Prýt - Zákldné pojmy z elektrotechniky

Prýt (lat. frons) je stonek s listy a úžlabními pupeny; každý listnatý výhon.^[1]

Zpravidla nadzemní část vyšších rostlin skládající se ze stonku, listů a úžlabních pupenů.

Sporofyt cévnatých rostlin se skládá ze tří základních orgánů – kořene, stonku a listu. Stonek a list tvoří prýt. Prýt se organograficky, funkčně i anatomicky liší od kořene. Kořen se větví endogenně, nemá na povrchu výrůstky kromě kořenových vlásků a jeho primární funkce je absorpční a upevňovací. Prýt se větví exogenně a má řadu typů povrchových přívěsků, které slouží především k fotosyntéze a k reprodukci. Z evolučního hlediska je zajímavá diferenciace mezi kořenem a prýtem.^[2]

Při zakládání květních částí se vegetační vzrostný vrchol prýtu mění (se změnou činnosti meristémů) v květní vrchol. „Jednotlivé květní části se pak obvykle zakládají v podobě drobných hrboulků, vznikajících obvykle v akropetálním pořádku, tzn. nejprve květní obaly, pak tyčinky a plodolisty.“^[3]

Jako asimilační prýty se označují orgány, které plní asimilační funkci listů, ale nejsou (v embryonálním vývoji) listového původu. Vznikly konvergentním vývojem, například u masožravých bublinatek.^[4]

Názor, že stonek a list jsou jeden orgán zatím nelze přijmout, přestože mají oba orgány řadu společných znaků anatomických, fyziologických i genetických.^[5]

Pojem „prýt“ v dalších jazycích: anglicky: shoot; francouzsky: rejet; německy: der Spross; polsky: pęd; rusky: побег (pobeg); španělsky: brote; ukrajinsky: пагін (pahin).

Odkazy

Reference

↑ MAREČEK, František, ed. Zahradnický slovník naučný. 4, N–Q. 1. vyd. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1999, s. 510. ISBN 80-86153-60-6.
↑ Morfologie. . . Dostupné z: https://botanika.prf.jcu.cz/morfologie/MorfologieUvod.htm
↑ PECHAROVÁ, Emilie a kol. Speciální botanika: obor agroekologie. (Terénní blok výuky.) . Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, katedra ekologie, 2004, s. 7. Dostupné také z: https://docplayer.cz/2730513-Terenni-blok-vyuky-specialni-botanika-obor-agroekologie-rndr-emilie-pecharova-csc.html
↑ STUDNIČKA, . Asimilační prýt. . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-31.
↑ Prýt (frons; shoot; Sproß). . . Dostupné z: http://botanika.bf.jcu.cz/morfologie/MorfologieStonek.htm

Literatura

MAREČEK, František, ed. Zahradnický slovník naučný. 4, N–Q. 1. vyd. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1999. 562 s, 40 s. barev. obr. příl. ISBN 80-86153-60-6.
STUDNIČKA, Miloslav. Masožravé rostliny. 1. vyd. Praha: Academia, 1984. 147 s., 24 nečísl. s. obr. příl. Živou přírodou. Se svolením autora od roku 2000 dostupné také z: https://masozravky.com/ostatni/STUDNICKA/studnicka_OK.htm

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu prýt na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo prýt ve Wikislovníku

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Prýt
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[1] MAREČEK, František, ed. Zahradnický slovník naučný. 4, N–Q. 1. vyd. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1999, s. 510. ISBN 80-86153-60-6.

[2] Morfologie. . . Dostupné z: https://botanika.prf.jcu.cz/morfologie/MorfologieUvod.htm

[3] PECHAROVÁ, Emilie a kol. Speciální botanika: obor agroekologie. (Terénní blok výuky.) . Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, katedra ekologie, 2004, s. 7. Dostupné také z: https://docplayer.cz/2730513-Terenni-blok-vyuky-specialni-botanika-obor-agroekologie-rndr-emilie-pecharova-csc.html

[4] STUDNIČKA, . Asimilační prýt. . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-31.

[5] Prýt (frons; shoot; Sproß). . . Dostupné z: http://botanika.bf.jcu.cz/morfologie/MorfologieStonek.htm

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]