raketami Atlas V, Delta IV a Falcon 9.[6][9] Pro první start zvolil Boeing raketu Atlas V.[10]
Seznam lodí
Seznam jednotlivých vyrobených kusů lodi CST-100 Starliner:
Výrobní označení | Jméno | Status | Počet letů | Celková doba letů | Poznámky | Galerie |
---|---|---|---|---|---|---|
Spacecraft 1 | (nepojmenovaný prototyp) | Vyřazena | 1 | 1 minuta a 35 sekund | Použita pro Pad Abort Test (test úniku lodě ze startovací rampy) a poté vyřazena z provozu. | |
Spacecraft 2 | (dosud bez jména) | Ve službě | 1 | 5 dní, 23 hodin a 54 minut | Použita pro dodatečný testovací let OFT-2. | |
Spacecraft 3 | Calypso | Ve službě | 1 | 2 dny, 1 hodina a 22 minut | Použita pro let OFT. Pokřtěna jménem slavné výzkumné lodi oceánografa a filmaře Jacquese Cousteaua.[11] |
Seznam misí
Let | Datum startu | Použitá loď[* 1] | Stav mise | Čas strávený na ISS | Trvání mise | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
Boeing Pad Abort Test | 4. listopadu 2019 | Spacecraft 1 | Úspěšná | — | 99 sekund | test úniku lodě ze startovací rampy[12] |
Boeing Orbital Flight Test | 19. prosince 2019 | Spacecraft 3 Calypso | Částečně neúspěšná | — | 2 dny, 1 hodina a 22 minut | zkušební bezpilotní let na ISS, loď ke stanici nedoletěla |
Boeing Orbital Flight Test 2 | 19. května 2022 | Spacecraft 2 | Úspěšná | 4 dny, 18 hodin a 8 minut | 5 dní, 23 hodin a 54 minut | opakovaný zkušební bezpilotní let na ISS, loď byla ke stanici připojena bezmála 5 dní |
Boeing Crew Flight Test | 21. května 2024 (nejdříve)[13] | Spacecraft 3 Calypso | Plánovaná | ~ několik dní (plánováno) | až 2 týdny (plánováno)[14] | zkušební let na ISS s dvoučlennou posádkou |
Boeing Starliner-1 | po certifikaci na základě předchozího letu,[15] nejdříve počátkem roku 2025[16] | Spacecraft 2 | Plánovaná | 6 měsíců (plánováno) | první z až šesti operačních pilotovaných letů na ISS v rámci CCP | |
Boeing Starliner-2 až Boeing Starliner-6 | do 2030 (konec životnosti ISS) | Spacecraft 2 / Spacecraft 3 Calypso | Plánovaná | 6 měsíců (plánováno) | lety pro NASA objednané v první fázi CCP |
Odkazy
Poznámky
- ↑ Pokud je kosmická loď znovupoužitá, je za jejím číslem a jménem také číslo značící, po kolikáté byla použita.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku CST-100 na anglické Wikipedii.
- ↑ MAJER, Dušan. Zapomeňte na CST-100, je tu Starliner . 2015-09-04 . (Kosmonautix.cz). Dostupné online.
- ↑ Boeing Submits Proposal for NASA Commercial Crew Transport System. : Dostupné online.
- ↑ Bigelow Aerospace — Next-Generation Commercial Space Stations: Orbital Complex Construction Archivováno 10. 7. 2010 na Wayback Machine., Bigelow Aerospace, accessed 2010-07-15.
- ↑ New Boeing Spaceship Targets Commercial Missions. : , 25 June 2010. Dostupné online.
- ↑ CLARK, Stephen. Boeing space capsule could be operational by 2015. www.spaceflightnow.com. 2010-07-21. Dostupné online .
- ↑ a b c Commercial Human Spaceflight Plan Unveiled Archivováno 10. 5. 2020 na Wayback Machine., Aviation Week, 2010-07-20, accessed 2010-09-16.
- ↑ NASA Selects Boeing for American Recovery and Reinvestment Act Award to Study Crew Capsule-based Design. : Dostupné online.
- ↑ MORRING, Frank, Jr. Five Vehicles Vie To Succeed Space Shuttle. Aviation Week. 2011-04-22. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-21.
- ↑ Commercial Crew and Cargo Program . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-05.
- ↑ Boeing Selects Atlas V Rocket for Initial Commercial Crew Launches . Boeing, 2011-08-04 . Dostupné online.
- ↑ DUNBAR, Brian. Starliner Returns to Earth With a New Name: Calypso. NASA . 2019-12-22 . Dostupné online.
- ↑ CLARK, Stephen. Boeing tests crew capsule escape system – Spaceflight Now . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NASA’s Boeing Crew Flight Test Eyes Next Launch Opportunity. starlinerupdates.com . . Dostupné online.
- ↑ NASA Updates Commercial Crew Flight Manifest to Space Station – Space Station. blogs.nasa.gov online. cit. 2023-03-30. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BERGER, Eric. Starliner undergoing three independent investigations as flight slips to 2024. Ars Technica online. 2023-08-07 cit. 2023-08-08. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HOWELL, Elizabeth. Boeing's 1st Starliner flight with astronauts delayed to April 2024. Space.com online. 2023-10-12 cit. 2023-10-24. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu CST-100 na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk