A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/98/Phelps_400m_IM-crop.jpg/220px-Phelps_400m_IM-crop.jpg)
Plavání je sport řízený Mezinárodní plaveckou federací (FINA) a je jedním z plaveckých sportů. Dalšími plaveckými sporty jsou dálkové plavání, synchronizované plavání, skoky do vody a vodní pólo.
Historie plavání
Počátky plavání sahají až do prehistorické doby. Závodní plavání, stejně jako většina sportů, vzniklo v 19. století v Anglii. První závody se konaly na otevřených vodách. Popularita plavání rostla, proto se začaly stavět první plovárny a bazény. V 60. letech se začali zakládat první organizované plavecké kluby a spolky.[1] V Evropě se závodilo ve stylu prsa, který pochází z Evropy. Kraul, neboli volný způsob, byl představen až v roce 1873 Johnem Arthurem Trudgenem, který ho okopíroval od amerických Indiánů.[2]
Závodní plavání není založeno jen na fyzické síle, ale současně i na technice, která tvoří cca 50 % rychlosti plavce.[zdroj? Pořád se techniky jednotlivých plaveckých způsobů vyvíjejí, tak aby plavec byl rychlejší. Po nástupu kraula v Evropě byla snaha zrychlit nejpomalejší způsob, prsa. Např. plaváním pouze pod vodou nebo přenášením loktů nad vodou. Obě tyto věci jsou dnes již zakázány. V roce 1987 přišlo rozvolnění pravidla plavání pod vodou na jedno povolené prsové tempo pod vodou po startu a po každé obrátce.[3]
Poslední plavecký způsob delfín, neboli motýl byl představen poprvé jako varianta způsobu prsa, ale v roce 1952 byl tento způsob uznán za samostatný. Poprvé se vyskytl na olympiádě v Melbourne v 1956. Z prsového zrychlení přenášením loktů nad vodou se postupně začaly přenášet nad vodou celé paže. Bylo nutné přizpůsobit tomu i práci nohou, tak se začal prsový kop zkracovat a nakonec vznikly delfínové nohy, tak jak je známe. V současné době je motýlek plaveckým způsobem, který má největší okamžitou rychlost, kvůli velkému odporu je ovšem při plavání stále rychlejší kraul.[3]
V roce 1896 se plavání poprvé objevilo na letních olympijských hrách v Aténách. Plavalo se 100, 500 a 1200 metrů jakýmkoliv způsobem, jelikož ještě nebyla sjednocena pravidla jednotlivých způsobů. V roce 1900 v Paříži se plavalo na řece Seině opět libovolným způsobem. V roce 1904 v St. Louis byl plavecký způsob prsa zařazen jako olympijská disciplína. V roce 2006 byly oficiálně oddělené 3 plavecké způsoby – znak, prsa a kraul. Toto už byla činnost Mezinárodní plavecká federace (FINA), která oficiálně vznikla o 2 roky později. Významnou osobností olympijských her je Johnny Weissmüller, pětinásobný olympijský vítěz, který ve 20. letech 20. století poprvé zaplaval 100m vzdálenost pod hranici 1 minuty.
Závodní tratě jednotlivců
Tratě, na kterých závodí jednotlivci na Mistrovství světa v plavání, jsou:
- 50m, 100m, 200m, 400m, 800m a 1500m volný způsob
- 50m, 100m a 200m znak
- 50m, 100m a 200m prsa
- 50m, 100m a 200m motýl
- 100m, 200m a 400m polohový závod
V olympijském programu chybí závody na 50m s výjimkou disciplíny 50m volný způsob. Závod na 800m volný způsob je na Olympijských hrách určen pouze pro ženy a 1500m volný způsob pouze pro muže. 100m polohový závod se plave pouze na Mistrovství světa v plavání v krátkém bazénu.
Závodní tratě štafet
Závodí se i ve štafetách, buď kraulové nebo polohové. V polohové štafetě každý člen družstva plave jiným plaveckým způsobem. Plavci v polohové štafetě plavou v pořadí znak, prsa, motýl a kraul. Ale pokud polohový závod plave jeden plavec, plave v pořadí motýl, znak, prsa a kraul. V olympijském programu a v programu MS jsou štafety na 4×100m polohově a 4×100m a 4×200m volný způsob.
Plavecké bazény
Existují tři druhy bazénů, ve kterých se závodí a to dva krátké bazény (25yd a 25m) a dlouhý bazén (50m). Plavání na krátkém bazénu je rychlejší přibližně o 1 sekundu na každých 50m díky obrátce. Mistrovství světa v plavání a Mistrovství Evropy v plavání se pořádá na obou metrových bazénech. Na yardovém bazénu se závodí zejména v USA. Letní olympijské hry se pořádají pouze na dlouhém bazénu. Od toho také vzniklo označení olympijský bazén. V současnosti je tímto termínem označován bazén o rozměrech 50m×25m×2,5m, který má deset plaveckých drah.
Dálkové plavání
Zvláštní kategorií plavání je dálkové plavání, které se obvykle provádí v přírodním prostředí. Jedná se o novou olympijskou disciplínu, která byla poprvé na pořadu olympijských her na Letních olympijských hrách 2008 v Pekingu. Olympijskou disciplínou je závod na 10 km.
Kombinované sporty
Plavání je také součástí kombinovaných sportů jako je moderní pětiboj, triatlon a kvadriatlon.
Rizika spojená s plaváním
Několik desetiletí je znám zvýšený výskyt dýchacích potíží a alergií u závodních plavců, kteří trénují v krytých bazénech s chlorovanou vodou. Studie u rekreačních plavců ukázala na souvislost mezi obsahem chlorovaných látek v ovzduší a zdravotními problémy. Astma je spojováno hlavně s vystavením vedlejším produktům chlorace jako je trichloramin, který může způsobit kromě toho i akutní podráždění spojivek a vyvolat slzení, kašel nebo obtížné dýchání.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ KÖSSL, Jiří. Vybrané kapitoly z dějin tělesné kultury.. 1. vyd. vyd. Praha: Karolinum 159 s s. Dostupné online. ISBN 80-7184-608-2, ISBN 978-80-7184-608-6. OCLC 320280735
- ↑ a b Astma u dětí: Může souviset s chlórem v bazénu?
- ↑ a b NEULS, Filip. Plavání : (teorie, didaktika, trénink). Druhé (přepracované a doplněné) vydání. vyd. Olomouc: 115 stran s. Dostupné online. ISBN 978-80-244-5419-1, ISBN 80-244-5419-X. OCLC 1089696385
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu plavání na Wikimedia Commons
- Oficiální český překlad pravidel plavání (znění z roku 2010)
- (anglicky) Světové rekordy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk