A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Pierre Lépine | |
---|---|
Rodné jméno | Pierre Raphaël Lépine |
Narození | 15. srpna 1901 2nd arrondissement of Lyon |
Úmrtí | 30. března 1989 (ve věku 87 let) Boulogne-Billancourt |
Povolání | lékař a biolog |
Politická strana | French Social Party |
Děti | François Lépine[1] |
Rodiče | Jean Lépine[2] |
Funkce | pařížský zastupitel |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Pierre Lépine (15. srpna 1901 Lyon – 30. března 1989 Boulogne-Billancourt) byl francouzský lékař a biolog. Byl členem francouzské Akademie věd, Lékařské akademie, Farmaceutické akademie a Chirurgické akademie, stejně jako mnoha akademií věd po celém světě: Spojené státy, SSSR, Vatikán, Belgie, Itálie, Španělsko, Brazílie.
Angažoval se i politicky. Byl členem nacionálně konzervativní Francouzské sociální strany plukovníka Françoise de La Rocqueho. V letech 1971, 1977, 1983 byl radním v Paříži.
Životopis
- Pierre Lépine se narodil 15. srpna 1901. Byl synem lékaře Jeana Lépina.
- Vystudoval medicínu a v roce 1925 obhájil svou diplomovou práci o hygienických podmínkách v tropické Americe.
- Po pobytu na Americké univerzitě v Bejrútu v Libanonu krátce působil na College of France.
- V roce 1927 se stal vedoucím laboratoře profesora Constantina Levaditiho.
- Mezi lety 1928 a 1931 Pierre Lépine prokázal přežití viru dětské obrny (poliomyelitida) ve venkovním prostředí (zejména ve vodě), přenos viru trávicím traktem na opice, působení chloru na virus.
- V letech 1930 až 1935 byl ředitelem Pasteurova ústavu v Athénách.
- V letech 1940 až 1971 byl vedoucím oddělení virů v Pasteurově ústavu v Paříži. Prováděl rozsáhlé práce na virech a podílel se na pokročilém používání mikroskopu.
- V roce 1957 objevil a vyvinul vakcínu proti dětské obrně (poliomyelitidě). Veškerá sláva za tento objev však připadla Jonasi Salkovi a Albertu Sabinovi, kteří nezávisle na něm vytvořili dvě účinné vakcíny.
- S manželkou Marie-Medalaine roz. Dolfussovou měl syna Françoise Lépina.
Poliomyelitida
Poliomyelitida (infantilní spinální paralýza nebo dětská obrna) je akutní, nakažlivé a infekční onemocnění způsobené poliovirem.
Infekce je přenášená trávicím traktem. Nejčastěji je asymptomatická nebo jen s mírnými a nespecifickými příznaky. Akutní poliomyelitida způsobuje postižení míchy. Nejčastěji pak postihuje dolní končetiny a ovlivňuje dýchací soustavu. Může vést až k ochrnutí (paralýze).
Od roku 1880 až do druhé poloviny dvacátého století se nemoc epidemicky šířila po celém světě. Paralyzovala nebo zabila několik milionů lidí. Zlepšení hygieny a zejména očkování výrazně snížilo její výskyt.
Práce Jonase Salka (v roce 1950) a Alberta Sabin (v roce 1957) vedla k vytvoření dvou účinných vakcín. První byla injekční a druhá ústní, což umožnilo bojovat proti nemoci.
Salkova vakcína byla poté použita v testu nazvaném Francis Field Trial (pod vedením Thomase Francise). Byl to největší lékařský experiment v historii. Test zahrnoval 1,8 milionu dětí ve 44 státech USA od Maine po Kalifornii. Výsledky testu byly oznámeny 12. dubna 1955.
Týden před oznámením výsledků Francisova experimentu v dubnu 1955 oznámil Pierre Lépine z Pasteurova ústavu v Paříži také účinnou vakcínu proti obrně.
Publikace
- 1964: Galtier et les recherches sur la rage (Galtier a výzkum vztekliny)
- 1966: Élie Metchnikoff et l'immunologie (Ilja Mečnikov a imunologie)
- 1973: Virus (Viry)
- 1974: Dictionnaire français-anglais, anglais-français des termes médicales et biologiques (francouzsko-anglický, anglicko-francouzský slovník lékařských a biologických termínů)
- 1975: Vaccination (Očkování)
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Pierre Lépine na francouzské Wikipedii a Poliomyélite na francouzské Wikipedii.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Dominique Saint-Pierre: Dictionnaire historique des Académiciens de Lyon. Lyon: Académie des sciences, belles-lettres et arts de Lyon. březen 2017. ISBN 978-2-9559433-0-4.
Související články
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk