A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Souhvězdí Pegase | |
---|---|
Souhvězdí Pegase | |
Latinský název | Pegasus |
Latinský genitiv | Pegasi |
Latinská zkratka | Peg |
Rektascenze | 21 h 12,6 m až 0 h 14,6 m |
Deklinace | +2,33° až 36,61° |
Rozloha | 1121 čtverečných stupňů |
Viditelnost na zeměpisné šířce | +90° až -60° |
Nejlepší pozorovatelnost v ČR | Říjen |
Počet hvězd jasnějších než 3m | 5 |
Nejjasnější hvězda | ε Peg, Enif, (2,39m) |
Sousední souhvězdí | Andromeda Ještěrka |
Pegas je souhvězdí na severní obloze, které je pojmenováno podle legendárního Pegasa, okřídleného koně, syna boha moří Poseidóna a Medúsy. Jde o jedno z 88 moderních souhvězdí a jedno ze 48 starověkých souhvězdí uváděných Ptolemaiem.
Legenda
O vzniku tohoto souhvězdí hovoří stará řecká báj. Když Perseus odsekl hlavu Medúse, řinula se z otevřené rány krev do moře. Na příkaz boha Poseidóna se z ní zrodil sněhobílý okřídlený kůň Pegas, který potom vyletěl na horu Helikon v Korintském zálivu, kde sídlily ochráňkyně umění múzy. Dodnes se o Pegasovi hovoří v souvislosti s uměním, hlavně básnickým. V helikónském háji žil Pegas dlouhý čas a údajně vytvořil i pramen Hippokrénu. Jednou ho chytil hrdina Bellerofontes, aby s jeho pomocí zahubil strašnou obludu Chiméru. Po porážce Chiméry však Bellerofontes zpyšněl a chtěl se na Pegasovi dostat na Olymp mezi bohy. To rozhněvalo boha Dia a tak seslal na Pegasa zuřivost. Pegas se splašil a shodil svého jezdce. Bellerofontův osud potvrzuje starou moudrost, že pýcha předchází pád. Pegas se později dostal na oblohu jako souhvězdí tak jako i Perseus. Název bájného koně pochází od Féničanů, starověkých mořeplavců. Jejich lodě měly na čele lodi polovinu okřídleného koně s uzdou, tzv. Pega Sus. Tím se vysvětluje nejen název, ale i to, že na obloze je jen přední polovina koně a navíc obrácená. Tak totiž námořníci viděli čelo své lodě z paluby.
Hvězdy
Hvězda | Jméno | Hvězdná velikost |
---|---|---|
α Peg | Markab | 2,48m |
β Peg | Scheat | 2,42m |
γ Peg | Algenib | 2,83m |
ε Peg | Enif | 2,39m |
ζ Peg | Homan | 3,41m |
η Peg | Matar | 2,95m |
θ Peg | Biham | 3,55m |
μ Peg | Sadalbari | 3,48m |
Pegas je rozsáhlé souhvězdí, které však leží v oblasti chudé na hvězdy. Všechny hvězdy jeho obrazce jsou slabé, ale v poměrně prázdné oblasti, v níž se nacházejí, vynikají. Nejjasnější hvězda je epsilon, Enif, v arabštině „nos“ anebo „nozdry“, která má jen 2,39 hvězdné velikosti. Nachází se skutečně na nose smyšleného koně. Alfa se nazývá Markab, stejně jako hvězda kappa Velorum, netřeba si je proto plést. Znamená to „sedlo“ a tento název odpovídá poloze, kterou má Markab v obrazci koně. Beta Pegasi se nazývá Scheat a Gama Pegasi Algenib – i tato hvězda má svou jmenovkyně, tentokrát v souhvězdí Persea. Znamená to "křídlo koně". Delta Pegasi neexistuje, původně jí byla hvězda Sirrah, ale potom byla přeřazena do souhvězdí Andromeda jako alfa Andromedae. 1 Pegasi je dvojhvězda, kterou můžeme rozlišit i s 6cm dalekohledem.
Objekty
Pegas není příliš bohatý na zajímavé hvězdy a objekty. Výjimku tvoří M15, známá kulová hvězdokupa 6. magnitudy. V obrazci se nachází před tlamou koně, zhruba na prodloužené spojnici hvězd theta a epsilon. V Pegasovi se nachází i několik galaxií, z nichž je nejjasnější spriálová galaxie NGC 7331. Jen půl stupně jihojihozápadně od NGC 7331 se nachází známá skupina vzdálených galaxií nazývaná Stephanův kvintet. Je tvořen skupinou čtyř sobě blízkých gravitačně vázaných galaxií NGC 7317, NGC 7318A, NGC 7318B, NGC 7319 a galaxií NGC 7320, které leží blíže Zemi než ostatní čtyři . V souhvězdí Pegase se nachází i nejbližší pravidelná kupa galaxií označovaná jako Kupa Pegasus. Tato kupa má sférickou strukturu rozložení galaxií se silnou koncentrací ve středu.
Poloha
Pegas je rozsáhlé podzimní souhvězdí, které na 50° severní šířky celé zapadá pod obzor. Heliaktický západ má ve večerních hodinách v březnu, opět vychází nad ránem už koncem dubna. Jeho hvězdy jsou velmi nevýrazné, ale jako orientační obrazec slouží Pegasův čtverec – velký asterismus tvořený hvězdami Algenib, Markab, Scheat a Sirrah. Od něho si už snadno odvodíme obrazec koně. Pegas je možné najít i pomocí cirkumpolárních souhvězdí. Nachází se přesně na opačné straně Polárky, než Velký vůz, přímo pod souhvězdími Cefeus a Kasiopeja.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pegas (súhvezdie) na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pegas na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Pegas ve Wikislovníku
- Encyklopedické heslo Pégasos v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk