Prokop (II.) Lažanský z Bukové
Předseda dvorské studijní komise
Ve funkci: 1817 – ?
Panovník	František I.
Předseda dvorské ústřední komise pro nově získaná území
Ve funkci: 1814 – 1817
Nástupce	komise zanikla
Dvorský kancléř
Ve funkci: 1817 – ?
Panovník	František I.
Ve funkci: 1813 – 1814
Panovník	František I.
Moravský zemský hejtman a moravskoslezský gubernátor
Ve funkci: 1805 – 1813
Panovník	František II./I.
Předchůdce	Josef Wallis
Nástupce	Hynek Karel Chorynský jen jako dvorský komisař, poté od roku 1815 Antonín Bedřich Mitrovský
Viceprezident haličského gubernia
Ve funkci: 1804 – 1805
Panovník	František II./I.
Císařský tajný rada
Ve funkci: 1803 – 24. února 1823
Panovník	František II./I.
Císařský komorník
Ve funkci: 1799 – 24. února 1823
Panovník	František II.
Guberniální rada v Praze
Ve funkci: 1799 – ?
Panovník	František II.
Hejtman litoměřického kraje
Ve funkci: 1796 – ?
Narození	2. května 1771 Praha Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	24. února 1823 (ve věku 51 let) Vídeň Rakouské císařství Rakouské císařství
Choť	Terezie Bretfeldová
Rodiče	Prokop I. Lažanský z Bukové (1741–1804) Valburga Kolowrat-Krakowská (1751–1799)
Děti	Prokop (1798–1868), Vojtěch, Leopold (1808–1860), Ludmila a Marie
Příbuzní	bratr: Jan Nepomuk Lažanský z Bukové (1774–1830) děd: Maxmilián Václav Lažanský z Bukové babička: Terezie z Lisova děd: Prokop Krakowský z Kolowrat (1718–1774) strýc: Alois Josef Krakowský z Kolowrat (1759–1833) strýc: Jan Karel Krakowský z Kolowrat (1748–1816) švagr: František Josef Bretfeld-Chlumčanský
Ocenění	1806 komandér a 1809 velkokříž Královského uherského řádu svatého Štěpána 1814 velkokříž Císařského rakouského Leopoldova řádu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prokop hrabě Lažanský z Bukové (2. května 1771 Praha – 24. února 1823 Vídeň) byl rakouský úředník, zastával řadu klíčových funkcí ve správě habsburské monarchie.

Rodina

Pocházel z rodiny Lažanských z Bukové. Narodil se jako syn nejvyššího českého a prvního rakouského kancléře Prokopa Lažanského a jeho první manželky hraběnky Walburgy Kolowrat-Krakowské, dcery českého nejvyššího sudího Prokopa Krakovského z Kolovrat a sestry pražského arcibiskupa Aloise Josefa a polního maršála Jana Karla. Druhá manželka jeho otce, Marie Ulrika Falkenhaynová, byla nejvyšší hofmistryní císařovny Karoliny Augusty. Jeho mladší bratr Jan byl prezidentem českého zemského práva a nejvyšším sudím.

Oženil se s dcerou rektora pražské univerzity Josefa Bretfelda a neteří pražského arcibiskupa Václava Leopolda Chlumčanského z Přestavlk Terezií. Jeho švagrem se tak stal rektor vídeňské univerzity František Leopold Bretfeld-Chlumčanský. S manželkou měli syny Prokopa, Vojtěcha a Leopolda a dcery Ludmilu a Marii.

Kariéra

Po studiích na tereziánské rytířské akademii a následně na univerzitách ve Vídni a v Praze nastoupil jako poručík k pluku karabiníků vévody Albrechta. Po dvou letech, v roce 1791, přešel do civilní služby jako praktikant u kouřimského krajského úřadu, v roce 1796 se stal krajským hejtmanem v Litoměřicích. V roce 1799 nastoupil jako guberniální rada v Praze, v roce 1804 se stal viceprezidentem haličského gubernia a v letech 1805 až 1813 zastával úřad moravskoslezského gubernátora a z titulu předsedy zemského výboru i moravského zemského hejtmana. Během tohoto období se zasloužil o zmírnění škod způsobených v zemi francouzskými vojsky. V roce 1813 se stal dvorským kancléřem ve spojené dvorské kanceláři ve Vídni. V roce 1814 se stal předsedou dvorské ústřední komise pro nově získaná území. Po ukončení její činnosti v roce 1817 se vrátil do funkce dvorského kancléře s působností pro české země a Halič a předsedal dvorské studijní komisi.

V roce 1799 byl jmenován císařským komořím, v roce 1803 tajným radou, v roce 1806 se stal komandérem řádu svatého Štěpána, v roce 1809 byl vyznamenán velkokřížem téhož řádu. V roce 1814 obdržel velkokříž Leopoldova řádu.

Velkostatkář

Po otci zdědil panství Chyše a část panství Rabštejn, v roce 1821 přikoupil i statek Libyni. Jeho manželka Terezie byla dědičkou Bretfeldovského paláce v Praze.

Odkazy

Literatura

• Constantin von Wurzbach. Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Svazek Vierzehenter Theil, Laicharding - Lenzi und Nachträge (II. Folge). Wien: K.k. Hof- und Staatsdruckerei, 1865. Dostupné online. Kapitola Lažanzky von Bukowa, Prokop (II.), s. 240–241. (ger)  Archivováno 2. 12. 2013 na Wayback Machine.
• Lažansky von Bukowa, Procop Graf. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Svazek 5, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1970, s. 56.

Externí odkazy

• Anonymní litografie uložená v Rakouské národní knihovně
• Heslo v Neue deutsche Biographie

Předchůdce: Josef Wallis

Moravský zemský hejtman 1805–1813

Nástupce: Antonín Bedřich Mitrovský