A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Proplétací stroj (angl.: stitch bonding machine, něm.: Nähwirkmaschine) je zařízení na výrobu speciálních výplňkových osnovních pletenin a proplétání vlákenných roun, které se řadí k tzv. netkaným textiliím.
Princip proplétání: Proplétací dvoudílné jehly prostupují předkládaným výplňkem po celé pracovní šíři stroje tak, že na straně kladecích přístrojů vznikají spojovací kličky a za výplňkem očka.
Proplétat se dají textilní materiály v téměř každé formě, prakticky nejpoužívanější je zpevňování vlákenného rouna a proplétání osnovy s pásem příčných nití.[1]
Proplétání rouna osnovními nitěmi
Nákres vpravo znázorňuje proplétání vlákenného rouna osnovní nití: Rouno z pavučinky od mykacího stroje (4) se propichuje jehlou (1), ke které se přivádí kladecím přístrojem (2) proplétací nit (3). Pohybem jehly se za pomoci odrážecí platiny (5) vytváří kolem svazku vláken očka (6), spojením oček řetízkovou nebo trikotovou vazbou vzniká proplet (7).
Proplétací stroj pracuje s otáčkami (= počtem propletených řádků) do 2 600 za minutu, zařízení s pracovní šířkou do 6 150 mm se většinou spojuje s mykacími stroji do jednoho agregátu. Proplety s hmotností 30–3 000 g/m2 se používají na dekorace, přikrývky, potahy, hadry na čištění aj.[2]
Proplétání rouna svazky vláken
Tvořením oček přímo z vlákenného materiálu vzniká řetízková vazba. Očka jsou vzájemně provázána a dávají propletu pevnost v podélném směru. Aby měl proplet dostatečnou pevnost, musí rouno obsahovat nejméně 20 % vláken delších než 40 mm. Zařízení používá zesílené proplétací jehly, které s pomocí zvláštní techniky zaplňují při každé otáčce stroje přiváděné rouno určitým množstvím vláken.[1]
Stroje pracují s maximálně 2 800 obr./min, proplety s hmotností 120–1 200 g/m2 se používají na vnitřní stěny aut a bot, podklady koberců aj. [2]
Trojdimenzionální proplety se vyrábějí technologií Kunit a Multiknit.
Vlákna rouna se shrnují kartáčky, které je tlačí do háčku pletací jehly, kde se tvoří očko. Na lícní straně propletu vyčnívají smyčky s výškou cca 10 mm.
Multiknit vzniká dodatečným propichováním kunitu, smyčky dosahují až 16 mm.
Použití: filtrace plynů, absorpce olejových odpadů [3]
Spojování osnovy s příčnými nitěmi proplétáním
Na nitě základní osnovy se kladou jako výplněk pásy z 30–90 paralelně řazených „útkových“ nití a spojují se s ní propletením nitěmi vazné osnovy (německé Malimo, český Arachne-Arutex aj.). Příčné niti jsou vedeny v háčkových jehlách umístěných na transportních řetězech, které pokládají pásy pod různým úhlem sklonu k základní osnově a tak se vytváří tzv. multiaxiální proplet. Na stroji se dá instalovat také zařízení na sekání filamentů a kladení jako další výplněk propletu. Stroje se vyrábí s pracovní šířkou do 3 880 mm v jemnostech 2–5 jehel/cm a dosahují až 1 800 otáček/min.
Použití: Technické textilie, výztuž kompozitů[4]
Z historie proplétacího stroje
- Nejstarší úspěšný patent pochází od Němce Mauersbergra z roku 1949, se sériovou výrobou se začalo v bývalé NDR v roce 1957 pod značkou MALIMO.[5] V roce 1984 bylo v provozu (převážně ve východní Evropě) už 1 000 strojů, na kterých se dala vyrobit ročně více než miliarda čtverečních metrů netkaných textilií.[6]
- Od 60. let se začaly proplétací stroje používat i v USA, kde se na nich vyrábí také oděvní a bytové textilie.[7]
- V roce 1998 převzala MALIMO jako jediného výrobce těchto strojů na světě firma Karl Mayer,[8] proplétací stroje se později začaly vyrábět také v pobočném Mayerově závodě v Číně.[9] Od roku 2012 je jediným výrobcem všech typů proplétacích strojů (s výjimkou strojů na multiaxiální proplety) firma Christian Pinkert v saském Hohensteinu, která zakoupila patřičné licence od firmy Karl Mayer.[10]
- Na začátku 21. století je považována za největšího výrobce propletů americká firma Tietex.[11] Technické aplikace zůstávají jako nejdůležitější sektor pro proplety, rozsah použití je však omezen na speciální výrobky, protože jiné způsoby výroby netkaných textilií (melt-blown, spunbond) jsou 15x až 50x výkonnější.[12] Údaje o počtu vyrobených proplétacích strojů nejsou publikovány.
- V Československu byl v roce 1951 patentován proplétací stroj vlastní konstrukce s názvem ARACHNE (vynálezce Zmatlík).[13] Do 80. let 20. století bylo vyrobeno v tehdejších Kdyňských strojírnách 750 strojů (s výkonem asi o 30 % nižším než MALIMO) a experimentováno s různými možnostmi použití pro netkané textilie.[14] Z pozdější doby není o výrobě strojů Arachne nic známo.
Související články
Osnovní pletenina, Arachne (stroj), Heinrich Mauersberger
Reference
- ↑ a b Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 812-823
- ↑ a b Technische Fortentwicklung . Karl Mayer, 2006-11-09 . Dostupné online. (německy)
- ↑ Guide to Technical Textiles . Karl Mayer, 2009-07-10 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Werft insertion machines . Karl Mayer, 2018 . Dostupné online. (anglick)
- ↑ Heinrich Mauersberger . Förderverein Esche-Museum, 2018 . Dostupné online. (německy)
- ↑ Malimo, eine Legende . Docplayer, 2016- 03-29 . Dostupné online. (německy)
- ↑ Textiles in Stitches . Textile World, 2002-06-01 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Historie . Karl Mayer, 2018 . Dostupné online. (německy)
- ↑ Short Cut Felt . Changzhou Runyuan, 2016-08-18 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Karl Mayer transfers Malimo . Knitting Industry, 2011-09-19 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Stitchbond Nonwoven Technology online. Tietex, 2016 cit. 2018-10-04. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Textile and clothing management, Allied Publishers 2004, ISBN 9788177647167
- ↑ Batra/Pourdeyhimi: Introduction to Nonwovens Technology, DERtech Publications 2012, ISBN 9781605950372
- ↑ Talavášek: Tkalcovská příručka, SNTL Praha 1980, str. 29
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- Sobotka: Textilní technologie proplétání, SNTL 1971
- Russell: Handbook of Nonwovens, Woodhead Publishing 2006, ISBN 9781845691998, str. 201-222
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk