A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Pratecký kopec | |
---|---|
Pracký kopec od severozápadu | |
Vrchol | 325 m n. m. |
Poloha | |
Stát | Česká republika, Česko |
Pohoří | Dyjsko-svratecký úval |
Souřadnice | 49°7′40″ s. š., 16°45′50″ v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pratecký kopec, též Pracký kopec nebo Pratecké/Pracké návrší, (325 m n. m.) je návrší v okrese Brno-venkov, jehož vrcholová kóta a severní svah leží v katastru obce Prace, po které je pojmenován. Leží v severovýchodním cípu Dyjsko-svrateckého úvalu a je nejvyšším bodem areálu slavkovského bojiště, v němž se roku 1805 odehrála tzv. bitva tří císařů. Dalšími přírodními dominantami bojiště jsou kopec Santon u Tvarožné a návrší Žuráň, jež od Prateckého návrší odděluje údolí Roketnice a Zlatého potoka. Pratecký kopec vytváří protáhlé návrší společně se Starou horou (306 m n. m.), která se jižně poměrně prudce vypíná nad Újezd u Brna a Hostěrádky-Rešov, ležící v nivě řeky Litavy. K severovýchodu pak návrší pozvolna klesá ke Starým vinohradům (297 m n. m.) a končí vrchem zvaným Fitrale (270 m n. m.). Na východě celou vyvýšeninu odděluje údolí potoka Rakovce mezi Holubicemi a Křenovicemi od vrchu Cikán (287 m n. m.) nad Slavkovem u Brna.[1]
Bitva u Slavkova
Dne 2. prosince 1805 došlo v okolí kopce ke střetnutí francouzské armády císaře Napoleona I. se spojeneckými vojsky ruského cara Alexandra I. a rakouského císaře Františka I. Bitvy u Slavkova se účastnilo asi 90 tisíc rusko-rakouských a 75 tisíc francouzských vojáků, ztráty na mrtvých, raněných, zajatých a nezvěstných se odhadovaly u spojenců na 40 %, u Francouzů na 15 %.[2]
Pratecké návrší bylo skutečným centrem bojiště oddělujícím jižní a severní část areálu, na němž se bojovalo. Na počátku 19. století jej pokrývaly louky a pole, na svazích sady a vinohrady. Na západním svahu směrem k Sokolnicím byly menší lesíky.[3] Jako strategicky významný bod je měli na počátku v držení spojenci, jejich kolony však z něj od ranních hodin začaly sestupovat k jihozápadu do údolí Zlatého potoka, aby se pokusily u Sokolnic a Telnice zatlačit oslabené francouzské jižní křídlo a obloukem obklíčit hlavní francouzské síly. Napoleon však vrhl největší údernou sílu od Žuráně proti Prateckému kopci, aby tam jeho vojska zaujala vyklizené pozice a rozdělila frontu vedví.[2]
Tento mohutný útok vedený zejména IV. sborem maršála Soulta a krytý zprvu ranní mlhou, je někdy nazýván Lvím skokem.[4] Zatímco však 1., 2. i 3. spojenecká kolona již stihly sestoupit ke Zlatému potoku, za terénním zlomem zůstala zrakům skryta opožděná 4. kolona polního podmaršála Kolowrata a generálporučíka Miloradoviče a postavila se na houževnatý odpor.[5][6] Velitel jedné z rakouských brigád Jirčík byl při bojích smrtelně zraněn, zbloudilou střelou z těchto bojů byl na tváři poraněn i spojenecký vrchní velitel generál Kutuzov.
Více na severovýchod se od Blažovic přiblížily jednotky ruské carské gardy patrně s cílem navázat kontakt se 4. kolonou a podpořit ji při hájení výšin, na Starých vinohradech pak došlo k jejich střetu s Napoleonovou císařskou gardou. Z urputných bojů Rusové ustoupili ke Křenovicím, rovněž předchozí Miloradovičova snaha obsadit vesnici Prace ztroskotala a Kolowrat s podporou části Langeronovy 2. kolony navrátivší se spěšně od bojů u Sokolnic byl nucen k ústupu na Hostěrádky. Vrchol Prateckého kopce byl již kolem poledne definitivně dobyt Francouzi, kteří poté začali sestupovat do týla spojeneckých jednotek v údolí Zlatého potoka.[5]
Památky a připomínky
Na vrcholu Prateckého kopce byl v letech 1910–1912 vybudován památník Mohyla míru na popud brněnského kněze Aloise Slováka podle návrhu architekta Josefa Fanty s účastí výtvarníků Františka Anýže a Čeňka Vosmíka.[7] Ve 20. letech 20. století v sousedství vznikl muzejní pavilon, v letech 2006–2010 rozšířený o nový pavilon se stálou expozicí Fenomén Austerlitz.[8][9] Památník provozuje Muzeum Brněnska, jehož zřizovatelem je Jihomoravský kraj.
Vedle muzea byl v roce 1995[10] odhalen pomník rakouské brigádě generálmajora Františka Jirčíka a umístěna replika rakouského polního děla.[11] V letech 2002 až 2005 byly při Mohyle míru postupně vysazeny pamětní stromy připomínající tři válčící strany a zakladatele památníku Aloise Slováka.
Významným impluzem pro popularizaci slavkovského bojiště se v roce 1966 stala první návštěva belgického „poutníka míru“ Norberta Brassinna, který mimo jiné navštívil Pratecký kopec a u Mohyly míru zazpíval Marseillaisu.[12] Od toho roku se stal pietní akt s kladením věnců tradiční součástí výročních připomínek bitvy,[13] završující několikadenní program[14].
Reference
- ↑ GRULICH, Tomáš. Bojište bitvy tří císařů u Slavkova: průvodce po památkové zóně. Příprava vydání Marian Hochel. 2. vyd. Brno: Československá napoleonská společnost, 2011. 204 s. ISBN 978-80-254-6229-4. Kapitola V. Popis krajinného rázu slavkovského bojiště. Fyziogeografický rozbor, s. 35–38.
- ↑ a b USTOHAL, Vladimír. Napoleonská návrší. Brno: Moravské zemské muzeum, 1995. 61 s. ISBN 80-7028-059-X. S. 40.
- ↑ HANÁK, Jaromír. Slavkovské bojiště. Průvodce krajinou bitvy "tří císařů". 1. vyd. Brno: Ave, 2015. 221 s. ISBN 978-80-86831-00-8. Kapitola Pratecký kopec, s. 84. Dále jen HANÁK (2015).
- ↑ SAMEK, Jakub. Bitva u Slavkova . Austerlitz.org, 2005-12-02 . Kapitola III. Lví skok. Dostupné online.
- ↑ a b HANÁK (2015). Kapitola Pratecký kopec. S. 85–87.
- ↑ MUNZAR, Zdeněk. Největší Napoleonovo vítězství – bitva u Slavkova 2. prosince 1805 . Vojenský historický ústav Praha, 2013-11-23 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HOLOUBEK, Jan; DEML, Jiří. Bojiště bitvy tří císařů u Slavkova: průvodce po památkové zóně. Příprava vydání Marian Hochel. 2. vyd. Brno: Československá napoleonská společnost, 2011. 204 s. ISBN 978-80-254-6229-4. Kapitola Prace, s. 100.
- ↑ PERINGEROVÁ, Gabriela. Fenomén Austerlitz představí bitvu tří císařů z jiného pohledu. Brněnský deník. 2010-06-22. Dostupné online .
- ↑ Přístavba muzea Mohyly míru. Archiweb . Archiweb, s.r.o. . Dostupné online. ISSN 1801-3902.
- ↑ TICHÝ, Petr; ŠIMČÍKOVÁ, Lenka. Prace | Spolek pro vojenská pietní místa . Spolek pro vojenská pietní místa . Kapitola Pomník Obětem Bitvy u Slavkova. Dostupné online.
- ↑ HANÁK (2015). S. 88.
- ↑ KOPECKÝ, František; KOVAŘÍK, Jiří. 200 let tradic bitvy u Slavkova: vydáno k 40. výročí prvního příjezdu Norberta Brassinna na slavkovské bojiště. Brno: Onufrius, 2006. ISBN 978-80-903432-5-2. S. 22. Dále jen KOPECKÝ (2006).
- ↑ KOPECKÝ (2006). S. 44.
- ↑ GLETTOVÁ, Veronika. Vzpomínkové akce na bitvu u Slavkova. Brno, 2012 . 98 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce František Svoboda. s. 52. Dostupné online.
Literatura
- USTOHAL, Vladimír. Napoleonská návrší. Brno: Moravské zemské muzeum, 1995. 61 s. ISBN 80-7028-059-X. S. 40–58.
- HANÁK, Jaromír. Slavkovské bojiště. Průvodce krajinou bitvy "tří císařů". 1. vyd. Brno: Ave, 2015. 221 s. ISBN 978-80-86831-00-8. Kapitola Pratecký kopec, s. 84–89.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pracký kopec na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk