Průmyslové muzeum (Ostrava) - Zákldné pojmy z elektrotechniky

Průmyslové muzeum
	Vstupní brána
Údaje o muzeu
Stát	Česko
Hlubinný důl	Ostrava-Michálkovice
Založeno	1994–1999
Uzavřeno	31. 12. 1999
Zeměpisné souřadnice	49°50′32,2″ s. š., 18°20′41,7″ v. d.
	Některá data mohou pocházet z datové položky.
	Tento box: zobrazit; diskuse;

Průmyslové muzeum bylo v Ostravě poprvé založeno roku 1945. O rok později byly sbírky přesunuty do opravených prostor bývalého hotelu Royal na Reální ulici. Ten samý rok však byly exponáty násilně vystěhovány na ulici a Průmyslové muzeum Ostrava bylo v roce 1950 oficiálně zrušeno. Zachráněné zbytky sbírek technických exponátů částečně převzalo Ostravské muzeum.

Vznik

V roce 1993 bylo u příležitosti slavnostního otevření Hornického muzea požádáno ministerstvo kultury o zřízení ostravského Technického muzea. Ministerstvo žádosti vyhovělo a v roce 1994 byl dlouho očekávaný subjekt v Ostravě znovu založen.

Nové muzeum dostalo darem celý zachovalý areál Dolu Michal (Petr Cingr) v Michálkovicích z roku 1843. Vedení muzea sice nemělo jako jiná technická muzea v republice vysoký roční rozpočet, začalo ale svážet cenné průmyslové exponáty z celého kraje. Práce však byla po třech letech narušena odchodem zkušeného ředitele. Po jeho odchodu ministerstvo kultury dosadilo do uvolněné funkce řadového pracovníka muzea bez odpovídajícího vzdělání a zkušeností. Pod jeho vedením se muzeum začalo měnit z regionálního technického na ryze místní hornické muzeum.^[1]^[2]

Zrušení muzea

Neutěšený stav vedl v roce 1999 k vyslání ministerské kontroly, která navrhla k 1. lednu 2000 zrušení muzea včetně rozpočtu na údržbu ostravských technických památek. Zrušení muzea bylo provedeno bez souhlasu města. Ostrava se tak stala jediným průmyslovým regionem v České republice bez státního technického muzea, přestože má Ostravsko nejvíce industriálních památek v zemi. Darovaný areál převzal do správy Národní památkový ústav, územní pracoviště Ostrava. Protože obsahuje zachovalé provozuschopné zařízení všech stacionárních strojů z roku 1912, byl prohlášen v roce 1993 kulturní památkou a v roce 1995 národní kulturní památkou.^[3] V současnosti se používá název Národní kulturní památka Důl Michal.

Zachovalé budovy dolu postavené v letech 1913–1915 byly projektovány Františkem Fialou.^[4] Šatny a koupelny byly dimenzovány až pro 1512 havířů. Hlavní těžební jáma je hluboká 671 metrů. Např. v roce 1916 zde bylo sedmnáct slojí o mocnosti od půl metru do dvou metrů a vytěžilo se přes 383 tisíc tun uhlí. Těžba uhlí byla definitivně ukončena 30. května 1993 (poslední vozík s uhlím), v roce 1994 bylo poslední fárání, v roce 1995 ukončen zásyp jámy.^[3] Zajímavostí je prohlídková trasa, kterou návštěvníci absolvují ve stejné podobě, jakou chodili každý den horníci do práce.^[5]

Odkazy

Reference

↑ Ing. Stanislav Vopasek: Ostravské montánní památky do Seznamu UNESCO
↑ KUTAČOVÁ, Petra. Industriální dědictví Ostravy. Masarykova univerzita, 2006.
↑ ^a ^b KLÁT, Jaroslav; MATĚJ, Miloš. Národní kulturní památka Důl Michal/Petr Cingr v Ostravě. V Ostravě: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, 2006. 47 s. ISBN 80-85034-34-4. OCLC 190752223 S. 34, 40.
↑ MATĚJ, Miloš; KLÁT, Jaroslav; KORBELÁŘOVÁ, Irena. Kulturní památky ostravsko-karvinského revíru. Ostrava: , 2009. ISBN 978-80-85034-52-3. S. 110.
↑ KUČOVÁ, Věra; MATĚJ, Miloš. Industriální soubory v Ostravě vybrané k nominaci na zápis do seznamu světového dědictví. Ostrava: NPÚ, 2007. ISBN 978-80-85034-01-1. S. 28.

Externí odkazy

Ostravské montánní památky do Seznamu UNESCO

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Průmyslové_muzeum_(Ostrava)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[1] Ing. Stanislav Vopasek: Ostravské montánní památky do Seznamu UNESCO

[2] KUTAČOVÁ, Petra. Industriální dědictví Ostravy. Masarykova univerzita, 2006.

[:1-3] KLÁT, Jaroslav; MATĚJ, Miloš. Národní kulturní památka Důl Michal/Petr Cingr v Ostravě. V Ostravě: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě, 2006. 47 s. ISBN 80-85034-34-4. OCLC 190752223 S. 34, 40.

[:0-4] MATĚJ, Miloš; KLÁT, Jaroslav; KORBELÁŘOVÁ, Irena. Kulturní památky ostravsko-karvinského revíru. Ostrava: , 2009. ISBN 978-80-85034-52-3. S. 110.

[5] KUČOVÁ, Věra; MATĚJ, Miloš. Industriální soubory v Ostravě vybrané k nominaci na zápis do seznamu světového dědictví. Ostrava: NPÚ, 2007. ISBN 978-80-85034-01-1. S. 28.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]