A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Báňská a hutní společnost | |
---|---|
Základní údaje | |
Adresa sídla | Český Těšín, Česko |
Charakteristika firmy | |
Oblast činnosti | výroba základních kovů, těžba železných rud, těžba černého uhlí a těžba |
Dceřiné společnosti | Eisenindustrie Wspólnota Interesów Górniczo-Hutniczych Blechwalzwerke |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/42/Jin%C3%A1_spr%C3%A1vn%C3%AD_stavba_-_b%C3%BDv._pal%C3%A1c_B%C3%A1%C5%88sk%C3%A9_a_Hutn%C3%AD_spole%C4%8Dnosti_%28Nov%C3%A9_M%C4%9Bsto%29_Lazarsk%C3%A1.jpg/220px-Jin%C3%A1_spr%C3%A1vn%C3%AD_stavba_-_b%C3%BDv._pal%C3%A1c_B%C3%A1%C5%88sk%C3%A9_a_Hutn%C3%AD_spole%C4%8Dnosti_%28Nov%C3%A9_M%C4%9Bsto%29_Lazarsk%C3%A1.jpg)
Báňská a hutní společnost (Berg- und Hüttenwerks-Gesellschaft) byla významná těžební a metalurgická společnost, která vznikla v roce 1905 a existovala v období konce Rakouska-Uherska a první republiky.
Historie společnosti
Založení společnosti
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/15/Friedrich_austria_1856_1936.jpg/170px-Friedrich_austria_1856_1936.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/02/Dul_Hohenegger_%28Karvin%C3%A1%29.jpg/220px-Dul_Hohenegger_%28Karvin%C3%A1%29.jpg)
Společnost se vyvinula z Těšínské komory, respektive převzala majetek bývalé Těšínské komory. Těšínská komora, vlastněná arcivévodou Bedřichem Habsburským, prodala svůj majetek Pozemkovému úvěrnímu ústavu ve Vídni. Povolení k založení společnosti bylo vydáno 18. prosince 1905, ustavující valná hromada se konala 29. prosince 1905 s tím, že společnost začala fungovat od 1. ledna 1906.[1] Společnost byla původně založena jako Eisenwerk Trzynietz der Österreichischen Berg- und Hüttenwerks-Gesellschaft (Rakouská báňská a hutní společnost), přičemž zaknihovaný akciový kapitál činil 25 000 000 korun (62 500 kusů akcií po 400 korunách).[2]
Majetek, který společnost získala při založení, se skládal především z:
- černouhelných důlních děl (16.738 ha výhradních kutišť a 1214 ha důlních měr[3])
- důl Albrecht v Petřvaldě s výhradními kutacími právy
- důl Hohenegger v Karviné
- důl Gabriela v Karviné
- Koksovna Hohenegger
- železorudných podniků a železáren
- Třinecké železárny
- železorudný důl v Gelnici
- železorudný důl ve Spiši
- Válcovny v Karlově Huti (Frýdek-Místek) a Bedřichově Huti (Sporysz-Obszar u města Żywiec)
- Ustroňské závody
- slévárny v Bašce
Na společnosti se z počátku velkou měrou podílel původní majitel, ovšem Pozemkový úvěrní ústav měl opční právo na získávání akcií, které v následujících letech využíval a stal se ve společnosti rozhodující silou.[2] Georg Günter uvádí[2], že při založení společnosti panovaly obavy, že aktiva jsou nadhodnocena a společnost nebude schopna s touto hodnotou aktiv efektivně pracovat. Při této příležitosti jsou také zmiňování největší konkurenti společnosti: Pražská železářská společnost, Alpská montánní společnost a Vítkovice. V roce 1905 společnost vytěžila 685 000 tun černého uhlí (tj. 10 % produkce ostravsko – karvinského revíru) a 105 000 tun koksu (8 % produkce ostravsko – karvinského revíru). V tomto roce bylo vyprodukováno 80 000 tun železa a cca 90 000 tun ocele (velké konkurenční společnosti produkovaly cca 2,5krát více). Georg Günther uvádí[2], že budoucnost společnosti by měla být zejména v produkci uhlí, jelikož společnost má poměrně velké zásoby uhlí v různých oblastech ostravsko – karvinska, zejména ve východní oblasti revíru a Petřvaldské pánvi, ve kterých bylo kvalitní uhlí v příznivé hloubce a sloje velké mohutnosti. V prvním roce existence společnosti bylo vyprodukováno vlastními železorudnými doly 172 000 tun železné rudy, která obsahovala 65 000 tun železa.[4]
Rozšiřování majetku
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d8/Dul_barbora_1911.jpg/220px-Dul_barbora_1911.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/13/Mari%C3%A1nsk%C3%A9_Hory_-_J%C3%A1ma_Ign%C3%A1t.jpg/220px-Mari%C3%A1nsk%C3%A9_Hory_-_J%C3%A1ma_Ign%C3%A1t.jpg)
Společnost po převzetí majetku od Těšínské komory provedla mnohé rekonstrukce a rozšiřování majetku. Došlo k prohlubování a zdvojování těžních jam a budování nových těžních jam, investice byly realizovány jak v dolech, tak na povrchových zařízeních. Společnost také začala budovat hornické byty, které umožnily ubytovat potřebné množství dělníků. V železárenské produkci byla společnost svázána množstvím kartelových kvót, které držela. Původní Těšínská komora držela malé množství kvót a hrála v kartelu podružnou roli. Po vzniku Báňské a hutní společnosti využila společnost právo, které měla Těšínská komora domluvené a kartel vypověděla. Následné jednání přineslo zvýšení kvót, celkově ovšem množství kvót bylo vzhledem k ostatním podnikům podružné. Společnost rozšiřovala svůj podíl na produkci především nákupem kartelových kvót od jiných společností (např. 1911 – Schoellerovy ocelárny v Ternitz). V roce 1912 představovaly prodeje Báňské a hutní společnosti 12 % celkového prodeje kartelu). Společnost také začala využívat vedlejších produktů výroby koksu (dehet, amoniak, benzol) a také plynů z vysokých pecí.
Báňská a hutní společnost také podstatně změnila způsob nákupu železorudných surovin, jelikož její vlastní zásoby nestačily a postupně se vyčerpávaly. Nakupoval se především švédský magnetovec, přičemž byly dohodnuty dlouhodobé smlouvy s těmito doly. Společnost také dohodla nákup menšího množství rudy z bližších zdrojů, přičemž tyto rudy nedosahovaly kvality švédské rudy.
Společnost také rozšiřovala svůj majetek postupnými akvizicemi – v roce 1911 přibyly doly Ostravského kamenouhelného těžířstva Marie Anna [pozn. 1] (důl Ignát a důl Odra) a také koksovna této společnosti, jež produkovala 300 000 – 400 000 tun uhlí ročně. Tyto doly byly zakoupeny celkem za 15 000 000 korun (8 000 000 korun – vydání nových akcií společnosti a 7 000 000 dluh společnosti se splatností 20 let).[5]
V roce 1916 společnost získala doly Ludvík a Salm VII (od Moravsko-Ostravské montanní společnosti – známé taktéž pod původním názvem kníže Salm). Po roce 1918 společnost získala drátovny v Bohumíně, řetězárnu v Malé Morávce, vápencové doly v Varíně a doly na mangan ve Švabovcích. Společnost iniciovala taktéž zakládání nových závodů, především dolu Pokrok a Barbora.[1]
Společnost nakupovala i kartelové kvóty – např. Pohernadská priemyslová úč. spol., továrny na železo "Union" (obě v Bratislavě a v roce 1922), polovinu kartelových kvót na ocel společnosti Schwarz & Beck ve Fryštátě (rok 1923), produkční kvóty na drátěnky od firmy Schwarz & Beck v Plzni a od firmy L. G. Bondy v Praze (1923). V roce 1924 získala společnost spolu s Vítkovickým horním a hutním těžířstvem většinový podíl na společnosti Ferry (tato společnost byla dříve známa jako L. G. Bondy v Praze). K tomuto spolupodílnictví se v roce 1928 přidala ještě společnost Pražská železářská společnost. Od 1. 1. 1924 vlastnila společnost 25 % podíl na společnosti Kontinentální společnosti pro obchod se železem, která jí měla zajistit zvýšení zahraničního odbytu.[1]
Na základě akvizic a rozšiřování majetku se stala společnost největším producentem uhlí v Československu (4 000 000 tun ročně) a patřila mezi největší výrobce metalurgických výrobků (475 000 tun surového železa a 500 000 tun oceli).[1]
Vedení společnosti
Informace o vedení společnosti vychází z knihy Dvacet pět let Báňské a hutní společnosti.[6]
Předsedové správní rady
Jméno | Funkce | Ve funkci |
---|---|---|
Teodor Taussig [pozn. 2] | Viceguvernér Bodenkredit banky | 29. 12. 1905 – 1. 12. 1909 |
Julius Herz | Náměstek guvernéra Bodenkredit banky | 14. 12. 1909 – 3. 5. 1911 |
Rudolf Sieghart | guvernér Bodenkredit banky | 3. 5. 1911 – 11. 5. 1921 |
Evžen Schneider | průmyslník | 11. 5. 1921 – ???? |
Náměstkové předsedy správní rady
Jméno | Funkce | Ve funkci |
---|---|---|
Emerich Kohl [pozn. 3] | arcivévodský dvorní rada | 29. 12. 1905 – 1. 6. 1912 |
Emil Maier | arcivévodský ředitel statků | 20. 2. 1913 – 3. 7. 1920 |
Rudolf Sieghart | guvernér Bodenkredit banky | 11. 5. 1921 – 16. 12. 1929 |
Jaroslav Preiss | vrchní ředitel Živnostenské banky | 27. 5. 1929 – ??? |
Generální ředitelé
Společnost zřídila funkci generálního ředitele v roce 1909.
Jméno | Ve funkci |
---|---|
Georg Günther | 15. 3. 1909 – 15. 1. 1923 |
Otokar Kruliš-Randa | 15. 1. 1923 – 1941 |
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ a b c d Dvacet pět let Báňské a hutní společnosti. Příprava vydání Stočes, Bohuslav. Praha: Báňská a hutní společnost, 1931. 371 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-29. Kapitola Založení Báňské a hutní společnosti, s. 9. Archivováno 29. 12. 2013 na Wayback Machine.
- ↑ a b c d Dvacet pět let Báňské a hutní společnosti. Příprava vydání Stočes, Bohuslav. Praha: Báňská a hutní společnost, 1931. 371 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-29. Kapitola Politika a vývoj společnosti (autor: Georg Günther), s. 24. Archivováno 29. 12. 2013 na Wayback Machine.
- ↑ Dvacet pět let Báňské a hutní společnosti. Příprava vydání Stočes, Bohuslav. Praha: Báňská a hutní společnost, 1931. 371 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-29. Kapitola Politika a vývoj společnosti (autor: Georg Günther), s. 23. Archivováno 29. 12. 2013 na Wayback Machine.
- ↑ Dvacet pět let Báňské a hutní společnosti. Příprava vydání Stočes, Bohuslav. Praha: Báňská a hutní společnost, 1931. 371 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-29. Kapitola Politika a vývoj společnosti (autor: Georg Günther), s. 26. Archivováno 29. 12. 2013 na Wayback Machine.
- ↑ Dvacet pět let Báňské a hutní společnosti. Příprava vydání Stočes, Bohuslav. Praha: Báňská a hutní společnost, 1931. 371 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-29. Kapitola Politika a vývoj společnosti (autor: Georg Günther), s. 28. Archivováno 29. 12. 2013 na Wayback Machine.
- ↑ Dvacet pět let Báňské a hutní společnosti. Příprava vydání Stočes, Bohuslav. Praha: Báňská a hutní společnost, 1931. 371 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-29. Kapitola Správní rady, s. 19–22. Archivováno 29. 12. 2013 na Wayback Machine.
Externí odkazy
- Obálka s logem společnosti
- Palác Báňské a hutní společnosti v Praze - Archiweb.cz
- Stavba pražského sídla v hledání Ztraceného času
- Obraz novostavby pražského ředitelství Archivováno 26. 12. 2013 na Wayback Machine.
- Dům pro zaměstnance společnosti v Brně
- Sídlo ředitelství společnosti v Brně
- Obytné domy penzijního ústavu Báňské a hutní společnosti v Praze Dejvicích Archivováno 2. 6. 2020 na Wayback Machine.
- Informace o paláci Báňské a hutní společnosti v Ostravě
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk