A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Rudolf kníže z Liechtensteinu | |
---|---|
2. kníže z Liechtensteinu (moravskokrumlovská sekundogenitura) | |
Ve funkci: 16. ledna 1899 – 15. prosince 1908 | |
Předchůdce | Karel Rudolf z Liechtensteinu |
Nástupce | karlovská linie vymřela |
Doživotní, od roku 1899 dědičný člen rakouské Panské sněmovny | |
Ve funkci: 1897 – 15. prosince 1908 | |
Panovník | František Josef I. |
Nejvyšší hofmistr císařského dvora | |
Ve funkci: 1896 – 15. prosince 1908 | |
Panovník | František Josef I. |
Předchůdce | Konstantin z Hohenlohe-Schillingsfürstu |
Nástupce | Alfréd z Montenuova |
Nejvyšší štolba císařského dvora | |
Ve funkci: 1892 – 1896 | |
Panovník | František Josef I. |
Předchůdce | Emerich z Thurn-Taxisu |
Nástupce | úřad neobsazen, od roku 1909 Ferdinand Vincenc Kinský z Vchynic a Tetova |
Velitel císařské gardy | |
Ve funkci: 1893 – 1908 | |
Předchůdce | Emerich z Thurn-Taxisu |
Nástupce | Alexandr Uexküll-Gyllenband |
C. k. tajný rada | |
Ve funkci: 1892 – 15. prosince 1908 | |
Panovník | František Josef I. |
C. k. komorník | |
Ve funkci: 1862 – 15. prosince 1908 | |
Panovník | František Josef I. |
Narození | 18. dubna 1838 Vídeň Rakouské císařství |
Úmrtí | 15. prosince 1908 (ve věku 70 let) Moravský Krumlov Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | Lichtenštejnská hrobka v Moravském Krumlově |
Titul | kníže |
Rodiče | Karel František z Liechtensteinu (1790–1865) a Františka Bruntálská z Vrbna (1799–1863) |
Příbuzní | bratr: Karel Rudolf z Liechtensteinu (1827–1899) sestra: Anna z Liechtensteinu (1820–1900) švagr: Ferdinand z Trauttmansdorff-Weinsbergu (1803–1859) sestra: Alžběta z Liechtensteinu (1832–1894) švagr: Hugo Karel František ze Salm-Reifferscheidt-Raitzu (1832–1890) sestra: Františka z Liechtensteinu (1833–1894) švagr: Josef z Arenbergu (1833–1896) sestra: Marie z Liechtensteinu (1835–1905) švagr: Ferdinand Bonaventura Kinský z Vchynic a Tetova (1834–1904) |
Profese | voják, politik |
Ocenění | 1892 rakouský Řád zlatého rouna (č. 1094) 1896 Řád sv. Štěpána |
Commons | Rudolf von Liechtenstein |
poslední mužský člen moravskokrumlovské větve Liechtensteinů | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rudolf kníže z Lichtenštejna (německy Rudolf Eugen Ferdinand Karl Fürst von und zu Liechtenstein, Herzog von Troppau und Jägerndorf, Graf von Rietberg) (18. dubna 1838 Vídeň – 15. prosince 1908 Moravský Krumlov)[1]) byl rakouský šlechtic, generál a dvořan z rodu Lichtenštejnů. Od mládí sloužil v armádě a nakonec dosáhl hodnosti generála jezdectva. Na přelomu 19. a 20. století zastával důležité funkce u císařského dvora ve Vídni, kde byl nejvyšším štolbou (1892–1896) a nejvyšším hofmistrem (1896–1908), byl též rytířem Řádu zlatého rouna (1892). V roce 1899 zdědil titul knížete a vlastnil rozsáhlý majetek na Moravě (Moravský Krumlov, Velké Losiny). Zemřel bezdětný jako poslední potomek moravskokrumlovské větve Lichtenštejnů.
Životopis
Pocházel z moravskokrumlovské větve knížecího rodu Lichtenštejnů, narodil se jako mladší syn generála prince Karla z Lichtenštejna (1790–1865) a Františky, rozené hraběnky Bruntálské z Vrbna (1799–1863). Jako kadet vstoupil v roce 1856 do armády a rychle postupoval v hodnostech, již v roce 1863 byl majorem a v letech 1863–1868 pobočníkem císaře Františka Josefa.[2] V roce 1870 dosáhl hodnosti plukovníka,[3] ale od roku 1874 již aktivně v armádě nesloužil, bez služebního zařazení žil ve Vídni, ale zúčastňoval se společenských aktivit u císařského dvora, kde později zastával vysoké funkce. V letech 1892–1896 byl císařským nejvyšším štolbou a téhož roku obdržel Řád zlatého rouna. V letech 1896–1908 zastával funkci císařského nejvyššího hofmistra[4] s rozsáhlými kompetencemi,[5] jako přední císařský dvořan měl důležitou úlohu při pohřbu zavražděné císařovny Alžběty nebo při rodinné krizi spojené s morganatickým sňatkem následníka trůnu Františka Ferdinanda (1900). Mimo aktivní službu nadále postupoval v armádních hodnostech, byl jmenován generálmajorem (1891), polním podmaršálem (1895) a k datu 1. května 1904 nakonec generálem jezdectva (1904).[6][7] Jako nejvyšší štolba byl zároveň kapitánem císařské gardy rejtarů,[8][9] ve funkci nejvyššího hofmistra byl později plukovníkem všech císařských gard.[10]
Majetek
Po starším bratru Karlovi zdědil v roce 1899 titul knížete a stal se dědičným členem panské sněmovny. Zároveň převzal všechen majetek moravskokrumlovské větve rodu, jednalo se o čtyři velkostatky na jižní a severní Moravě (Moravský Krumlov,[11] Velké Losiny, Hostim[12] a Budkov). Největší podíl připadal na Moravský Krumlov s rozlohou 7 808 hektarů půdy, následovaly Velké Losiny s 6 405 hektary pozemků. K velkostatku Hostim-Boskovštejn náleželo 3 190 hektarů a k nedalekému Budkovu na rozhraní jižní Moravy a Vysočiny patřilo 1 731 hektarů půdy. Na velkostatcích Moravský Krumlov a Velké Losiny převažovaly lesní porosty, zatímco na jihomoravských statcích Hostim a Budkov dominovaly louky a pole se zemědělskou produkcí. Ke všem velkostatkům patřila řada průmyslových provozů, jako byly mlýny, cihelny, parní pily nebo vápenky. Celkově Rudolf z Lichtenštejna vlastnil na Moravě přibližně 20 000 hektarů půdy, centrální správa velkostatků sídlila v Moravském Krumlově.[13] Když ze zdravotních důvodů postupně rezignoval na povinnosti spojené s výkonem funkce nejvyššího hofmistra, usadil se trvale na zámku v Moravském Krumlově.[14]
Zemřel na zámku v Moravském Krumlově a jako poslední z rodiny byl pochován do rodové hrobky poblíž kostela Všech svatých.[15] Jím vymřela moravskokrumlovská větev Lichtenštejnů[16] a majetek byl rozdělen mezi potomstvo jeho sester. Největší podíl v podobě Moravského Krumlova zdědili Kinští, Hostim převzali Trauttmansdorffové a Budkov Salmové. Jediný majetek zůstal nadále v majetku Lichtenštejnů a přešel na vládnoucí větev rodu (Velké Losiny).[17]
Tituly a ocenění
Jako příslušník knížecího rodu užíval od narození titul prince s nárokem na oslovení Jeho Jasnost (Seine Durchlaucht), po starším bratrovi zdědil v roce 1899 titul knížete. V roce 1862 byl jmenován c. k. komořím[18] a ve funkci nejvyššího štolby obdržel titul c. k. tajného rady (1892).[19] V roce 1892 byl zároveň jmenován rytířem Řádu zlatého rouna,[20][21] v roce 1896 získal velkokříž Řádu sv. Štěpána.[22] Jako dlouholetý vysoký dvorský hodnostář obdržel také řadu vyznamenání od zahraničních panovníků.[23] Mimoto byl od mládí čestným rytířem Maltézského řádu a od roku 1904 čestným majitelem dragounského pluku č. 10 dislokovaného v Krakově.[24][25]
Rakousko-Uhersko
- Řád zlatého rouna (1892)
- velkokříž Královského uherského řádu svatého Štěpána (1896)
Zahraničí
- rytířský kříž Řádu svatého Ondřeje (Rusko)
- rytířský kříž Řádu sv. Alexandra Něvského (Rusko)
- rytířský kříž Řádu svaté Anny (Rusko)
- rytířský kříž Řádu sv. Vladimíra (Rusko)
- Řád sv. Stanislava I. třídy (Rusko)
- velkokříž Královského řádu Viktoriina (Spojené království)
- velkodůstojník Řádu čestné legie (Francie)
- rytířský kříž Řádu černé orlice s brilianty (Německo)
- velkokříž Řádu červené orlice (Německo)
- Řád Osmanie I. třídy (Osmanská říše)
- velkokříž Řádu sv. Mořice a Lazara (Itálie)
- Řád dvojitého draka I. třídy (Čína)
- Řád vycházejícího slunce (Japonsko)
- velkokříž Řádu bílého slona (Siam)
- velkokříž Řádu věže a meče (Portugalsko)
- velkokříž Řádu Karla III. (Španělsko)
- rytíř Řádu sv. Huberta (Bavorsko)
- velkokříž Záslužného řádu bavorské koruny (Bavorsko)
- rytíř Řádu routové koruny (Sasko)
- velkokříž Řádu Albrechtova (Sasko)
- velkokříž Řádu württemberské koruny (Württembersko)
- rytířský kříž Řádu Serafínů (Švédsko)
- velkokříž Leopoldova řádu (Belgie)
- velkokříž Řádu rumunské hvězdy (Rumunsko)
- velkokříž Řádu bílého orla (Srbsko)
- velkokříž Řádu bílého sokola (Sasko-Výmarsko)
- velkokříž Domácího řádu vendické koruny (Meklenbursko)
- velkokříž Vévodského sasko-ernestinského domácího řádu (Sasko)
- velkokříž Řádu sv. Alexandra (Bulharsko)
- Řád pruské koruny II. třídy (Německo)
- komtur Řádu Fridrichova (Württembersko)
- velkokříž Řádu sv. Josefa (Toskánsko)
Odkazy
Reference
- ↑ Matrika zemřelých 1859–1945, rok 1908, Moravský Krumlov (číslo knihy 14278), pag. 268 . . Dostupné online.
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1864; Vídeň, 1864; s. 63 dostupné online
- ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus 1869–1870; Vídeň, 1870; s. 168 dostupné online
- ↑ Gothaischer Hofkalender 1898; Gotha, 1898; s. 43, 1001 dostupné online
- ↑ ŽUPANIČ, Jan: Nová šlechta rakouského císařství; Praha, 2006; s. 25–26 ISBN 80-86781-08-9
- ↑ Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Služební postup Rudolfa z Lichtenštejna in: SCHMIDT-BRENTANO, Anton: Die k.k. bezw. k. u. k. Generalität; Oesterreichisches Stattsarchiv; Wien, 2007, s. 105 dostupné online
- ↑ Přehled kapitánů císařské gardy rejtarů in: Schematismus für das k.u.k. Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 58 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1893; Vídeň, 1893; s. 13 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1897; Vídeň, 1897; s. 15 dostupné online
- ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV.; Praha, 2000; s. 148 ISBN 80-85983-16-8
- ↑ KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II.; Praha, 1997; s. 221 ISBN 80-85983-14-1
- ↑ Neuester Schematismus der Herrschaften, Güter und Zuckerfabriken in Mähren und Schlesien; Brno, 1903; s. 21–22, 55, 79–81, 172–173 dostupné online
- ↑ KOHOUTOVÁ, Lucie: Lichtenštejnové v Moravském Krumlově (bakalářská práce); Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 2017, s. 60–62 dostupné online
- ↑ Pohřebiště Lichtenštejnů na webu royaltyguide.com dostupné online
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, I. díl Jižní Morava; Praha, 1981; s. 165
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, II. díl Severní Morava; Praha, 1983; s. 266
- ↑ Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes für das Jahr 1866; Vídeň, 1866; s. 118 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1893; Vídeň, 1893; s. 187 dostupné online
- ↑ Přehled rytířů rakouského Řádu zlatého rouna v 19. století dostupné online
- ↑ LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých; Klub pro českou heraldiku a genealogii, Praha, 1991; s. 274
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1897; Vídeň, 1897; s. 63 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Rudolfa z Lichtenštejna in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1908; Vídeň, 1908; s. 15 dostupné online
- ↑ Přehled majitelů 10. dragounského pluku in: Schematismus für das k.u.k. Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 682 dostupné online
- ↑ Dragounský pluk č. 10 na webu valka.cz dostupné online
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk