A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Radioaktivní datování (často nazývané radiometrické datování) je technika užívaná pro datování materiálů, obvykle založená na srovnání mezi množstvím přirozeně se vyskytujícího radioaktivního izotopu s jeho produkty rozpadu, za využití známých poločasů rozpadu. Je to jeden z hlavních informačních pramenů o věku hornin, věku Země atp. Využívá se pro datování širokého okruhu přírodních i umělých materiálů. Nejznámější technikou je radiouhlíkové datování. Existují i další jako je například draselnoargonové datování a uranové datování. Poskytuje významný informační pramen o věku fosílií a o poměrech na zemi během její evoluce.
Pokud známe například poločas rozpadu určitého radionuklidu, je možné průběh tohoto rozpadu zaznamenat pro měření časových intervalů. Například radionuklid draslíku 40K se rozpadá na izotop 40Ar s poločasem rozpadu 1,25×109 let. Měřením poměru 40Ar a 40K je možné v dané hornině za jistých předpokladů vypočítat její stáří.
Pro měření relativně kratších časových intervalů, zajímavých například z historických důvodů, je vhodné radiouhlíkové datování. Stanovování je omezeno stářím vzorků – nelze přesně určovat vzorky, jejichž reálné stáří přesahuje 50 000 let[1] (v extrémních případech 100 000 let, ale s menší přesností), protože obsah 14C poklesne na příliš nízkou úroveň. Není také možné spolehlivě určit vzorky mladší než 100–200 let,[2] protože v té době se díky spalování uhlí a ropy dostalo do ovzduší velké množství uhlíku pocházejícího z pozůstatků prastarých organizmů, který neobsahuje radioaktivní izotop. Metoda radioaktivního datování je totiž závislá na referenční hodnotě poměru izotopů, která obecně není neměnná. V druhé polovině 20. století se naopak množství radioaktivního uhlíku v ovzduší dočasně zvýšilo vlivem jaderných pokusů v atmosféře.
Stronciové datování zase například může být ovlivněno jiným druhem kontaminace.[3]
V roce 2013 se povedlo americké planetární sondě Curiosity na povrchu Marsu shromáždit poprvé v historii lidstva data umožňující provádět radiometrické datování na povrchu jiné planety než Země. K datování byla využita K-Ar metoda.[4]
Význam radiometrického datování
Tento moderní způsob datování od počátku 20. století výrazně zpřesnil naše představy o délce trvání geologického času, jednotlivých období a doby existence různých vyhynulých druhů organismů. Například ještě kolem roku 1915 platil předpoklad, že populární dravý dinosaurus druhu Tyrannosaurus rex žil asi před 3 miliony let. Ve skutečnosti žil ale ještě mnohem dříve, podle moderního datování před více než 66 miliony let (na konci křídové periody).[5]
Reference
- ↑ CHENG, Hai; EDWARDS, R. Lawrence; SOUTHON, John; MATSUMOTO, Katsumi; FEINBERG, Joshua M.; SINHA, Ashish; ZHOU, Weijian. Atmospheric 14C/12C changes during the last glacial period from Hulu Cave. S. 1293–1297. Science . 2018-12-14. Roč. 362, čís. 6420, s. 1293–1297. Dostupné online. DOI 10.1126/science.aau0747. (anglicky)
- ↑ WAGNER, Vladimír. Jaderná fyzika a kulturní dědictví. osel.cz . 2018-03-15 . Dostupné online.
- ↑ Aarhus University. Strontium isotope maps are disturbed by agricultural lime. phys.org . 2019-03-13 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FARLEY, K. A.; MALESPIN, C.; MAHAFFY, P.; GROTZINGER, J. P.; VASCONCELOS, P. M.; MILLIKEN, R. E.; MALIN, M. In Situ Radiometric and Exposure Age Dating of the Martian Surface. S. 1247166. Science . 2014-01-24. Roč. 343, čís. 6169, s. 1247166. Dostupné online. DOI 10.1126/science.1247166. (anglicky)
- ↑ SOCHA, Vladimír. Potkal se T. rex s australopitéky?. osel.cz . 2019-11-28 . Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu radioaktivní datování na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk