A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Silnice I/73 | |
---|---|
![]() | |
![]() | |
Mapa | |
![]() | |
Základní údaje | |
Provozovatel | Ředitelství silnic a dálnic |
Začátek | Brno (49°10′14″ s. š., 16°31′27″ v. d.) |
Konec | Moravská Třebová (49°47′54″ s. š., 16°43′28″ v. d.) |
Celková délka | 77,3 km |
v přípravě: | 77,3 km |
Stát | ![]() |
Region | |
![]() | |
Dokončený úsek původní německé dálnice na západě Brna, plánovaný pro přestavbu na I/73 | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Silnice I/73 (původně do 31. prosince 2015 rychlostní silnice R43, od 1. ledna 2016 dálnice D43) je plánovaná silnice I. třídy, která má v budoucnu vzniknout mezi dálnicemi D1 a D35 a má propojit města Brno a Moravská Třebová. Nahradila by tak kapacitně nevyhovující silnici I/43. Měla by být postavena prakticky ve stopě někdejší exteritoriální dálnice Vídeň–Vratislav, rozestavěné nacistickým Německem v letech 1939–1942, přičemž by bylo využito realizovaných a zachovalých náspů, zářezů a několika kilometrů u Brna, dokončených v 70. letech 20. století v podobě výpadové komunikace Stará dálnice.[1]
Historie
Dálnice
V trase chystané dálnice D43 začala 11. dubna 1939 stavba německá exteritoriální dálnice Vídeň–Vratislav. Územím protektorátu Čechy a Morava měla tato komunikace procházet v délce 65 km, a s jejím zprovozněním se počítalo koncem roku 1940. Území dálnice mělo být pod německou jurisdikcí, na každém výjezdu se měla nacházet celnice. Výstavba se však vlivem událostí druhé světové války zpomalovala, nakonec byla 30. dubna 1942 přerušena a po skončení války již nebyla obnovena. Staveniště bylo opuštěno a došlo k likvidaci různých stavebních zařízení, která na staveništích zůstala. Nedokončená dálnice pak chátrala především z důvodu, že se s její výstavbou již nepočítalo. Rozestavěné úseky původní dálnice začínají na jihu v katastru obce Medlov v okrese Brno-venkov a končí na severu v katastru obce Městečko Trnávka v okrese Svitavy.[2]
Poválečné uspořádání střední Evropy způsobilo, že nebyl zájem na realizaci dálničního tahu mezi Polskem a Rakouskem přes Československo. Ke změně došlo až v roce 1963, kdy stávající silniční síť přestávala zvládat intenzitu automobilové dopravy. Usnesením vlády došlo ke schválení nového plánu budování dálniční sítě včetně dálnice D43 v úseku od Svitav do Brna v délce 72 km, přičemž mělo dojít k částečnému využití trasy původní německé dálnice. Stavba měla být zahájena po roce 1990.[2]
Rychlostní silnice
Usnesením vlády Československé socialistické republiky v roce 1987 došlo k přeřazení komunikace do kategorie rychlostních silnic R43. Vláda České republiky následně v roce 1993 v bodě věnovaném problematice dálnic a čtyřpruhových silnic pro motorová vozidla schválila výstavbu úseku z Brna do Svitávky do roku 2005. O tři roky později došlo k aktualizaci plánu a schválen byl úsek z Brna jen do Kuřimi, ostatní úseky měly vzniknout až po roce 2005. K další významné změně došlo v roce 1999, kdy bylo rozhodnuto, že finální trasování úseku z Brna do Moravské Třebové bude možné schválit až po odsouhlasení územního plánu velkého územního celku Brněnské sídelní a regionální aglomerace. Další vládní usnesení z roku 2005 stanovilo, že část silnice lze stavět v souladu se schválenými územními plány obcí.[2]
V roce 2010 byla vypracována vyhledávací studie s cílem zjistit, jaké trasování silnice je nejvýhodnější – studie potvrdila, že původní návrh je nejvhodnější.[2]
Znovu dálnice
Od 1. ledna 2016 byla v rámci koncepce tzv. Nového pojetí dálniční sítě rychlostní silnice R43 přeřazena zpátky mezi dálnice.[2] Informační leták Ředitelství silnic a dálnic z konce roku 2020 byl ale poslední, kde byla komunikace označena jako D43.[3]
Silnice I. třídy
Nově začala být označována jako silnice první třídy I/43, později jako I/73, aby nedocházelo k záměně se současnou silnicí I/43.[4]
Centrální komise ministerstva dopravy v roce 2021 schválila aktualizaci technicko-ekonomické studie s variantou vystřídaného třípruhu v úseku Svitávka – Borušov (u Moravské Třebové). Senátorka Jaromíra Vítková (KDU-ČSL) prosazovala u ministerstva i u ŘSD přehodnocení z kategorie třípruhové na čtyřpruhovou. Ministr dopravy Martin Kupka jí v srpnu 2022 vyhověl tím, že vetoval rozhodnutí své centrální komise a nařídil ŘSD přípravu verze se čtyřmi pruhy. Ministr své rozhodnutí zdůvodnil očekávaným nárůstem tranzitní dopravy po zprovoznění polské rychlostní silnice S8. Silnice I/73 má odlehčit stávající silnici I/43, která není kapacitní. Podle dosavadních plánů se však silnice I/73 má u Svitav napojit na silnici I/43. Plány ŘSD na pokračování silnice I/73 jižně od Brna narážejí na velký odpor. Plán na rozšíření silnice I/73 na čtyřpruhovou podpořila i Policie ČR, hejtman Jihomoravského kraje a generální ředitel ŘSD. V srpnu 2022 počítal plán se zahájením stavby nejdříve v roce 2028.[5]
Spory ohledně trasování
V květnu 2006 předali zástupci občanských sdružení protestujících proti výstavbě R43 v trase přes brněnské městské části Brno-Bystrc a Brno-Kníničky, a kolem Brněnské přehrady petici s více než 35 000 podpisy předsedovi Senátu Přemyslu Sobotkovi; jednalo se o dosud největší petiční akci proti jedné stavbě v České republice. Předáním petice vyvrcholily protestní aktivity proti trase R43 prosazované brněnským magistrátem i jihomoravským krajským úřadem.
Dne 22. června 2007 se uskutečnilo v Dolních Dunajovicích pracovní jednání občanských iniciativ Jihomoravského kraje a Dolního Rakouska ve věci plánování dopravních komunikací R43 a R52 v regionu. Účastníci přijali memorandum, jež je mezinárodním apelem proti negativním jevům, se kterými se musí veřejnost při veřejných projednáních při přípravě výstavby dálnic potýkat.
Nejvyšší správní soud zrušil 27. května 2010 část územního plánu Brna, která obsahovala trasu rychlostní silnice R43 přes městskou část Bystrc, neboť trasa se do plánu dostala neoprávněně.[6] Tento verdikt pak v září 2010 potvrdil i Ústavní soud.[7]
Územní studie, kterou si nechal v roce 2018 vypracovat Jihomoravský kraj jako podklad pro připravovanou aktualizaci zásad územního rozvoje, doporučila vést dálnici D43 v bystrcké variantě a uvedla, že je vhodné zvážit kategorii komunikace v nejbližším okolí Brna, která by nemusela být přímo dálnicí, ale kapacitní čtyřpruhovou silnicí I. třídy s mimoúrovňovými křižovatkami.[8]
Přehled úseků
Číslo | Název | Délka | Kategorie | Zahájení výstavby |
Uvedení do provozu |
Křižovatky |
---|---|---|---|---|---|---|
B4 | Troubsko – Kuřim | 14,7 km | S26,0/130 | plánováno 2030 | plánováno 2034[9] | Brno-západ Troubsko Žebětín Bystrc-jih Bystrc-sever Rozdrojovice Knínice |
B5 | Kuřim – Bořitov | 18,6 km | S26,0/130 | plánováno 2030 | plánováno 2034[4] | Knínice Čebín Lysice |
B6 | Bořitov – Svitávka | 8,3 km | S26,0/130 | plánováno 2026 | plánováno 2029[10] | Skalice nad Svitavou Svitávka |
B12 | Svitávka – hranice JM kraje | 16,5 km | S26,0/130 | plánováno 2028 | plánováno 2032[11] | Vanovice Velké Opatovice |
E10 | hranice JM kraje – Staré Město | 20,3 km | S26,0/130 | plánováno 2028 | plánováno 2032[12] | Městečko Trnávka Borušov |
Odkazy
Reference
- ↑ OSOUCH, Marek. Hitlerova dálnice znovu před soudem. Kritici chtějí R43 vytlačit z Brna. iDNES.cz . MAFRA, 2021-10-22 . Dostupné online.
- ↑ a b c d e Dálnice D 43 . dalnice-silnice.cz . Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-05-12.
- ↑ D43, stavba 4302, Kuřim–Bořitov . ŘSD, rev. 2020-11 . Dostupné online.
- ↑ a b I/73 Kuřim–Bořitov . ŘSD, rev. 2023-02 . Dostupné online.
- ↑ Jan Sůra: Ministr dopravy vetoval verdikt centrální komise, nová silnice I/73 má být čtyřpruh, Zdopravy.cz, 22. 8. 2022
- ↑ NOVÁČEK, Jiří. Soud zrušil část územního plánu Brna a s ní bystrckou variantu silnice R43 . listyjm.cz, 2010-05-27 . Dostupné online.
- ↑ FRÁNEK, Tomáš. Politici definitivně prohráli spor o Hitlerovu dálnici. Aktuálně.cz . Economia, 2010-09-17 . Dostupné online.
- ↑ čtk. Dálnice D43 má vést přes Brno, ukázala studie Jihomoravského kraje. iDNES.cz . MAFRA, 2018-12-10 . Dostupné online.
- ↑ I/73 Troubsko–Kuřim online. ŘSD, rev. 2023-02 cit. 2024-02-01. Dostupné online.
- ↑ I/73 Bořitov – Svitávka online. ŘSD, rev. 2023-12 cit. 2024-02-01. Dostupné online.
- ↑ I/73 Svitávka–hranice JM kraje online. ŘSD, rev. 2024-01 cit. 2024-02-01. Dostupné online.
- ↑ I/73 hranice JM kraje – Staré Město online. ŘSD, rev. 2024-01 cit. 2024-02-01. Dostupné online.
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
Obrázky, zvuky či videa k tématu silnice I/73 na Wikimedia Commons
- Původní R43 na rychlostni-silnice-r43.cz
- Původní D43 na webu zurka.cz Archivováno 1. 6. 2016 na Wayback Machine.
- Původní D43 na ceskedalnice.cz
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk