A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Serie A 1955/1956 | |
---|---|
Země | Itálie |
Mistr ligy | |
Informace | |
Ročník | 54. ročník (24. ročník Serie A) |
Vítěz | Fiorentina (1. titul) |
nejlepší střelec | Gino Pivatelli (29 branek) |
Sestupující | Novara Pro Patria |
← 1954/1955 | 1956/1957 → |
Soutěžní ročník Serie A 1955/1956 byl 54. ročník nejvyšší italské fotbalové ligy a 24. ročník pod názvem Serie A. Konal se od 18. září 1955 do 3. června 1956 a skončilo vítězstvím Fiorentiny, které slavilo poprvé ve své klubové historii.
Nejlepším střelcem se stal italský fotbalista Gino Pivatelli (Boloňa), který vstřelil v sezoně 29 branek.
Události
Před sezonou
Kvůli skandálu Udinese a Catanie, přejmenovaného tiskem na Confessione di Settembrino[1] způsobilo, že poslední dva v tabulce, kluby SPAL a Pro Patria nesestoupili.
Velká novinka byla na mediální úrovni, když nově vytvořená televizní společnost RAI pokusila vysílat živé vysílání dva zápasy konkrétně přednesené na sobotu: dne 31. prosince 1955 bylo vidět Řím – Atalanta a Neapol – Fiorentina[2]. Na sportovním poli došlo k nasazení zahraničních rozhodčích – většinou rakouské národnosti. Na manažerské úrovni nastala v Interu změna, když byl dosazen do vedení klubu Angelo Moratti[3].
Obhájci titulu z Milána se rozloučilo se Silvestrim (Verona), Sørensenem (Odense) a Fontanim (Triestina), Jediným velkým příchodem byl Mariani (Fiorentina). Do ligy přišla spousta fotbalistů s Brazílie, mezi známými to byly Luís Vinício (Neapol), Julinho (Fiorentina) a Dino da Costa (Řím). Také přišel anglický střelec Eddie Firmani (Sampdoria). Z Juventusu odešel po 9 letech Muccinelli (Lazio) a také Ferrario (Inter), naopak přišel švédský útočník Hamrin (AIK) a také Emoli (Janov). Velké změny nastali v Interu, když jej opustila trojice Brighenti (Triestina), Mazza (Fiorentina) a Neri (Brescia) a jediným známým hráčem co přišel byl Vonlanthen (Grasshopper Curych). Velmi ambiciózní tým Fiorentina se ještě posílila o angentiského hráče Montuoriho (Universidad Católica), který nahradil švéda Grena (Janov) a Vidala (Pro Patria). Zpět do Dánska se vrátil útočník Hansen (Frem).
Další změny byli: Ivano Blason (Verona → Padova), Silvano Moro (Vicenza → Padova), Eugen Vinnyei-Prošovský (Neapol → SPAL), Giuseppe Moro (AS Řím → Verona), Roberto Lovati (Turín → Lazio), Per Bredesen (Lazio → Udinese), Arne Selmosson (Udinese → Lazio) a Zeffiro Furiassi (Lazio → Foligno).
Během sezony
Velké překvapení bylo že do 7. kola vedl Inter, který minulý ročník obsadil až 8. místo. Poté jej na čele vystřídal klub z Florencie. Fialky hrály skvěle a v zimní přestávce měli náskok 5 bodů od Milána[4]. Nakonec Fiorentina sezonu dohrála jen s jednou prohrou (v posledním kole) a vyhrálo o 12 bodů před Milánem a poprvé v klubové historie slavilo titul. Na 3. místě se umístil Inter, který měl ještě o 2 body méně. Opět skvěle hrála Boloňa, které obsadilo 5. místo, i díky 29 brankám nejlepšího střelce Pivatelliho. Dalším příjemným překvapením bylo hraní nováčků. Jak Padova, tak i Vicenza, obsadila 8. místo a 13. místo a zachránilo se v lize. Naopak největší zklamání bylo obsazení Juventusu[5], které mělo stejný počet bodů jako nováček Vicenza.
Do 2. ligy sestoupila po 8 sezonách Novara a také poslední Pro Patria, která se vrátila do nižší ligy po dvou letech.
Účastníci
Tabulka
Poř. | Tým | Z | V | R | P | VG | OG | B |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1. | Fiorentina | 34 | 20 | 13 | 1 | 59 | 20 | 53 |
2. | Milán | 34 | 16 | 9 | 9 | 70 | 48 | 41 |
3. | Inter | 34 | 16 | 7 | 11 | 57 | 36 | 39 |
4. | Lazio | 34 | 14 | 11 | 9 | 54 | 46 | 39 |
5. | Boloňa | 34 | 15 | 7 | 12 | 68 | 52 | 37 |
6. | Řím | 34 | 11 | 13 | 10 | 43 | 40 | 35 |
7. | Sampdoria | 34 | 12 | 11 | 11 | 51 | 54 | 35 |
8. | Padova | 34 | 14 | 6 | 14 | 41 | 43 | 34 |
9. | SPAL | 34 | 10 | 13 | 11 | 40 | 39 | 33 |
10. | Janov | 34 | 12 | 9 | 13 | 50 | 52 | 33 |
11. | Turín | 34 | 12 | 9 | 13 | 43 | 45 | 33 |
12. | Juventus | 34 | 8 | 17 | 9 | 32 | 37 | 33 |
13. | Vicenza | 34 | 10 | 13 | 11 | 31 | 40 | 33 |
14. | Neapol | 34 | 10 | 12 | 12 | 46 | 49 | 32 |
15. | Atalanta | 34 | 11 | 9 | 14 | 50 | 55 | 31 |
16. | Triestina | 34 | 10 | 10 | 14 | 27 | 44 | 30 |
17. | Novara | 34 | 8 | 10 | 16 | 45 | 51 | 26 |
18. | Pro Patria | 34 | 3 | 9 | 22 | 31 | 87 | 15 |
- Poznámky
- Z = Odehrané zápasy; V = Vítězství; R = Remízy; P = Prohry; VG = Vstřelené góly; OG = Obdržené góly; B = Body
- za výhru 2 body, za remízu 1 bod, za prohru 0 bodů.
- při rovnosti bodů rozhodovalo skóre.
Mistr ligy + kvalifikoval se do Poháru PMEZ | |
Kvalifikoval se na Latinský pohár | |
Sestup do Serie B |