Tichomořské války představovaly dva ozbrojené konflikty některých zemí Latinské Ameriky v 19. století, které měly teritoriální vztah k Tichému oceánu a Jižní Americe.

První tichomořská válka byla konfliktem mezi Španělskem a koalicí Peru, Ekvádoru, Chile a Bolívie, který se odehrál v období 1864 - 1866.

Nástin událostí

14. dubna 1864 španělské loďstvo zabralo peruánské ostrovy Chinca, což mělo za následek nespokojenost a v roce 1865 samotné povstání peruánského obyvatelstva, které se stalo roznětkou 1. tichomořské války mezi Španělskem a koalicí Peru, Ekvádoru, Chile a Bolívie. K otevření bojů došlo 14. ledna 1866 v námořní bitvě u ostrova Chiloé, ve které triumfovaly spojené síly Peru a Chile. Chilská korveta Esmeralda mezitím v bitvě u Papuda obsadila škuner Covadonga a spojenecká eskadra odrazila španělský útok v námořní bitvě u Abtaa. Oslabené španělské loďstvo se vzmohlo na březnové ostřelování a blokádu peruánských přístavů Valparaiso a Callao, ale 12. května 1866 odplulo bez úspěchu s poškozenými loďmi zpět ke břehům Evropy. Tím byla válečná fáze konfliktu vyčerpána.

Výsledek

Následoval podpis příměří ve Washingtonu, D.C. roku 1871 a následná mírová smlouva z roku 1879, která deklarovala nezávislost Peru.

Související články

• Druhá tichomořská válka

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu první tichomořská válka na Wikimedia Commons

Literatura

• PEČENKA, M.; LUŇÁK, P. Encyklopedie moderní historie. Praha: Libri, 1998. ISBN 80-85983-46-X. 

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.