A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Růžencová kaple v Kadani | |
---|---|
Celkový pohled na Růžencovou kapli z hradebního parkánu | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Ústecký |
Okres | Chomutov |
Obec | Kadaň |
Souřadnice | 50°22′32,97″ s. š., 13°16′20,61″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | vikariát |
Farnost | děkanství Kadaň |
Status | kaple |
Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | gotika |
Výstavba | 1478 |
Další informace | |
Ulice | Mírové náměstí |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pozdně gotická Růžencová kaple (neboli kaple Růžencového bratrstva) patří k nejhodnotnějším sakrálním objektům městské památkové rezervace v Kadani. Objekt se nalézá na Starém Městě kadaňském na hlavním kadaňském náměstí za děkanským kostelem Povýšení sv. Kříže, a sice mezi budovou Staré školy (čp. 83) a tzv. Kaplanky (čp. 84).
Historie
Kaple byla vystavěna v areálu někdejší johanitské komendy. S její stavbou se započalo nejpozději roku 1478, a to na místě starší v podzemí zaklenuté kostnice, tzv. karneru. Stalo se tak díky daru měšťana Augustina Moschnera, který svým testamentem z roku 1478 odkázal 40 zlatých na její výstavbu. Správcem stavby jmenoval Niklase Teichela. Ze zbožnosti rovněž odkázal johanitskému komturovi Heinrichovi a jeho spolubratřím 60 zlatých pro mešní nadaci v této kapli. Ti pak zde měli každé pondělí sloužit zádušní mši za všechny zemřelé. Kadaňský měšťan Augustin Moschner odkázal ke kapli i kalich a kněžský ornát. Toto zbožné nadání potvrdil roku 1483 také Jan ze Švamberka, převor českých johanitů, tj. rytířského řádu sv. Jana Křtitele. Již na přelomu 15. a 16. století jsou v měšťanských testamentech doloženy v kapli dva postranní oltáře, totiž sv. Wolfganga a sv. Voršily. Budově, vystavěné ve stylu míšeňské gotiky s výrazným arkýřem se tehdy říkalo „kaple na kostnici“.
Nejstarší vyobrazení kaple se zachovalo na vedutě královského města Kadaně z roku 1602, jejímž autorem je Jan Willenberg. Zasvěcena byla sv. Duchu a zřejmě tehdy sloužila nejen kadaňskému Růžencovému bratrstvu, ale i jako domácí kaple zdejšímu farnímu kléru. Objekt byl poškozen 11. července 1635 během ničivého požáru a jeho oprava trvala několik desetiletí – teprve roku 1642 dostala kaple novou šindelovou střechu, roku 1651 byla instalována nová okna. Z inventáře děkana Leopolda Rocha z roku 1730 se dozvídáme o přesunutí růžencových pobožností přímo do děkanského kostela. Posledním představeným kadaňského Růžencového bratrstva byl děkan Anton Kistenfeger. Právě z jeho podnětu vznikala ve druhé polovině 18. století zdejší děkanská knihovna, která byla tehdy umístěna v přepatrované kapli. Rekonstrukce kaple a knihovny byla dokončena roku 1794 za Maximiliana Pannosche, Kistenfegerova nástupce v děkanském úřadě. Na klenbě kaple byly ve stejné době vymalovány klasicistní výjevy antických božstev a portréty obou děkanů. Knihovní patro bylo zbořeno koncem 19. století. Když Spolek přátel muzea v Kadani hledal nové prostory pro své muzejní expozice, dohodl se s tehdejším farářem právě na využití Růžencové kaple. Ta byla po úpravách slavnostně otevřena 20. května 1928 a byly v ní vystaveny exponáty církevního původu. V současné době se v kapli každoročně konají pašijové hry připravované kadaňským divadlem Navenek.
Zajímavosti
Zakladatel děkanské knihovny, děkan Anton Kistenfeger, byl významnou osvícenskou osobností: dne 30. září 1779 se v Kadani dokonce setkal s římským císařem Josefem II., který mu daroval 12 dukátů pro chudé. U děkana Maximiliana Pannosche se v děkanské knihovně a Růžencové kapli scházel kolem roku 1800 kroužek osvícenských kněží, často svobodných zednářů. Patřil k nim i kaplan hraběcí rodiny Thunů Franz Xaver Petran, který se za svého působení ve Vídni přátelil s W. A Mozartem. Oba patřili k vídeňské zednářské lóži „U Dobročinnosti“. Právě na základě Petranova básnického textu vznikla roku 1785 Mozartova kantáta „Zednářská radost“. Růžencová kaple v Kadani tehdy představovala důležité centrum osvícenské vzdělanosti a kultury na Kadaňsku.
Galerie
-
Gotický presbytář Růžencové kaple
-
Klasicistní portrét děkanů Kistenfegera a Pannosche v kapli (1794)
-
Klenba kaple Růžencového bratrstva s klasicistními malbami antických božstev
Literatura
- HLAVÁČEK, Petr. Kadaň mezi středověkem a novověkem. Ústí nad Labem: albis international, 2005, s. 62-65.
- PACHNER, Jaroslav. Památky Kadaně. Kadaň: Město Kadaň, 2009, s. 83-86.
- HLAVÁČEK, Petr. Obrazy z kadaňských dějin. Kadaň: Město Kadaň, 2011, s. 68-71.
- HLAVÁČEK, Petr. Literární toulky Kadaní. Kadaň: Město Kadaň, 2012, s. 19-22.
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk