A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Samuel Pierpont Langley | |
---|---|
Narození | 22. srpna 1834 Roxbury |
Úmrtí | 27. února 1906 (ve věku 71 let) Aiken |
Místo pohřbení | Forest Hills Cemetery |
Alma mater | Boston English High School Boston High School |
Povolání | astronom, letecký inženýr, astrofyzik, fyzik, vynálezce a pilot |
Zaměstnavatelé | Harvardova univerzita Pittsburghská univerzita Allegheny Observatory Námořní akademie Spojených států amerických Smithsonův institut |
Ocenění | Rumfordova medaile (1886) Medaile Henryho Drapera (1886) Rumfordova cena (1886) Médaille Janssen (1893) zahraniční člen Královské společnosti (1895) … více na Wikidatech |
Rodiče | Samuel Langley III[1] a Mary Sumner Williams[1] |
Funkce | Secretary of the Smithsonian (od 1887) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Samuel Pierpont Langley (22. srpna 1834, Roxbury, Massachusetts - 27. února 1906, Aiken, Jižní Karolína) byl americký astronom, fyzik, vynálezce bolometru a průkopník letectví. Maturoval na bostonské latinské škole, byl asistentem v observatoři na Harvardově univerzitě, pak se stal vedoucím katedry matematiky na Námořní akademii Spojených států. V roce 1867 se stal ředitelem Alleghenské observatoře a profesorem astronomie na Western University of Pennsylvania (nyní University of Pittsburgh), tento post zastával až do roku 1891, i když se roku 1887 stal sekretářem Smithsonova institutu. V čele institutu stál až do roku 1906. Byl zakladatelem Smithsonovy astrofyzické observatoře.
V roce 1886 obdržel Langley medaili Henryho Drapera od Národní akademie věd za své příspěvky v oblasti sluneční fyziky. Jeho publikace z roku 1890 týkající se infračervených pozorování v observatoři Allegheny v Pittsburghu, které provedl společně s Frankem Washingtonem Verym, využil Svante Arrhenius k prvním propočtům skleníkového efektu.
Práce v oblasti letectví
Langley se pokusil vyrobit pilotovaný létající stroj těžší než vzduch. Jeho modely létaly, ale dva pokusy pilotovaných letounů nebyly úspěšné. Langley začal v roce 1887 experimentovat s modely poháněnými gumovým svazkem a kluzáky. Postavil rotující rameno (fungovalo podobně jako aerodynamický tunel) a vyrobil větší létající modely poháněné miniaturními parními motory.
První úspěch se dostavil 6. května 1896, když jeho nepilotovaný model č. 5 uletěl téměř 1200 metrů po vypuštění katapultem z lodi na řece Potomac. To byla vzdálenost desetkrát delší než při jakémkoli předešlém experimentu s letadly těžšími než vzduch,[2] což ukazovalo, že jeho modely jsou stabilní a schopny vyvinout dostatečný vztlak. Dne 11. listopadu téhož roku uletěl jeho model č. 6 téměř 1500 m.[3] V roce 1898, na základě svých modelů, dostal Langley grant ve výši 50 000 dolarů od ministerstva války a 20 000 dolarů od Smithsonova institutu, aby vyvinul pilotované letadlo, které nazval Aerodrome (pocházející z řečtiny, volně přeloženo jako "vzdušný běžec"). Langley najal jako konstruktéra a zkušebního pilota Charlese M. Manlyho (1876-1927). Když se Langley od svého přítele Octave Chanuteho dozvěděl o úspěchu bratří Wrightů s kluzákem v roce 1902, pokusil se s nimi setkat, ale ti se jeho požadavku slušně vyhnuli.
Během konstrukce a stavby Aerodromu byla zadána zakázka na spalovací motor výrobci Stephenu Balzerovi (1864-1940). Když se mu nepodařilo vyrobit motor podle specifikací výkonu a hmotnosti, dokončil vývoj Manly. Tento motor měl daleko větší výkon než motor prvního letadla bratří Wrightů - 50 hp v porovnání s 12 hp. Tento motor byl pravděpodobně hlavním příspěvkem projektu k rozvoji letectví.
Stroj měl dráty vyztužená tandemová křídla. Měl výškové a směrové kormidlo, ale žádné zařízení pro ovládání náklonu podél podélné osy. Místo toho závisel na úhlu vzepětí křídel, jako u modelů, pro udržení zhruba vodorovného letu. Na rozdíl od letadla bratří Wrightů, které vzlétalo proti silnému větru a přistávalo na pevné půdě, usiloval Langley o bezpečnost zkoušením v klidném vzduchu nad hladinou řeky Potomac. To vyžadovalo použití katapultu ke startu. Stroj neměl žádný podvozek a plánovalo se, že po ukázkovém letu přistane na hladině.
Langley vzdal projekt po dvou neúspěšných startech 7. října a 8. prosince 1903. Pilotem letounu byl Manly. Při prvním pokusu se letoun zachytil o katapult, což vedlo k potopení stroje. Stroj byl vyloven a opraven. Tohoto pokusu se Langley neúčastnil.[3] Druhý pokus skončil odtržením zadního křídla poté, co stroj opustil katapult, a pádem do vody.[4] Manly byl z řeky zachráněn nezraněn. Neúspěšné pokusy měly velmi negativní ohlas v tisku.[3]
Aerodrome byl přestavěn a v roce 1914 uletěl, pilotován Glennem Curtissem, asi 900 m.[3] Šlo o součást jeho pokusu bojovat proti patentu bratří Wrightů a o snahu Smithsonova institutu zachránit Langleyho leteckou reputaci. Nicméně soud patent podpořil. Avšak Curtissovy lety povzbudily vedení Smithsonova institutu, aby nechalo vystavit Aerodrome ve svém muzeu jako "První pilotované letadlo v historii světa, schopné ustáleného volného letu."[3]
Ocenění
Na Langleyho počest byla pojmenována řada věcí, většinou spojených s letectvím.
- Langleyho medaile
- Langleyho výzkumné centrum v Hamptonu ve Virginii
- Langleyho letecká základna
- Langleyho aeronautická laboratoř
- Langley - jednotka slunečního záření
- Mount Langley v pohoří Sierra Nevada
- USS Langley (CV-1) - první americká letadlová loď
- USS Langley (CVL-27) - letadlová loď třídy Independence
- SS Samuel P. Langley - loď třídy Liberty
Galerie
-
Jeden z Langleyho modelů (1896)
-
Langleyho model (McClure's magazine, 1893)
-
Langley a Manly
-
Aerodrome připravený ke startu
-
První neúspěch Aerodromu 7. října 1903
-
Upravený Aerodrome v letu (1914)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Samuel Pierpont Langley na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ Historical note . National Air and Space Museum, Archives Division, Samuel P. Langley Collection . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-30. (anglicky)
- ↑ a b c d e A Timeline of Samuel P. Langley's Life and Career . National Air and Space Museum, Archives Division, Samuel P. Langley Collection . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-28. (anglicky)
- ↑ BALLARINI, Philippe. Samuel Langley: (1834-1906) from failure to posterity. . 2000 . Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Samuel Pierpont Langley na Wikimedia Commons
- (anglicky) National Air and Space Museum, Archives Division, Samuel P. Langley Collection Archivováno 20. 12. 2015 na Wayback Machine.
- (anglicky) Samuel Langley na flyingmachines.org
- (anglicky) Allegheny Observatory – "UNDAUNTED: The Forgotten Giants of the Allegheny Observatory" Archivováno 25. 3. 2021 na Wayback Machine. (video)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk