A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Souprava metra 81-717/714 | |
---|---|
Souprava typu 81-717/714 v depu Hostivař v Praze | |
Jednotné označení (SSSR) | 81-717, 81-714 |
Základní údaje (jeden vůz) | |
Výrobce | Mytiščinský strojírenský závod závod I. J. Jegorova |
Výroba v letech | 1976–dosud |
Období provozu | 1976–dosud |
Hmotnost a rozměry (jeden vůz) | |
Rozchod | 1 435 mm 1 520 mm |
Parametry pohonu (jeden vůz) | |
Napájecí soustava | 750 V ss |
Odkazy | |
multimediální obsah na Commons | |
Vysvětlivky pojmů v infoboxu. Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
81-717/714 (v českém prostředí obvykle označované jako 81-71) je typ sovětských souprav metra vyvinutý v Mytiščinském strojírenském závodě u Moskvy a vyráběný v Mytišči a v závodě I. J. Jegorova v Leningradu. Tento typ byl vyvinut zejména na základě požadavků pražského dopravního podniku, ale byl dodáván i do ostatních socialistických států sdružených v RVHP.
V Praze jsou tyto vozy v provozu od roku 1978, od roku 2009 ale již pouze v modernizovaném provedení 81-71M.[1]
Označení vozů soupravy
Soupravu tvoří dva typy vozů: řídící vůz typu 81-717 a vložený vůz typu 81-714, přičemž oba typy jsou hnací. Vozy pro moskevské metro měly označení 81-717 a 81-714, zatímco exportní verze byly doplněny dalším číslem: vozidla pro Prahu měla označení 81-717.1 a 81-714.1, pro budapešťské metro označení 81-717.2 a 81-714.2, dále 81-717.3/714.3 pro Varšavu a 81-717.4/714.4 pro Sofii. V roce 1987 byla zahájena výroba lehce vylepšených vozidel 81-717.5/714.5, které měly oproti původním například lépe řešenou pasivní protipožární ochranu v podobně efektivnější izolace elektrických vodičů a další menší úpravy. Byly vyrobeny i exportní vozy této modifikace (pro Varšavu a Sofii pouze v této novější podobě), ale do jejich číselného označení se tato změna neprojevila.
V Sovětském svazu a později Rusku byly vozy typu 81-717/714 označovány pracovníky metra a fanoušky pod přezdívkou Номерной – Nomernoj, tedy „Očíslovaný“, protože se jednalo o vůbec první vozy s továrním číselným značením oproti dříve zavedeným písmenům. Číslovka 81 je standardizovaným sovětským/ruským označením pro výrobek typu kolejového vozidla metra. První číslice 7 napovídá, že daný typ byl vyvinut v továrně v Mytišči (nyní Metrovagonmaš). Další číslice tvoří pořadové číslo typu vozidla.
Vznik a vývoj
Vývoj nového typu metra pro Moskvu (a samozřejmě i další města tehdejšího východního bloku) začal roku 1976. Poprvé zde byly, na rozdíl od ostatních předešlých souprav (výjimku tvoří souprava metra I, která nebyla vyráběna sériově), rozlišeny čelní a vložené vozy. Hlavním důvodem byla jednak úspora vybavení, nutná pro řízení vlaků, jednak snaha zvýšit přepravní kapacitu jednotlivých vagónů. Vyměněno bylo elektrické zařízení, zvýšila se přepravní rychlost i cestovní komfort; stará světla nahradily výkonnější zářivky. Oproti vlakům složeným z vozů typu E se dosáhlo úspory ve spotřebě energie o 5–6 %. Technicky je možné spojit čelní a vložené vozy až do osmivozové soupravy, což je maximum, které je v Moskvě využíváno.
Experimentální souprava byla vypravena na linku Kolcevaja v Moskvě a opatřena zajímavým nátěrem; každý z vagónů měl jinou barvu (později byl vyměněn za standardní tmavomodrý u všech vozů). Nově byl strojvedoucímu k dispozici i pomocník; obsluha tedy byla dvoučlenná.
Do výroby se dostaly vlaky typu 81-717/714 v roce 1977, o rok později se objevily i v Praze. Poprvé v historii Vagonmaše nedostal nový typ soupravy písmenné označení (předchozí typy vlaků nesly písmena A, B, V, G, D, E a I). Od roku 1980 výroba těchto souprav probíhala také v leningradském závodě I. J. Jegorova.
O dalších sedm let později pak došlo k několika modifikacím, hlavně co se týče protipožární bezpečnosti; označení vozů se tak změnilo na 81-717.5 a 81-714.5. Poslední vlaky tohoto typu byly dodány do Prahy v roce 1990; v SSSR a později Rusku se však vyráběly i nadále.
Nově vyráběným soupravám se v roce 1993 zmodernizovalo jejich vybavení, hlavně co se zabezpečení a motorů týče. Místo lavic s koženkovým potahem se také objevily dělené sedačky, stále však v podélném uspořádání. Přibyly také další čtyři světlomety na přední stranu čelních vozů. Tyto nejnovější soupravy jsou již označovány jako 81-717.5М či 81-714.5М.
Výskyt
Soupravy metra typů 81-717/714 či jejich modifikace byly dodávány do následujících měst: Moskva, Petrohrad, Kyjev, Baku, Tbilisi, Novosibirsk, Minsk, Dnipro, Samara, Charkov, Nižnij Novgorod, Jekatěrinburg, Praha (1978–1991; 204 čelních vozů 81-717.1 a 303 vložených vozů 81-714.1[2]), Varšava, Budapešť, Sofie, Jerevan a Taškent.
V Praze byl jejich provoz zahájen v roce 1978, provoz souprav v původním provedení byl ukončen 2. července 2009. Čelní vůz č. 2374 je od roku 2010 umístěn v Muzeu městské hromadné dopravy v Praze, Dopravní podnik hl. m. Prahy si ponechal pětivozovou soupravu č. 2159+2213+2429+2637+2504 pro historické jízdy a jiné výjimečné příležitosti na trasách linek A, B a C.[2] V letech 1996–2011 bylo 93 pětivozových souprav modernizováno na typ 81-71M, které nadále zajišťují dopravu na linkách A a B.[3]
Historické vozy
- DP Praha
- čelní vůz 81-717.1 ev. č. 2374 (r. v. 1988, Muzeum MHD; vůz byl součástí poslední soupravy vypravené do pravidelného provozu[4])
- souprava ev. č. 2159+2213+2429+2637+2504 (r. v. v daném pořadí ev. č.: 1980, 1978, 1983, 1987, 1990; provozní historická souprava 81-717.1 + 3×81-714.1 + 81-717.1)
- Království železnic, čelní vůz 81-717.1 ev. č. 2501 (r. v. 1990, ex DP Praha)
- Metro Warszawskie (Varšava), souprava ev. č. 003+401+402+403+404+004 (všechny r. v. 1989; provozní historická souprava 81-717.3 + 3×81-714.3 + 81-717.3)
Odkazy
Reference
- ↑ TONAR, Jiří. Ukončení provozu vozů metra typu 8171 v Praze. DP kontakt. Červenec 2009, roč. 14, čís. 7 + 8, s. 11. ISSN 1212-6349.
- ↑ a b HAVLÍČEK, Petr. Zrodila se historická souprava pražského metra 81-71. Městská doprava. 2012, čís. 5, s. 40–43.
- ↑ HAVLÍČEK, Petr. Vozový park pražského metra je kompletní. Městská doprava. 2012, čís. 5, s. 67.
- ↑ MARA, Robert; PROSICKÝ, David, a kol. Elektrické vozy 81-71 aneb Symbol budování pražského metra. Praha: Pavel Malkus, dopravní vydavatelství, 2016. ISBN 978-80-87047-33-0. S. 211–215, 247.
Literatura
- MARA, Robert; PROSICKÝ, David, a kol. Elektrické vozy 81-71 aneb Symbol budování pražského metra. Praha: Pavel Malkus, dopravní vydavatelství, 2016. 403 s. ISBN 978-80-87047-33-0.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Souprava metra 81-717/714 na Wikimedia Commons
- Souprava 81-71 na Metroweb.cz
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk