Rjurik
Základní údaje
Typ	pancéřový křižník
Uživatelé	ruské carské námořnictvo
Zahájení stavby	1890
Spuštěna na vodu	3. listopadu 1892
Uvedena do služby	16. listopadu 1895
Osud	potopen
Předchůdce	Pamjať Azova
Následovník	Rossija
Takticko-technická data
Výtlak	10 933 t (standardní) 11 690 t (plný)[1]
Délka	130,1 m (na vodoryce) 132,6 m (max.)
Šířka	20,4 m
Ponor	7,9 m (max.)
Pohon	2 parní stroje s trojnásobnou expanzí 8 kotlů 2 lodní šrouby 13 250 hp
Palivo	1933 t (uhlí)
Rychlost	18 uzlů
Dosah	6700 nám. mil při 10 uzlech
Posádka	683
Pancíř	až 254mm boky 51mm štíty děl až 76mm paluba 152mm velitelská věž
Výzbroj	4× 203mm kanón (4×1) 16× 152mm kanón (16×1) 6× 120mm kanón (6×1) 2× 63mm kanón (2×1) 10× 47mm kanón (10×1) 12× 37mm kanón (12×1) 6× 381mm torpédomet

Rjurik byl pancéřový křižník ruského carského námořnictva. Ve službě byl v letech 1895–1904. Účastnil se rusko-japonské války a byl potopen v bitvě u Ulsanu.

Stavba

Křižník postavila loděnice Carr & McFerson v Petrohradu. Stavba byla zahájena roku 1890, na vodu byl spuštěn 3. listopadu 1892 a do služby byl uveden 16. listopadu 1895.^[1]

Konstrukce

Křižník byl vyzbrojen čtyřmi 203mm kanóny, šestnácti 152mm kanóny, šesti 120mm kanóny, dvěma 63mm kanóny Baranowski, deseti 47mm kanóny, dvanácti 37mm kanóny a šesti 381mm torpédomety. Pohonný systém měl výkon 13 250 hp. Skládal se z osmi kotlů a svou parních strojů s trojnásobnou expanzí, pohánějících dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 18 uzlů. Dosah byl 6700 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.^[1]

Osudy

Křižník Rjurik se účastnil rusko-japonské války. Byl součástí eskadry operující z Vladivostoku, tvořené pancéřovými křižníky Gromoboj, Rossija, Rjurik a chráněným křižníkem Bogatyr. Dne 14. srpna 1904 byl potopen japonskými křižníky v bitvě u Ulsanu.^[1]

Odkazy

Reference

Literatura

• HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. 28-058-86. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rjurik na Wikimedia Commons