A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Poškozený je v českém právním systému ten, komu byla způsobena majetková nebo i nemajetková újma.[1] Postavení poškozeného a jeho práva se v různých soudních či jiných řízeních liší, proto je obecná definice platná pro všechna právní odvětví problematicky definovatelná.
Postavení v civilním procesu
Na náhradu újmy má poškozený nárok tehdy, byla-li škoda způsobena protiprávním jednáním (deliktem) druhého a jestliže ji, tento delikt a příčinnou souvislost mezi nimi v případném soudním řízení prokáže. V určitých případech tzv. objektivní odpovědnosti se neposuzuje zavinění škůdce, např. došlo-li ke škodě porušením smlouvy, provozem vozidla, v případě ztráty věci odložené v restauraci apod. V těchto případech je naopak na škůdci, aby se odpovědnosti zprostil naplněním tzv. liberačních důvodů stanovených zákonem. Objektivní je rovněž odpovědnost státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (podle zákona č. 82/1998 Sb.).
Postavení v trestním řízení
Pojem poškozeného
Poškozený se v trestním řízení odlišuje od pojmu oběť trestného činu. Tou je fyzická osoba, které v důsledku trestného činu vznikla újma na zdraví, majetková nebo nemajetková újma nebo na jejíž úkor se pachatel trestným činem obohatil. Dále také osoba pozůstalá po oběti, která v důsledku trestného činu zemřela a jíž byl poškozený povinen vyživovat. Poškozeným v trestním řízení je ten, komu bylo trestným činem:
- ublíženo na zdraví
- způsobena majetková újma (škoda)
- způsobena morální či jiná nemajetková újma
Přičemž ale:
- za poškozeného se nepovažuje ten, kdo se sice cítí být trestným činem morálně nebo jinak poškozen, avšak vzniklá újma není způsobena zaviněním pachatele nebo její vznik není v příčinné souvislosti s trestným činem. Toto omezení platí pro všechna stádia trestního řízení.
- pro účely narovnání není poškozeným ten, na koho jen přešel nárok na náhradu škody (vylučuje se tedy právní nástupce poškozeného).
- poškozeným mohou být jen fyzické a právnické osoby a svědek. Naopak nemůže jím být spoluobviněný, znalec či zúčastněná osoba (v daném trestním řízení).
Poškození se proto dělí na ty, kteří mohou žádat náhradu škody a na ty, kteří takové oprávnění nemají. Poškozený, který může žádat náhradu škody (splňuje výše uvedené podmínky) má právo podat návrh, aby soud uložil obžalovanému v odsuzujícím rozsudku povinnost nahradit škodu. Pokud tedy tohoto práva využije stává se poškozený subjektem tzv. adhezního řízení (je součástí trestního řízení). Návrh musí poškozený podat nejpozději v hlavním líčení a to před začátkem dokazování. To znamená, že jej může uplatnit i v přípravném řízení.
Je-li počet poškozených mimořádně vysoký, rozhodne soud, že mohou svá práva uplatňovat pouze prostřednictvím společného zmocněnce, kterého si zvolí. Jestliže by celkový počet zvolených zmocněnců vzrostl na více než šest a poškození se mezi sebou o výběru nedohodnou, provede výběr s přihlédnutím k zájmům poškozených soud.
Některá práva poškozeného
Poškozený je procesní stranou, ať už má či nemá právo být subjektem adhezního řízení (právo žádat náhradu škody), má tak právo:
- právo nahlížet do spisů, činit návrhy na doplnění dokazování, účastnit se hlavního líčení a veřejného zasedání a pronést závěrečnou řeč
- právo na informace o pobytu obviněného či obžalovaného
Pokud je k tomu oprávněn, tak má právo být subjektem adhezního řízení (žádat náhradu újmy) a tehdy má právo:
- na bezplatné zastoupení či zastoupení za sníženou odměnu, pokud to odůvodňují jeho majetkové poměry
- má také možnost podat stížnost proti usnesení o zastavení trestního stíhání a usnesení o postoupení věci jinému orgánu
Postavení v přestupkovém řízení
V přestupkovém řízení je poškozeným pouze tehdy, pokud uplatnil nárok na náhradu škody, a účastníkem řízení o jiném správním deliktu poškozený podle stávající praxe není nikdy. Připravovaný zákon o přestupcích a jiných správních deliktech tuto nejednotnou úpravu mění a postavení účastníka řízení přiznává poškozenému ve všech případech.
Odkazy
Reference
- ↑ § 43 až 49 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád). Dostupné online.
Související články
Literatura
- JELÍNEK, Jiří a kolektiv: Trestní právo procesní. 5. aktualizované vydání. Praha: Linde, 2007.
Externí odkazy
- Slovníkové heslo poškozený ve Wikislovníku
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk