Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Publicistický styl je stylem médií. Vyznačuje se spisovným jazykem, je proměnlivý a dynamický. Podává aktuální informace. Má také agitační funkci, tj. chce ovlivnit nebo přesvědčit adresáta.

Využití

1. televize
2. rozhlas
3. tisk (noviny, časopisy)
4. internet

Útvary publicistického stylu

• zpráva
• zpravodajství žurnalistika
• úvodník – obsahuje nejdůležitější aktuální informaci
• článek – delší příspěvek publicistického stylu, někdy má povahu kritické úvahy
• komentář – autor vyjadřuje názor, zaujímá stanovisko k nějakému problému
• kurziva – aktualizující nebo zábavná stať tištěná obvykle kurzivou
• glosa – kritická poznámka k událostem a názorům; krátký útvar
• sloupek – vtipná časová úvaha v jednom sloupci (Karel Čapek, František Nepil)
• causerie – vtipná novinářská úvaha o nějakém problému, lehčí tón, duchaplnost, zábavnost
• reportáž – informuje o zajímavých místech nebo událostech na základě přímého styku s nimi; podmínkou je očité svědectví autora
• fejeton – útvar stylu publicistického a uměleckého, jedná se o drobná zábavná témata všednodenního života v novém světle, vesměs zpracováno zábavným, ironickým nebo humorným tónem, vtipně a duchaplně (Jan Neruda, Josef Svatopluk Machar, Rudolf Křesťan, Michal Viewegh, Ludvík Vaculík, Ondřej Neff aj.)
• interview – rozhovor
• inzerát
• odborná diskuse

Jazyk publicistického stylu

Publicistický styl nejvíce využívá podstatných jmen, přídavných jmen, sloves a příslovcí. Pokud někdo píše v publicistickém stylu, měl by se také vyhýbat hodnotícím výrazům.

• Automatizované výrazy = běžně používané výrazy.
• Aktualizované výrazy = nová, neobvyklá spojení (např. dát něčemu zelenou), když se ujme, stává se z něj spojení automatizované.

Pokud se automatizovaný výraz používá příliš často, stává se z něj klišé.