A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Ruđer Josip Bošković | |
---|---|
Narození | 18. května 1711 Dubrovník |
Úmrtí | 13. února 1787 (ve věku 75 let) Milán |
Příčina úmrtí | zápal plic |
Místo pohřbení | kostel Santa Maria Podone |
Povolání | fyzik, astronom, matematik, filozof, diplomat, básník, teolog, polyhistor, historik a geograf |
Alma mater | Papežská univerzita Gregoriana Římská kolej |
Témata | fyzika, matematika a astronomie |
Významná díla | De litteraria expeditione per Pontificiam ditionem ad dimetiendos duos meridiani gradus et corrigendam mappam geographicam Philosophiae naturalis theoria redacta ad unicam legem virium in natura existentium Opera pertinentia ad opticam et astronomiam De viribus vivis De lumine … více na Wikidatech |
Ocenění | společník Královské společnosti |
Rodiče | Nikola Bošković |
Příbuzní | Baro Bošković[1] (sourozenec) |
Vlivy | Gottfried Wilhelm Leibniz |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ruđer Josip Bošković (italsky Ruggero Giuseppe Boscovich, též psán Roger či Ruder Boškovič apod., 18. května 1711[2], Dubrovník – 13. února 1787, Milán) byl fyzik, astronom, matematik, filozof, teolog, diplomat, básník a jezuita narozený na území dnešního Chorvatska. Výrazně ovlivnil vývoj přírodních věd, především svou teorií atomů, metodikou výpočtu oběžné dráhy planet a objevem neexistence atmosféry na Měsíci z roku 1753.
Pro Chorvaty je jednou z největších historických osobností, v anketě Největší Chorvat z roku 2003 obsadil třetí místo. Zároveň je však Bošković zařazován do srbského či italského národního kontextu – Italové argumentují, že Boskovičova matka pocházela z italské rodiny a on sám měl italštinu jako první jazyk, neboť Dubrovník byl v době Boskovičova narození pod silným italským vlivem (svá díla psal ovšem latinsky, jako většina vzdělanců té doby). Jeho otec Nikola byl Srb, a proto ho Srbská akademie věd roku 1993 zařadila mezi 100 nejvýznamnějších Srbů historie.[3]
Život
Narodil se 18. května 1711 v Dubrovniku v Republice Ragusa. Jeho otec Nikola byl srbský obchodník, jeho matka Paola italská šlechtična (dožila se 103 let). Ruđer měl šest sourozenců, čtyři bratry a dvě sestry, byl z nich druhým nejmladším.
Mladý Ruđer Boškovič se naučil číst ve věku 9 let, poté začal navštěvovat místní jezuitskou školu a zde byl brzy rozpoznán jeho talent. Získal si reputaci velmi inteligentního a nadaného studenta. Proto ve věku 14 let odešel do Říma, kde pobýval většinu svého života. V roce 1731 vstoupil jako novic do Jezuitského řádu a ve stejné době začal studovat matematiku a fyziku. Jeho pokrok byl tak markantní, že byl roku 1740 jmenován profesorem na univerzitě v Římě. Na tomto postu se začal seznamovat s moderními vědeckými poznatky, ale i s klasickou řeckou geometrií a mimo jiné určil dobu rotace Slunce podle pozorování slunečních skvrn.
Na univerzitě v Římě se však proslavil nejen jako vynikající vědec, nýbrž i jako vedoucí mnoha disertačních prací. Pod jeho vedením byly obhájeny například práce na témata: přechod Merkuru přes Slunce, severní polární záře, pozorování hvězd, hranice jistoty v astronomických pozorováních, teorie komet, teorie přílivu a odlivu, aplikace matematiky v teorii dalekohledu nebo problémy sférické trigonometrie.
V roce 1742 zvítězil jeho návrh na opravu kopule Baziliky svatého Petra, v níž byla objevena trhlina. Papež Benedikt XIV. tak nechal do kopule umístit několik soustředných železných pásů pro udržení stability konstrukce. O dva roky později byl vysvěcen římsko-katolickým knězem.
Roku 1745 vydal práci v níž se snažil najít střední cestu mezi Newtonovou teorií gravitace a Leibnizovou představou monád. Dospěl k závěru, že více než jeden bod nemůže zabírat stejné místo v prostoru. Z tohoto tvrzení pak rozvinul první moderní teorii atomů.
O dva roky později navštívil Dubrovnik, své rodné město, a už nikdy se tam nevrátil. Krátce nato měl odjet do Brazílie provádět zeměpisná měření, papež ho však přesvědčil, aby zůstal a tato měření provedl v Itálii. To se také stalo, dva roky konal měření v oblasti mezi Římem a Rimini. Roku 1755 o tom vydal knihu.
Proslul i jako vynikající diplomat. Řešil například spory o odvodnění jezera v Toskánsku, působil jako diplomat i ve Vídni. Zde v roce 1758 také vydal své nejslavnější dílo "Philosophiæ Naturalis theoria redacta ad Unicam legem virium in natura existentium" obsahující jeho teorii atomů a teorii fyzikálních sil. Později působil jako diplomat v Londýně a byl tam i zvolen členem Královské akademie věd.
V roce 1761 pozoroval přechod Venuše přes sluneční disk. Poté cestoval přes Osmanskou říši, Polsko a Bulharsko do Ruska, kde byl také zvolen členem tamní akademie věd. Krátce nato se vrátil do Itálie a navštívil Kraňsko, kde navázal kontakty s tamními jezuity, kteří zařadili jeho myšlenky do svých vzdělávacích programů. Boškovicovy teorie ovlivnily řadu tehdejších významných fyziků, například Scherffera, Grubera nebo Vegu.
Roku 1764 odešel z univerzity v Římě na univerzitu v Pavii. Současně zastával šest let také post ředitele astronomické observatoře v Miláně. Byl pozván na britskou výpravu do Kalifornie za pozorováním dalšího přechodu Venuše přes Slunce, avšak španělská vláda krátce předtím vykázala jezuity ze svých kolonií, k jeho odjezdu tedy nedošlo. V této době Boškovic často měnil svá bydliště, měl řadu nepřátel. Roku 1773 byl odvolán z funkcí v Itálii, uchýlil se tedy do Francie a tady byl jmenován hlavním optikem námořnictva. Ve Francii zůstal 10 let, pokračoval zde ve vědecké práci a publikoval řadu děl, mimo jiné způsob jak určit dráhu komety nebo jiného nebeského tělesa z tří nezávislých pozorování a vylepšil konstrukci dalekohledů.
V roce 1783 se vrátil do Itálie, kde publikoval 5 svazků o astronomii. Několik měsíců strávil v klášteře a snažil se dále pracovat. Nicméně v této době byl již nemocen, navíc jeho díla neměla úspěch, jaký by si přál. Zemřel 13. února 1787 ve věku 75 let.
Dílo
- De maculis solaribus (1736)
- De maculis solaribus exercitatio astronomica (1736)
- De Mercurii novissimo infra Solem transitu (1737)
- Trigonometriae sphaericae constructio (1737)
- De aurora boreali (1738)
- De novo telescopii usu ad objecta coelestia determinanda (1739)
- De veterum argumentis pro telluris sphaericitate (1739)
- Dissertatio de telluris figura (1739)
- De Circulis osculatoribus, Dissertatio (1740)
- De motu corporum projectorum in spatio non resistente (1741)
- De inaequalitate gravitatis in diversis terrae locis (1741)
- De natura et usu infinitorum et infinite parvorum (1741)
- De annusi fixarum aberrationibus (1742)
- De observationibus astronomicis et quo pertingat earundem certitudo (1742)
- Disquisitio in universam astronomiam (1742)
- Parere di tre Matematici sopra i danni che si sono trovati nella Cupola di S. Pietro (1742)
- De motu corporis attracti in centrum immobile viribus decrescentibus in ratione distantiarum reciproca duplicata in spatiis non resistentibus (1743)
- Riflessioni de' Padri Tommaso Le Seur, Francesco Jacquier de el' Ordine de' Minimi, e Ruggiero Giuseppe Boscovich della Compagnia di Gesù Sopra alcune difficoltà spettanti i danni, e Risarcimenti della Cupola Di S. Pietro (1743)
- Nova methodus adhibendi phasium observationes in eclipsibus lunaribus ad exercendam geometriam et promovendam astronomiam (1744)
- De cycloide et logistica (1745)
- De Viribus Vivis (1745)
- Trigonometria sphaerica (1745)
- De cometis (1746)
- Dissertatio de maris aestu (1747)
- Dissertatio de lumine, 1–2 (1748/1749)
- De determinanda orbita planetae ope catoptricae ex datis vi celeritate & directione motus in dato puncto (1749) (
- Sopra il Turbine che la notte tra gli XI e XII giugno del MDCCXLIX danneggio una gran parte di Roma (1749)
- De centrogravitatis (1751)
- Elementorum matheseos ad usum studiosae juventutis (1752)
- De lunae atmosphaera (1753)
- De continuitatis lege et eius consectariis pertinentibus ad prima materiae elementa eorumque vires dissertatio (1754)
- Elementorium universae matheseos, 1–3 (1757)
- De lege virium in natura existentium (1755)
- De lentibus et telescopiis dioptricis disertatio (1755)
- De inaequalitatibus quas Saturnus et Jupiter sibi mutuo videntur inducere praesertim circa tempus conjunctionis (1756)
- Theoria philosophiae naturalis (1758)
- De Solis ac Lunae defectibus libri (1760)
- Scrittura sulli danni osservati nell' edificio della Biblioteca Cesarea di Vienna, e loro riparazione (1763)
- Memorie sopra il Porti di Rimini (1765)
- Sentimento sulla solidità della nuova Guglia del Duomo di Milano (1765)
- dissertationes quinque ad dioptricam pertinentes (1767)
- Voyage astronomique et geographique (1770)
- Memorie sulli cannocchiali diottrici (1771)
- Journal d'un voyage de Constantinopole en Pologne (1772)
- Sullo sbocco dell'Adige in Mare (1779)
- Riflessioni sulla relazione del Sig. Abate Ximenes appartenente al Progetto di un nuovo Ozzeri nello Stato Lucchese (1782)
- Giornale di un viaggio da Constantinopoli in Polonia dell'abate Ruggiero Giuseppe Boscovich, con una sua relazione delle rovine di Troia (1784)
- Opera pertinentia ad opticam et astronomiam, 1–5 (1785)
- Sui danni del Porto di Savona, loro cagioni e rimedi (1771)
- Lettere a Giovan Stefano Conti (1780)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Roger Joseph Boscovich na anglické Wikipedii.
- ↑ Hrvatski biografski leksikon. 1983. Dostupné online. .
- ↑ Záznam o narození a křtu. img24.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-10-22.
- ↑ www.serbia.travel . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-23.
Literatura
- Bursill-Hall, Piers, ed. R.J. Boscovich; Vita E Attivita Scientifica; His Life and Scientific Work. Roma: Istituto della Enciclopedia Italiana, 1993.
- Dadić, Žarko. Ruđer Bošković. Zagreb: Školska Knjiga, 1987
- Dimitric, Radoslav. Ruđer Bošković Pittsburgh: Helios Publishing Company, 2006, ISBN 978-0-9788256-2-1
- Whyte, Lancelot Law, ed. Roger Joseph Boscovich, S.J., F.R.S., 1711–1787: Studies of His Life and Work on the 250th Anniversary of His Birth. London,: G. Allen & Unwin, 1961.
- Williams, L. Pearce. R.J. Boscovich; Vita E Attivita Scientifica; ed. Piers Bursill-Hall, Roma: Istituto della Enciclopedia Italiana, 1993.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ruđer Josip Bošković na Wikimedia Commons
- Záznam o narození a křtu
- Heslo v Encyklopedii Britannica
- Heslo v Katolické encyklopedii New Advent
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk