A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Souš | |
---|---|
Pohled na Souš z Hněvína | |
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Most |
Okres | Most |
Kraj | Ústecký kraj |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°31′22″ s. š., 13°37′34″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 543 (2021)[1] |
Katastrální území | Souš a Most II (6,63 km²) |
PSČ | 434 01 435 02 |
Počet domů | 198 (2011)[2] |
Souš | |
Další údaje | |
Kód části obce | 152528 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Souš (německy Tschausch) je evidenční část města Mostu v okrese Most v Ústeckém kraji. Současná zástavba je jen menší část původní obce, která byla v šedesátých letech 20. století zbořena kvůli těžbě hnědého uhlí. Zaniklá obec se nacházela zhruba 3,5 km severozápadním směrem od centra současného Mostu v nadmořské výšce 230 metrů. Dnešní čtvrť se rozkládá na severozápadním úpatí kopců Hněvín a Široký vrch, které ji oddělují od Mostu, ze severu ji vymezuje dopravní koridor se silnicí I/13 (E442) a Železniční trať Ústí nad Labem – Chomutov.
Katastrální území Souš je menší než stejnojmenná evidenční část obce. Evidenčně je ke katastrálně vymezené Souši přičleněna ještě část katastrálního území Most II, a to osídlení severně od Hněvína a Širokého vrchu, což jsou základní sídelní jednotky Na Novém světě a Souš. Dnešní základní sídelní jednotka Souš tedy paradoxně vůbec neleží v katastrálním území Souš, protože zbytky zástavby původní Souše byly katastrálné připojeny k novému Mostu.
Název
Název vesnice je odvozen jako obecné jméno označující suchou zemi nebo strom. V historických pramenech se jméno vsi brzy poněmčilo a objevuje se ve tvarech: Zewss (1312), Czus (1326), Zusch (1328), Czaws (1350), in Suss (1360), Czous (1352), Czeus (1369), Czus (1384–1399), Czaus (okolo roku 1405), Sausse (1403), Sussie (1406), Czawss (1423), Czawsch (1455), Tzawsch (1456), v Souši (1488), Sussie (1507), k Souši (1532), „v dotčené vsi Cziaussych“ (1580), Sausse jinak Cziausz (1591), ve vsi Cziaussi (1594), Saussi (1599), Cžausch (1787) a Tschausch (1846).[3] V roce 1921 se změnil dosavadní český úřední název Čauš na dnešní Souš.
Historie
Jméno obce odkazuje, že se nacházela na suchém místě poblíž Komořanského jezera. Známky osídlení v oblasti pozdější Souše právě na břehu tohoto jezera pocházejí z období mezolitu. První písemná zmínka o Souši pochází z roku 1312, kdy ji vlastnil mostecký měšťan Jan z Werberku. V roce 1352 je poprvé zmiňován farní kostel. Ve 14. století byla vesnice v majetku drobné šlechty a část svých příjmů odváděla klášteru v Oseku. Ve druhé polovině 15. století zde sídlil vladycký rod z Duban. V roce 1505 prodali bratři Beneš a Zikmund z Duban ves městu Mostu. Město ji však již v roce 1507 prodalo i se sousedními Třebušicemi pánovi na mosteckém hradu Janovi z Veitmile. V roce 1595 císař Rudolf II. prodal hrad městu Mostu a obec se tak opět ocitla v majetku města. Stala se součástí městského panství Kopisty a zůstala v něm až do roku 1848. Po roce 1850 se stala samostatnou obcí.
V roce 1605 se v obci poprvé zmiňuje škola. Od konce 19. století dochází k rozvoji těžby hnědého uhlí. V okolí Souše vzniká mnoho dolů, které způsobily rychlý nárůst počtu obyvatel. Horníci přicházeli především z vnitrozemí, takže se zvyšoval počet obyvatel české národnosti. V roce 1887 byla v Souši zřízena první česká škola na Mostecku.
V šedesátých letech 20. století byla většina obce zbourána a v roce 1971 bylo zbývající území připojeno k Mostu.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 4 326 obyvatel (z toho 2 213 mužů), z nichž bylo 3 592 Čechoslováků, 714 Němců, dva příslušníci jiné národnosti a osmnáct cizinců. Z nich bylo 3 003 bez vyznání, k římskokatolické církvi se hlásilo 1 246 obyvatel, 45 lidí bylo evangelíky, 26 členy církve československé a šest jich patřilo k nezjišťovaným církvím.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 4 751 obyvatel: 4 029 Čechoslováků, 697 Němců, jeden Žid, dva příslušníci jiných národností a 22 cizinců. Počet lidí bez vyznání stoupl na 3 124 a počet římských katolíků na 2 491. Kromě nich byl v Souši jeden žid, 43 evangelíků, 85 členů církve československé a sedm členů nezjišťovaných církví.[5]
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 378 | 1 804 | 2 665 | 3 803 | 4 082 | 4 326 | 4 751 | 3 583 | 2 726 | 368 | 331 | 383 | 436 | 530 |
Domy | 60 | 87 | 146 | 221 | 246 | 262 | 373 | 480 | 457 | 98 | 100 | 159 | 158 | 198 |
Pamětihodnosti
- Kostel sv. Martina původně gotický, v roce 1752 přestavěn, zbourán spolu s obcí
- Socha svatého Prokopa byla přemístěna do Vtelna
- Židovský hřbitov. Hřbitov je od roku 1996 kulturní památkou.
- Vodní nádrž Matylda – zatopený a rekultivovaný bývalý Lom Vrbenský, dnes rekreační vodní plocha
- Autodrom Most, který k obci přiléhá ze západu vystavěný v letech 1978–1983 na výsypce Lomu Vrbenský.
Odkazy
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Souš, Tschausch, s. 139.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 220.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 225.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 408, 409.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 311.
Literatura
- SÝKOROVÁ, Jana. Zmizelé domovy. Most: Okresní muzeum v Mostě, 2002. 100 s. ISBN 80-239-0797-2. S. 65.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Souš na Wikimedia Commons
- Historie obce na stránkách Oblastního muzea v Mostě
- Souš na stránkách Zaniklé obce
Statutární město Most | |
---|---|
Starý Most (k. ú. Most I, Konobrže, Kopisty, Pařidla, Střimice) • Most (část k. ú. Most II, část k. ú. Hořany) • Čepirohy (k. ú. Čepirohy, Slatinice u Mostu, část k. ú. Hořany) • Komořany (k. ú. Komořany u Mostu, Třebušice, Ervěnice, Dřínov u Komořan) • Rudolice (k. ú. Rudolice nad Bílinou) • Souš (k. ú. Souš, část k. ú. Most II) • Velebudice (k. ú. Velebudice, Skyřice) • Vtelno (k. ú. Vtelno) |
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk