A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Ploskočelkovití | |
---|---|
Ploskočelka Halictus parallelus | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | členovci (Arthropoda) |
Třída | hmyz (Insecta) |
Řád | blanokřídlí (Hymenoptera) |
Podřád | štíhlopasí (Apocrita) |
Nadčeleď | včely (Apoidea) |
Čeleď | ploskočelkovití (Halictidae) Thomson, 1869, nom. protect. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ploskočelkovití (Halictidae) jsou druhá nejpočetnější čeleď včel s téměř 4500 druhy. Jsou velmi rozmanitou skupinou, která se může vzhledově značně různit. Tyto včely se vyskytují po celém světě a najdeme je na všech kontinentech kromě Antarktidy.
Popis
Jsou obvykle tmavě zbarvené (často hnědé nebo černé) a často kovově lesklé, v různých velikostech, barvách a vzorech. Několik druhů je zcela nebo částečně zelených a několik je červených, fialových nebo modrých. Řada z nich má žluté znaky, zejména samci, kteří mají běžně žluté tváře, což je vzor rozšířený mezi různými čeleděmi včel. Tato čeleď je jednou z mnoha čeledí s krátkými jazyky a nejlépe se rozlišuje podle silně zakřivené bazální žilky, která se nachází na křídle. Samičky této čeledi bývají větší než samečci.
Životní cyklus
Většina zástupců hnízdí v zemi, často na stanovištích, jako je jílovitá půda a břehy řek, i když několik hnízdí i ve dřevě. Potomstvo se vyvíjí hromadně; uvnitř vodotěsné buňky vytvoří samička kuličku z pylu a nektaru, na ni naklade vajíčko a buňku uzavře, takže larva má k dispozici veškerou potravu najednou, na rozdíl od pravidelného krmení, které lze pozorovat například u včel medonosných. Některé druhy lemují své chodby laktonovými sekrety, aby dělnicím usnadnily návrat do hnízda. Předpokládá se, že každá jednotlivá včela má svůj vlastní jedinečný chemický podpis.
Všechny druhy (s výjimkou kleptoparazitů) se živí pylem a mohou být významnými opylovači. Patří mezi ně např. Nomia melanderi z aridních oblastí jihozápadu USA, nebo eurasijské Lasioglossum leucozonium. Zatímco některé druhy ploskočelkovitých jsou oligolektické (např. Rophites algirus, který navštěvuje pouze květy čistců, nebo celý rod Systropha specializovaný na svlačec rolní), většina z nich jsou generalisté, což z nich činí potenciálně cenné opylovače.
Eusociální druhy
Mnoho druhů z podčeledi Halictinae je alespoň částečně eusociálních, například Lasioglossum malachurum, s poměrně dobře definovanými kastami královny a dělnic (i když ne stejnými jako kastovní systém u včel medonosných). První generace potomstva pokračuje ve stavbě a ochraně hnízda a také shromažďuje potravu pro novou generaci larev. Obecně se v čeledi projevuje značně široká škála sociálního a hnízdního chování, včetně solitérního, komunitního, polosociálního a primitivně eusociálního, které mohou dokonce ovlivňovat různé biotické a abiotické faktory, jako je dostupnost rostlinných zdrojů, lokalita, nadmořská výška, roční období a aktuální klima.
Kleptoparazitické druhy
Několik rodů a druhů ploskočelkovitých je kleptoparazity jiných včel (většinou jiných ploskočelkovitých nebo včel podobné velikosti) a toto chování se v rámci čeledi vyvinulo nejméně devětkrát nezávisle na sobě. Nejznámější a nejběžnější jsou ruděnky rodu Sphecodes, které svým vzhledem poněkud připomínají kutilky (často leskle černé s krvavě červeným bříškem, obvykle 4–9 mm dlouhé); samička ruděnky vnikne do buňky se zásobami, sežere hostitelské vajíčko a na jeho místo naklade vajíčko vlastní.
Vybraní zástupci
- nicotěnka (Nomioides)
- ploskočelka (Halictus, Lasioglossum)
- ruděnka (Sphecodes)
- trnočelka (Rophites), specializace na hluchavkovité
- zvonkovka (Dufourea)[1]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Halictidae na anglické Wikipedii.
- ↑ HOPFENMÜLLER, Sebastian, STANGLEROVÁ, Eva. Jak zachránit včely. Brno: Kazda 2022; ISBN 978-80-7670-069-7
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ploskočelkovití na Wikimedia Commons
- Taxon Halictidae ve Wikidruzích
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk