A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Akord (z ital. accordo, souzvuk, souhlas) je označení pro souzvuk tří a více současně znějících různých tónů, uspořádaných podle určitého systému. Příkladem může být stisk současně tří nebo více kláves na klavíru nebo zvuk současně tří nebo více strun na kytaře.
Na základních školách se děti učí zjednodušeně, že akord je souzvuk tří nebo více tónů.
Typy akordů
Každý akord má své zvláštní jméno a značku. To je odvozeno od tónů, ze kterých se akord skládá, a vzdáleností mezi těmito tóny.
Podle definice je akordem každý souzvuk tří a více tónů řazených podle určitého systému. Vícezvuky s nepravidelnou intervalovou strukturou (nebo náhodné) se nazývají clustery (klastry – shluky) a nelze je řadit k akordům. V hudbě s evropskými kořeny jsou nejpoužívanější akordy založené na terciovém systému (složené z tercií nad sebou). Jinými slovy: akord založený na terciovém systému jsou tytéž tóny jako tóny příslušné stupnice, jen řazeny ob jeden stupeň této stupnice. Jiný systém může být například kvartový, kde jsou jednotlivé tóny v základní formě akordu od sebe vzdáleny vždy o čistou kvartu (výjimečně i o zvětšenou). Jinými slovy: stupnice řazena ob dva stupně příslušné stupnice.
Akordy lze rozdělit do několika skupin podle jejich stavby. Základní dva druhy jsou kvintakord a septakord (názvy jsou odvozeny od intervalu, charakteristického pro daný akord ). Další akordy jsou obvykle chápány jako rozšíření těchto základních akordů o další intervaly (tenze).
Podle počtu tónů v akordu rozeznáváme:
- trojzvuky – kvintakordy (kvintové akordy)
- čtyřzvuky – septakordy (septimové akordy)
- pětizvuky – nónové akordy
- šestizvuky – undecimové akordy
- sedmizvuky – tercdecimové akordy.
Složení akordů
Způsob vytváření a čtení akordových značek je popsán v samostatném článku Akordová značka.
Seznam běžně používaných akordových značek a jejich význam je obsažen v samostatném článku Seznam akordových značek.
Kvintakord
O kvintakordech podrobněji pojednává samostatný článek Kvintakord.
Kvintakord je akord tvořený postavením dvou tercií „nad sebe“ počínaje základním tónem akordu – výsledkem je trojzvuk obsahující kromě základního tónu ještě tercii a kvintu.
Podle toho, v jaké kombinaci použijeme při konstrukci kvintakordu malou a velkou tercii, rozlišujeme jeho čtyři základní typy:
Septakord
O septakordech podrobněji pojednává samostatný článek Septakord.
Septakord je tvořen třemi terciemi nad sebou. Ze čtyř výše uvedených základních kvintakordů lze přidáním další malé nebo velké tercie vytvořit sedm základních druhů septakordů:
- z durového kvintakordu přidáním velké tercie velký septakord
- z durového kvintakordu přidáním malé tercie dominantní septakord
- z mollového kvintakordu přidáním velké tercie velký mollový septakord
- z mollového kvintakordu přidáním malé tercie malý mollový septakord
- ze zmenšeného kvintakordu přidáním velké tercie malý zmenšený septakord
- ze zmenšeného kvintakordu přidáním malé tercie zmenšený septakord
- ze zvětšeného kvintakordu přidáním malé tercie zvětšený septakord
- přidáním velké tercie ke zvětšenému kvintakordu vznikne zvětšená septima, která je totožná s oktávou – nemá tedy smysl mluvit o septakordu, jedná se z harmonického hlediska o trojzvuk
Použitím zmenšené nebo zvětšené tercie ve stavbě akordu lze získat i další, tzv. alterované septakordy.
Obraty akordu
Problematika obratů je samostatně zpracována v článku Obrat akordu.
Přeložením základního tónu o oktávu výše, tedy nad nejvyšší tón akordu, získáme první obrat akordu, přeložení dalšího o oktávu výše získáme druhý obrat akordu atd. Totéž platí i pro ostatní vícezvuky.
Související články
- Akordová značka
- Seznam akordových značek
- Terciový systém
- interval
- konsonance
- disonance
- tónika
- dominanta
- subdominanta
- kontrapunkt
- generální bas
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu akord na Wikimedia Commons
- Téma Akord ve Wikicitátech
- Slovníkové heslo akord ve Wikislovníku
- Encyklopedické heslo Akkord v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Generátor kytarových akordů – online program umožňující zobrazení a přehrání zadaného akordu
- Databáze akordů – kompletní seznam kytarových akordů
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk