A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Questenberkové / Questenbergové | |
---|---|
Země | Durynsko, České království |
Tituly | Hrabata a purkrabata |
Rok založení | 13. století |
Větve rodu | Durynská, česká, moravská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Questenberkové nebo Questenbergové (německy /von/ Questenberg) je starý ministeriální rod původem z Durynska. Své jméno odvozuje od stejnojmenného hradu Questenbergu, nazvaného podle obce Questenbergu.
Dějiny
Jedna z prvních písemných zmínek pochází z 24. února 1275, kdy je zmiňován jistý „Fredericus de Questenberg, servus“, panoš hraběte Fridricha z Beichlingenu, jako svědek. Poté se tento Fridericus objevuje ještě několikrát do roku 1303. Jiný člen rodu, „Heinricus de Questenberg“, je zmiňován v letech 1367 až 1369. Nejstarší zmínka o opevněném hradu Questenburg pochází z roku 1349. Tento hrad a panství Questenberkové opustili pravděpodobně po roce 1369 a usadili se mimo jiné jako měšťané v lübecké Hanze. Heřman z Questenberka (1294–1323, † 1348–1408), jeho syn: Tielmann z Questenberka (1345–1491, ženatý s Sybellou ze Zuchtejna, 1376–1408).
Rod se později rozšířil také v Rakousku a Čechách a dosáhl zde významných úřadů a poct. Císař Ferdinand III. 17. března 1627 udělil bratrům Gerhardovi a Heřmanovi z Questenberka diplom svobodných pánů. Linii z Questenburka byl roku 1661 v Čechách a na Moravě potvrzen rytířský stav. Císař Leopold I. povýšil diplomem z 25. ledna 1696 Gerharda svobodného pána z Questenberka do hraběcího stavu.
Poslední osobou hraběcí linie v Čechách byl Jan Adam hrabě z Questenberka, jímž roku 1752 vymřela. Jan Adam byl velikým podporovatelem hudby, na jeho zámku v Jaroměřicích se provozovala představení barokní opery v italštině, ale také v němčině a češtině. Na představení měli přístup také poddaní, což v té době nebylo obvyklé. Působili zde významní hudební skladatelé (Antonio Caldara, Johann Adolf Hasse, František Antonín Míča ad.)
V letech 1623 až 1752 drželi svobodní páni z Questenberka moravské panství Jaroměřice nad Rokytnou, v letech 1624 až 1752 Bečov.
Erb
Rodový erb je zlatě a modře čtvrcený, nad ním je korunovaný lev. Na korunované přilbě s modro-zlatým krytím je šest pštrosích per, rovněž modře a zlatě čtvrcené.
Významní členové rodu
- Gerhard z Questenberka (1586–1646), říšskoněmecký diplomat a státník, nabyvatel jaroměřického panství
- Kašpar z Questenberka (1571–1640), premonstrátský opat, generální vikář české provincie
- Jan Antonín z Questenberka (1633–1686)
- Jan Adam z Questenberka (1678–1752), císařský úředník, velký mecenáš umění
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Questenberg (Adelsgeschlecht) na německé Wikipedii.
Literatura
- Ernst Heinrich Kneschke: Neues allgemeines deutsches Adels-Lexicon, sv. 7, Leipzig 1867, str. 301 f. Digitalizováno
- Leopold Nedopil: Deutsche Adelsproben aus dem Deutschen Ordenscentralarchive, 2 sv., Wien 1868
- Questenberg, die Grafen, Genealogie rodu, in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich (BLKÖ), 24. díl. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1872, S. 148
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk