A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Petr Kofroň | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 15. srpna 1955 Praha |
Žánry | klasická hudba, opera a pop music |
Povolání | hudební skladatel, hudební pedagog, dirigent, učitel, dramaturg a klavírista |
Příbuzná témata | Agon Orchestra |
Web | petrkofron.cz |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Petr Kofroň (* 15. srpna 1955 Praha) je český hudební skladatel a dirigent.
Život a dílo
V letech 1974–1979 vystudoval kompozici na Janáčkově akademii múzických umění v Brně[1] ve třídě Aloise Piňose. Od roku 1980 až do roku 1989 působil jako asistent na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty v Praze. Je autorem mnoha scénických hudeb (Prvotřídní ženy, Cyrano z Bergeracu, Dobrý člověk ze Sečuanu, Fantom čili Krvavá opera a další).
V roce 1983 byl spoluzakladatelem souboru pro soudobou hudbu Agon Orchestra, ve kterém působí jako dramaturg a dirigent. Orchestr se věnuje české hudební avantgardě 60. let minulého století a současné alternativní české a světové hudbě. Vystupuje nejen v Praze, ale po celé Evropě, v USA a Kanadě. Spolupracoval se Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK, Pražskou komorní filharmonií a Talichovým komorním orchestrem. Kromě soudobé české hudby uvádí i americkou hudbu 20. století, zejména díla amerických minimalistů. V posledních letech je autorem i hudby populární, např. muzikálu Magická flétna (2006), opery Mai 68 (2008), symfonie Titan (2005) a Magor (2008).
V letech 1996-2004 byl uměleckým šéfem opery Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni. Zde také začal dirigovat operu (nastudoval zde např. Fibichovu Šárku, Čajkovského Jolantu, Smetanovu Hubičku, Straussovu Ariadnu na Naxu aj.) Dirigoval i samostatné koncerty symfonického orchestru opery.
V Národním divadle v Praze se hrály jeho opery Fantom, čili Krvavá opera a Mai 68. Kromě toho komponuje scénickou hudbu pro činohru Národního divadla. Ve Státní opeře Praha nastudoval v roce 1999 operu Philipa Glasse Pád domu Usherů. Od téhož autora uvedl v Opeře Národního divadla opery Kráska a zvíře (2003) a Les Enfants terribles (2011).
Od srpna 2013 působil Kofroň jako umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery v Praze, kde studoval operu Aloise Háby Nová země (2014), Musorgského Borise Godunova (2015), Giordanova Andreu Chéniera (2016) a Kašlíkův Krakatit (2017). Své angažma ukončil v květnu 2019 z důvodu vlastních pochybností nad budoucím směřováním opery ND.[2]
Reference
- ↑ Vivat academia. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 1997. Dostupné online. S. 149.
- ↑ OPERAPLUS, Redakce. Petr Kofroň rezignoval na pozici uměleckého ředitele Opery ND | OperaPlus . . Dostupné online.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Petr Kofroň
- Oficiální webové stránky Petra Kofroně Archivováno 8. 1. 2018 na Wayback Machine.
- Petr Kofroň na stránkách Národního divadla
- Petr Kofroň ve Filmové databázi
- Knihovna Moravské galerie[nedostupný zdroj
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk