A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Ropná rafinerie je petrochemický závod, kde se ropa čistí, pomocí destilace dělí na různé frakce podle teploty varu a dále zpracovává. Tak se vyrábějí užitečnější ropné produkty, jako je motorový benzín, motorová nafta, silniční, modifikované a stavebně izolační asfalty, lehké a těžké topné oleje, letecký petrolej a letecký benzin, zkapalněné uhlovodíkové plyny (LPG, propan, butan), vakuové destiláty, parafíny a gače. Jako vedlejší produkt vzniká síra a další užitečné suroviny.
Ložiska ropy jsou často vzdálená od místa spotřeby. Doprava ropy velkými námořními tankery nebo ropovody je výrazně levnější než doprava mnoha různých ropných produktů odděleně. Rafinerie se proto budují v blízkosti míst spotřeby, nejlépe u mořských přístavů a velkých řek. Kde to není možné, dopravuje se surovina do rafinerií ropovody.
Technologie
Surová ropa se obvykle už v místě těžby zbavuje například písku a vody a ropovodem nebo tankerem převáží do rafinerie, kde se nejprve zbavuje soli. Odsolování probíhá při teplotě 90 – 150 °C a při dvoustupňovém odsolování se dosahuje účinnosti odsolení až 99 %.
Následuje vlastní destilace (atmosférická rektifikace) v kolonách až 50 m vysokých, kde teplota směrem vzhůru klesá, takže v různých výškách lze odebírat jednotlivé frakce. Ropa se s využitím odpadního tepla zahřívá na asi 400 °C a za atmosférického tlaku vhání do dolního konce kolony. Ten je zahřát tak, aby v něm lehčí frakce nemohly kondenzovat a tak stoupají vzhůru. Na horním konci se odebírají plyny, o něco níže lehký benzin atd., kdežto na dně zůstávají nejtěžší složky.
Produkt | Podíl |
---|---|
propan, butan aj. | ~3 % |
surový benzin (crude) | ~9 % |
motorový benzín | ~24 % |
Kerosin pro tryskové motory | ~4 % |
motorová nafta, lehký topný olej | <21 % |
těžký topný olej | ~11 % |
asfalt, těžký topný olej | ~3,5 % |
mazadla | ~1,5 % |
ostatní, ztráty atd. | ~2 % |
Ty se odvádějí do vakuové kolony, kde se zahřívají na ještě vyšší teplotu a opět dělí na frakce. Tato destilace musí probíhat ve vakuu, protože molekuly těžkých olejů by se při vyšších teplotách na vzduchu štěpily (krakovaly) a neoddělovaly. Část frakcí vakuové destilace se potom krakuje na lehčí frakce a to buď termickým, katalytickým nebo vodíkovým procesem.
V dalším se získané produkty zbavují síry, která by při dalším zpracování ničila užívané katalyzátory a při spalování znečišťovala ovzduší. Nejčastěji se k tomuto účelu využívá proces zvaný hydrogenační rafinace. Při odsíření se smíchají s vodíkem a zahřejí na asi 350 °C, kdy za přítomnosti kovových katalyzátorů vodík reaguje se sloučeninami síry, dusíku a kyslíku, takže vzniká sirovodík, čpavek a voda. V dalších krocích se může například zvyšovat oktanové číslo (katalytický reforming, isomerizace, alkylování aj.), mohou se přidávat různá aditiva a podobně.
Při krakování těžkých složek vzniká velké množství sirovodíku, který se smíchá se vzduchem a v reaktoru proměňuje na síru a vodu. Síra se následně dále využívá v chemickém průmyslu.
Ropné rafinerie v Česku
V České republice provozuje ropné rafinerie společnost Orlen Unipetrol se svými provozy v Litvínově a v Kralupech n. Vltavou a firma PARAMO v Pardubicích (dceřiná společnost Orlen Unipetrolu). Litvínov a Kralupy produkují pohonné hmoty, PARAMO vyrábí asfaltářské výrobky a oleje. České rafinerie jsou závislé na dodávkách ropy ze zahraničí ropovody. Rafinerie v Kralupech odebírá ropu z ropovodu IKL (Ingolstadt – Kralupy – Litvínov), všechny tři rafinerie jsou napojeny na ropovod Družba z Ruska.
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu ropná rafinerie na Wikimedia Commons
- Galerie ropná rafinerie na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo rafinérie ve Wikislovníku
- Základní zpracování ropy (odsolování, atmosférická destilace, vakuová destilace, petrochemická výroba)
- Výroba pohonných hmot
- Význam štěpných procesů (krakování) Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk