Saraj, také serail, sarāy, seraj nebo seraglio^[1] (z perského سرای, ), znamená palác, často vládní palác, také hrad nebo jeho část v Osmanské říši.

Etymologie

Transkripce původem perského názvu v minulosti prošla turečtinou, italštinou a francouzštinou, v latině má ekvivalent serraculum', což znamená uzavřený prostor.

Historie

V muslimském prostředí se tak označoval vládní palác, palácové město Konstantinopol, nebo staré hlavní město Zlaté hordy v chanátu Kipčak. V mezopotámské architektuře to byl vlastní palác s přijímacími místnostmi a řadou dvorů. V mohamedánském obytném domě uzavřené oddělení žen, manželek a konkubín, tedy harém.^[2]

Známé seraily

• Palác Topkapi v Istanbulu - často se termín užívá pro tento palác, protože byl sídlem osmanských sultánů za osmanské nadvlády, tj. až do roku 1922. Jeho uzavřená část s dvorem sloužila jako harém.^[3]
• Palác Dolmabahçe v Istanbulu
• Palác paši Izáka v Istanbulu
• Palác Yildiz v Istanbulu
• Palác Bejlerbej v Istanbulu
• Grand Saraj v Bejrútu
• Grand Saraj v Aleppu (pobořen)
• Grand Saraj v Tripolisu
• Saraj v Jaffě
• Hrad Kerak v Jordánsku
• Sarajevo, založeno v 15. století Osmany jako Bosna-saraj
• Chánský palác v Bachčisaraji

Odraz v umění

• Únos ze serailu - opera W.A. Mozarta
• Kamphoevener, Elsa Sophia von, Křišťálový serail, u nočních ohňů karavan. Praha ̠ Vyšehrad 2002, ISBN 80-7021-550-X
• Bell Jean, Dáma ze serailu. Alpress Frýdek-Místek 2001
• J.B. Fatima perla harému, neb Turecký lupič dívek v Cařihradě. J. Vybulka Kladno 1877^[4]
• Bachčisarajská fontána, poema A. S. Puškina^[5] (též balet a film)

Odkazy

Reference

Literatura

• SYROVÝ, Bohuslav a kolektiv, Encyklopedie architektury. SNTL 1973, heslo serail, s. 265.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Saraj na Wikimedia Commons