A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Seznam francouzských panovníků obsahuje přehled panovníků (králů a císařů), kteří vládli ve Francii mezi lety 843–1870. Někdy se mezi francouzské panovovníky počítají i vládcové franské říše (481–843) počínaje Chlodvíkem, kteří jsou uvedeny v seznamu franských králů.
Panovníci západofranské říše (843–987) jsou panovníci z rodu Karlovců a Robertovců, kteří vládli západní části říše Karla Velikého rozdělené verdunskou smlouvou roku 843.
V letech 987–1792 vládla francouzskému království dědičně dynastie Kapetovců, nejdříve v přímé linii, pak její větve Valois (1328–1589) a Bourbon (1589–1792). Ve středověku, zejména za stoleté války, si titul francouzského panovníka nárokovali někteří angličtí králové.
V 19. století po francouzské revoluci vzniklo císařství Napoleona Bonaparteho (1804–1814/1815), poté restaurovaná a červencová monarchie (1814/1815–1848) s panovníky rodu Bourbon a Bourbon-Orléans. Poslední francouzskou monarchií bylo druhé císařství Napoleona III. (1852–1870).
Karlovci (843–987)
Karlovci vládli v Západofranské říši od jejího vzniku v roce 843 do roku 987, kdy zemřel poslední legitimní mužský Karlovec Ludvík V. Mezi těmito roky vládlo také několik králů, kteří pocházeli z jiného rodu. Jednalo se o Rudolfa Burgundského (vládl 923–936) a příslušníky roku Robertovců – Oda Pařížského (888–898) a Roberta I. (protikrál, 922–923).
Portrét | Jméno | Král od | Král do |
---|---|---|---|
Karel II. Holý | 843 | 877 | |
Ludvík II. Koktavý | 877 | 879 | |
Ludvík III. | 879 | 882 | |
Karloman II. | 879 | 884 | |
Karel III. Tlustý | 884 | 887 | |
Odo Pařížský | 888 | 898 | |
Karel III. Prostý | 898 | 923 | |
Robert I. | 922 | 923 | |
Rudolf Burgundský | 923 | 936 | |
Ludvík IV. Zámořský | 936 | 954 | |
Lothar I. | 954 | 986 | |
Ludvík V. Lenivý | 986 | 987 |
Kapetovci (987–1328)
Dynastie Kapetovců, mužských potomků Huga Kapeta, vládla Francii nepřetržitě od roku 987 do roku 1792 a poté od roku 1814 do 1848; větve dynastií vládnoucích po roce 1328 se ale nazývají Valois a Bourbon. Předkové Kapetovců se nazývají Robertovci a pocházeli z nich také dva západofranští králové v éře Karlovců.
Portrét | Jméno | Král od | Král do |
---|---|---|---|
Hugo I. Kapet | 987 | 24. října 996 | |
Robert II. | 24. října 996 | 20. července 1031 | |
Jindřich I. | 20. července 1031 | 4. srpna 1060 | |
Filip I. | 4. srpna 1060 | 29. července 1108 | |
Ludvík VI. | 29. července 1108 | 1. srpna 1137 | |
Ludvík VII. | 1. srpna 1137 | 18. září 1180 | |
Filip II. | 18. září 1180 | 14. července 1223 | |
Ludvík VIII. | 14. července 1223 | 8. listopadu 1226 | |
Ludvík IX. | 8. listopadu 1226 | 25. srpna 1270 | |
Filip III. | 25. srpna 1270 | 5. října 1285 | |
Filip IV. | 5. října 1285 | 29. listopadu 1314 | |
Ludvík X. | 29. listopadu 1314 | 5. června 1316 | |
Jan I. | 15. listopadu 1316 | 20. listopadu 1316 | |
Filip V. | 20. listopadu 1316 | 3. ledna 1322 | |
Karel IV. | 3. ledna 1322 | 1. února 1328 |
Kapetovci, větev z Valois (1328–1589)
Hlavní větev (1328–1498)
Hlavní větev dynastie z Valois, vedlejší větve Kapetovců, vládla Francii mezi lety 1328 a 1498.
Portrét | Jméno | Král od | Král do |
---|---|---|---|
Filip VI. | 1. února 1328 | 22. srpna 1350 | |
Jan II. | 22. srpna 1350 | 8. dubna 1364 | |
Karel V. | 8. dubna 1364 | 16. září 1380 | |
Karel VI. | 16. září 1380 | 21. října 1422 | |
Karel VII. | 21. října 1422 | 22. července 1461 | |
Ludvík XI. | 22. července 1461 | 30. srpna 1483 | |
Karel VIII. | 30. srpna 1483 | 7. dubna 1498 |
vedlejší větev z Orléans (1498–1515)
Větev Valois-Orléans vládla ve Francii od roku 1498 do roku 1515 v osobě jediného krále, Ludvíka XII.
Portrét | Jméno | Král od | Král do |
---|---|---|---|
Ludvík XII. | 7. dubna 1498 | 1. ledna 1515 |
vedlejší větev z Angoulême (1515–1589)
Mezi lety 1515 a 1589 pocházeli francouzští králové z větve Valois-Angoulême.
Portrét | Jméno | Král od | Král do |
---|---|---|---|
František I. | 1. ledna 1515 | 31. července 1547 | |
Jindřich II. | 31. července 1547 | 10. července 1559 | |
František II. | 10. července 1559 | 5. prosince 1560 | |
Karel IX. | 5. prosince 1560 | 30. května 1574 | |
Jindřich III. | 30. května 1574 | 2. srpna 1589 |
Kapetovci, větev Bourbon (1589–1792)
Další vedlejší větev Kapetovců, Bourboni, vládli ve Francii od roku 1589 až do vyhlášení první Francouzské republiky v roce 1792.
Portrét | Jméno | Král od | Král do |
---|---|---|---|
Jindřich IV. | 2. srpna 1589 | 14. května 1610 | |
Ludvík XIII. | 14. května 1610 | 14. května 1643 | |
Ludvík XIV. | 14. května 1643 | 1. září 1715 | |
Ludvík XV. | 1. září 1715 | 10. května 1774 | |
Ludvík XVI. | 10. května 1774 | 10. srpna 1792 |
První republika (1792–1804)
Mezi lety 1792 a 1804 existovala první Francouzská republika. Monarchisté ale stále uznávali královskou linii jako vládnoucí – považovali tedy Ludvíka XVI. za krále až do jeho smrti v roce 1793, poté jeho syna Ludvíka XVII. (který nikdy skutečně nevládl) do roku 1795, a od té doby Ludvíka XVIII., který byl strýcem Ludvíka XVII.
První císařství, dynastie Bonapartů (1804–1814, 1815)
První konzul Francouzské republiky Napoleon z rodiny Bonapartů se v roce 1804 nechal korunovat francouzským císařem, čímž vzniklo první Francouzské císařství, které trvalo až do roku 1814 a poté krátký čas i v roce 1815, kdy se druhým císařem stal Bonapartův syn.
Portrét | Jméno | Císař od | Císař do |
---|---|---|---|
Napoleon I. | 18. května 1804 20. března 1815 |
6. dubna 1814 22. června 1815 | |
Napoleon II. | 22. června 1815 | 8. července 1815 |
Kapetovci, větev Bourbon (1814–1830)
V roce 1814 se Bourboni opět dostali k moci a bylo obnoveno království. Větev Bourbonů poté vládla Francii s přestávkou v roce 1815 do roku 1830.
Portrét | Jméno | Král od | Král do |
---|---|---|---|
Ludvík XVIII. | 6. dubna 1814 8. července 1815 |
20. března 1815 16. září 1824 | |
Karel X. | 16. září 1824 | 2. srpna 1830 |
Kapetovci, větev Bourbon-Orléans (1830–1848)
Mezi lety 1830 a 1848, v tzv. červencové monarchii, vládla ve Francii větev Bourbon-Orléans. Vláda jediného krále Ludvíka Filipa skončila při vyhlášení druhé Francouzské republiky.
Portrét | Jméno | Král od | Král do |
---|---|---|---|
Ludvík Filip I. | 9. srpna 1830 | 24. února 1848 |
Druhá republika (1848–1852)
Období druhé Francouzské republiky skončilo v roce 1852, když byl její prezident Ludvík Napoleon zvolen císařem.
Druhé císařství (1852–1870)
V roce 1852 byl francouzský prezident a příslušník rodiny Bonapartů zvolen francouzským císařem Napoleonem III. (synovec Napoleona I. Bonaparta). Druhé francouzské císařství zaniklo v roce 1870, kdy byla vyhlášena třetí Francouzská republika.
Portrét | Jméno | Císař od | Císař do |
---|---|---|---|
Napoleon III. | 2. prosince 1852 | 4. září 1870 |
Tato chronologie pokračuje článkem Seznam prezidentů Francie.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of French monarchs na anglické Wikipedii.
Související články
- Franská říše
- Seznam franských králů
- Dějiny Francie
- Francouzské království
- Seznam nejdéle vládnoucích francouzských panovníků
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu seznam francouzských panovníků na Wikimedia Commons
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Dějiny · Francie · Kapetovci · Valois · Bourboni · Bonapartové |
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk