V pedologii se jako skelet označují půdní částice větší než 2 mm. Částice menší než 2 mm se nazývají jemnozem. Skelet se dělí na hrubý písek (2–4 mm), štěrk (4–30 mm) a kámen (více než 30 mm). Pokud je v ornici více než 20 % skeletu, začíná to působit rušivě. Při obsahu skeletu > 50 % je zemina silně skeletovitá (hrubě písčitá, štěrkovitá, kamenitá). Při obsahu skeletu > 80 % je zemina skeletová (štěrkovitá, kamenitá).^[1]

Hrubší skelet může v přírodě vytvářet suťová pole či kamenná moře.

Původ slova

Skelet (latinsky sceletus, řecky σκελετός) znamená v původní řečtině vysušený. Později v latině získalo slovo rozšířenější význam kostra používaný nejen v přírodních vědách.^[2]

Reference

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.