A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Sergej Vladimirovič Iljušin | |
---|---|
Narození | 18.jul. / 30. března 1894greg. Diljalevo |
Úmrtí | 9. února 1977 (ve věku 82 let) Moskva |
Místo pohřbení | Novoděvičí hřbitov |
Alma mater | Žukovského vojenská letecká inženýrská akademie (1921–1926) |
Povolání | letecký konstruktér |
Zaměstnavatelé | CAGI (1931–1933) Iljušin |
Ocenění | Řád rudé hvězdy (1933) Leninův řád (1936) Řád rudého praporu práce (1939) Stalinova cena 2. třídy (1941) Leninův řád (1941) … více na Wikidatech |
Politická strana | Komunistická strana Sovětského svazu (od 1918) |
Děti | Vladimir Sergejevič Iljušin |
Funkce | poslanec Nejvyššího sovětu SSSR ředitel (Iljušin) |
Podpis | |
Web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sergej Vladimirovič Iljušin (rusky Сергей Владимирович Илюшин; 18. březnajul./ 30. března 1894greg. Diljalevo – 9. února 1977 Moskva) byl ruský konstruktér, zakladatel letecké konstrukční kanceláře Iljušin. Vyvinul mnoho vojenských a dopravních letounů.
Život
Do školy začal chodit poměrně pozdě - až ve svých devíti letech. Od patnácti let pracoval jako pomocný dělník na letišti u Petrohradu, kde pomáhal roztlačovat letadla. Na začátku první světové války byl Iljušin odveden do armády, v roce 1916 byl přidělen a v roce 1917 absolvoval své první lety. Po demobilizaci v roce 1918 pracoval v Pedagogickém institutu ve Vologdě, kde vstoupil do KSSS. Po říjnu 1918 jako člen vojenského výboru letiště připravoval letouny pro první socialistické letecké oddíly v Petrohradě. Následně u Rudé armády nastoupil na místo leteckého mechanika 6. leteckoopravárenského vlaku a jako starší mechanik 2. leteckého pluku.
Začátky
V listopadu 1921 začal studovat na Moskevském institutu inženýrů Rudého letectva. Studia úspěšně ukončil roku 1926. Během studií vytvoří projekty kluzáků Rabfakovec a Mastjažari a větroně Moskva. Ještě téhož roku nastoupil do Vědeckotechnické komise vzdušných sil ve funkci vedoucí technické sekce, po čtyřech letech jako zástupce náčelníka Vědeckotechnického institutu. Od roku 1931 působil jako vedoucí Ústřední konstrukční kanceláře (CKB) a v roce 1933 byl jmenován hlavním konstruktérem samostatné zkušebně-konstrukční kanceláře (OKB). V této pozici se poprvé výrazněji prosadil až v roce 1936, kdy zkonstruoval dvoumotorový letoun CKB-26, který vytvořil několik výškových rekordů. Za druhé světové války byla vojenská verze tohoto stroje pod označením Il-4 používána jako bombardér s dlouhým doletem. Během druhé světové války se prosadil i s bitevními letouny Il-2 a Il-10. V roce 1943 pak zkouškami procházel bombardovací Il-6, vycházející z Il-4.
Po 2. světové válce
Ve výrobě vojenských letadel pokračoval i po druhé světové válce. Mezi ně patří například proudové bombardéry Il-28, Il-46, Il-54 a proudový bitevní Il-40. Začal se ale orientovat spíše na výrobu civilních letounů. V krátké době vznikly projekty dopravních letounů Il-12, Il-14, Il-18 a zejména Iljušin Il-62, s kapacitou 162 cestujících, cestovní rychlostí 900 km/h a maximálním doletem přes devět tisíc kilometrů. Tento letoun byl představen na leteckém dni 9. července roku 1967 v Moskvě. Vyvinul také nákladní proudové letadlo Iljušin Il-76, poprvé předvedené na aerosalonu v Paříži roku 1971. Il-76 má cestovní rychlost 850 km/h a je schopno nést náklad o hmotnosti 40 000 až 70 000 kg.
Roku 1976 začaly letové zkoušky posledního jím zkonstruovaného letounu, kterým je Iljušin Il-86 s kapacitou 350 cestujících. Uvedení stroje do normálního provozu se ale on sám nedožil. Zemřel v Moskvě ve věku 82 let.
Letouny S. V. Iljušina
-
Il-4 finského letectva
-
Il-2m3 nad Berlínem v květnu 1945
-
Il-10 v leteckém muzeu Monino
-
Il-14T československého letectva
-
Il-28 polského letectva
-
Il-62M
-
Il-76
-
Il-86 (CCCP-86095)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sergej Vladimirovič Iljušin na Wikimedia Commons
- (rusky, anglicky) Oficiální životopis na ilyushin.org
- (rusky) S. V. Iljušin na warheroes.ru
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk