A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Spiez | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 46°41′0″ s. š., 7°40′0″ v. d. |
Nadmořská výška | 607 m n. m. |
Stát | ![]() |
Kanton | Bern |
Okres | Frutigen-Niedersimmental |
![]() ![]() Spiez Spiez, Švýcarsko | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 16,70 km² |
Počet obyvatel | 12 810 (2018)[1] |
Hustota zalidnění | 767,1 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | www |
PSČ | 3646 Einigen 3700 Spiez 3702 Hondrich 3705 Faulensee |
Označení vozidel | BE |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Spiez je město v okrese Frutigen-Niedersimmental v kantonu Bern ve Švýcarsku. Žije zde přibližně 13 tisíc[1] obyvatel.
Geografie
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/20/Spiez_Luftaufnahme_2.jpg/220px-Spiez_Luftaufnahme_2.jpg)
Spiez leží na jižním břehu Thunského jezera. Obec Spiez se rozkládá v nadmořské výšce od 558 m n. m. do 852 m n. m. (vrch Hondrich).
Spiez se skládá z pěti místních částí (vesnic; německy Bäuerte): Spiez, Einigen, Hondrich, Faulensee a Spiezwiler (dříve Wyler).
Spiez má rozlohu 16,8 km². V této oblasti je 38,5 % využito pro zemědělství, 29,1 % je zalesněno, 29,1 % zabírají stavby (budovy nebo silnice) a zbytek 3,3 % je v přírodním stavu (řeky, ledovce a hory).
Historie
Název místa pravděpodobně pochází ze starohornoněmeckého spioz „ostroh“ a původně označoval horský výběžek nebo mys, na kterém místo leží. Jméno je poprvé doloženo mezi lety 761–762 jako Spiets.[2]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/96/ETH-BIB-Spiez%2C_Schloss_aus_200_m-Inlandfl%C3%BCge-LBS_MH01-001596.tif/lossy-page1-220px-ETH-BIB-Spiez%2C_Schloss_aus_200_m-Inlandfl%C3%BCge-LBS_MH01-001596.tif.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a6/Spiez_am_Thunersee_um_1900.jpg/220px-Spiez_am_Thunersee_um_1900.jpg)
Hřeben byl osídlen již v mladší době bronzové. Lze předpokládat, že Spiez byl stejně jako nedaleký královský dvůr Wimmis burgundským královským sídlem. Ves je doložena v roce 1280 jako císařské léno: na úpatí vysokého středověkého hradu Spiez (fragmenty hlavní věže a štítové zdi z 12. století) se ve 13. století vytvořilo městečko Spiez s hradbami a branou, kterému král Rudolf I. Habsburský v roce 1280 udělil týdenní trh; majitelem léna Spiez byl císařský hofmistr Richard z Corbières. V roce 1308 dostal Spiez do zástavy baron Johannes von Strättligen a v roce 1338 prodal hrad, město, kostel a několik okolních vesnic bernskému starostovi Johannu II. von Bubenberg. Po vymření Bubenbergů přešlo baronství Spiez v roce 1506 na rod von Diesbach a v roce 1516 na rod von Erlach, pod jehož vládou zůstalo až do roku 1798.[2]
Rodina von Erlach zůstala vlastníkem zámeckého areálu až do roku 1875. Původní hradní areál byl postupně rozšířen na zámek, v pozdním středověku a kolem roku 1600 o palác a severní budovu, v 17. a 18. století o nový zámek (jižní strana) a hostinec (dnes Le Roselier). Součástí areálu byly zahrady, vinice a lesy. Po různých změnách majitelů získala areál v roce 1929 Nadace zámku Spiez spolu se zámeckým kostelem, který jí patřil od roku 1907. Zahrady a zámek byly zpřístupněny veřejnosti a dnes slouží jako konferenční místo a kulturní centrum (výstavy, zámecké koncerty a od roku 1959 i divadelní představení pod širým nebem).[2]
Od roku 1856 se Spiez rozvíjel jako klimatické lázně a cestovní ruch je dosud důležitým odvětvím hospodářství.
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel[2] | |||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1764 | 1850 | 1860 | 1870 | 1888 | 1900 | 1910 | 1920 | 1930 | 1941 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 | 2010 |
Počet obyvatel | 2115 | 2132 | 2079 | 2214 | 2045 | 3031 | 3503 | 4547 | 4992 | 5679 | 6536 | 8168 | 9911 | 9800 | 11 082 | 12 027 | 12 276 |
Doprava
Spiez je důležitým železničním dopravním uzlem. Větví se zde normálněrozchodná trať z Bernu a Thunu, která východním směrem pokračuje po břehu jezera do Interlakenu a jižním směrem do Vispu, přičemž prochází novým železničním tunelem.
Turistika a zajímavosti
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/SchlossSpiez02.jpg/220px-SchlossSpiez02.jpg)
Hlavní atrakcí je zámek Spiez s reprezentativními místnostmi ze 13. až 18. století, nacházející se na břehu Thunského jezera a patřící k dominantám města. Rozsáhlý zámecký park a více než 1000 let starý raně románský zámecký kostel také lákají mnoho turistů. V zámku je umístěno historické a dějinné muzeum a také restaurace. Prostory hradu jsou pronajímány ke svatbám i komerčním účelům.
V typickém simentálském domě z roku 1728 sídlí muzeum vinařství a místní historie. Nachází se zde vyobrazení selské domácnosti, kompletní bednářská dílna, Trüel s lisem na hrozny a expozice o práci na vinici a ve sklepě.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/57/Bruderklaus_Spiez_%284%29.jpg/220px-Bruderklaus_Spiez_%284%29.jpg)
Hotel Belvédère ve Spiezu byl domovem německého národního týmu během mistrovství světa ve fotbale v roce 1954. „Spiezský duch“, který zde mezi hráči vznikl, je považován za důležitý faktor vítězství ve světovém poháru.
Ve Spiezu se nachází jedna z nejvýše položených vinic na sever od Alp, kde se vyrábí víno „Spiezer Wein“.
Kulturní nabídku doplňují četné kulturní akce v průběhu celého roku.
Kostel farnosti Bruder Klaus, slavnostně otevřený v roce 1974, je unikátní víceúčelový kostel, který je od roku 1994 památkově chráněný; architektem je Justus Dahinden.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/79/Spiez-panorama.jpg/600px-Spiez-panorama.jpg)
Osobnosti
- Maya Pedersenová-Bieriová (* 1972), švýcarsko-norská skeletonistka
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Spiez na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. .
- ↑ a b c d DUBLER, Anne-Marie; MÜLLER, Felix. Spiez . Historisches Lexikon der Schweiz, 2009-11-12 . Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Spiez na Wikimedia Commons
- (německy) – oficiální stránky
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk