Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. | Zásady ochrany osobných údajov. | OK, súhlasím
Electronic.sk | Základné pojmy: Elektrotechnika | Elektronika






...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Roztržka Tito-Stalin
 
Východoněmecká karikatura „řezníka Tita“, plánujícího napadení komunistických států, 1951

K roztržce mezi Titem a Stalinem došlo v letech 1948 až 1953. Šlo o rozkol Sovětského svazu a jeho satelitních států[pozn. 1] na jedné straně a Federativní lidovou republikou Jugoslávie (FLRJ), prezentovaný jako spor mezi jejich vůdci Josifem Stalinem a Josipem Brozem Titem.

V letech po druhé světové válce Jugoslávie sledovala hospodářské, vnitřní a zahraniční politické cíle, které nebyly v souladu se zájmy Sovětského svazu. Zejména Jugoslávie doufala v přijetí sousední Albánie do jugoslávské federace. To podpořilo atmosféru nejistoty v albánském politickém vedení a zvýšilo napětí se Sovětským svazem, který se snažil bránit albánsko-jugoslávské integraci. Jugoslávská podpora komunistických povstalců v Řecku proti přání Sovětského svazu politickou situaci dále zkomplikovala. Stalin se snažil tlačit na Jugoslávii a mírnit její politiku pomocí Bulharska jako prostředníka. Když se konflikt mezi Jugoslávií a Sovětským svazem v roce 1948 dostal na veřejnost, byl vykreslen jako ideologický spor, aby nevznikl dojem mocenského boje uvnitř východního bloku.

Konflikt byl veden jako nenávistná informačně-propagandistická kampaň Sověty vedeného Východního bloku proti vedení Jugoslávie a skončil vzájemným rozkolem – prudkým omezením bilaterálních a multilaterálních vztahů. Způsobil intenzivní pátrání po nepřátelích uvnitř jednotlivých komunistických stran a v neposlední řadě vlnu rozsáhlých perzekucí, které se v dobové terminologii odůvodňovaly zostřením třídního boje. Bylo to první veřejné schizma ve Východním bloku. Základním důvodem konfliktu byla neochota sovětského vedení tolerovat neposlušnost jugoslávských představitelů a jejich aspirace na regionální hegemonii na Balkánském poloostrově. Roztržka v konečném důsledku připravila cestu pro „nezávislou formu socialismu“ v Jugoslávii, jakož i pro neutrální a později nezávislou zahraniční politiku, viz Hnutí nezúčastněných zemí.

Odkazy

Poznámky

  1. Polsko, Maďarsko, Československo, Rumunsko, Albánie, NDR a Bulharsko

Související články

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Roztržka_Tito-Stalin
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.






Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk