A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Prof. Pavel Štěpán | |
---|---|
Narození | 28. května 1925 Brno Československo |
Úmrtí | 30. září 1998 (ve věku 73 let) Praha Česko |
Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
Povolání | klavírista, pedagog, hudební pedagog, učitel a rozhlasový redaktor |
Rodiče | Václav Štěpán a Ilona Štěpánová-Kurzová |
Ocenění | zasloužilý umělec (1975) Wiener Flötenuhr |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pavel Štěpán (28. května 1925, Brno – 30. září 1998, Praha) byl český klavírista, jehož doménou byla interpretace děl Josefa Suka, Vítězslava Nováka, W. A. Mozarta a J. S. Bacha.
Život
Narodil se 28. května 1925 v Trnité ul. č.13 v Brně jako syn klavíristy a hudebního skladatele Václava Štěpána a klavíristky prof. Ilony Štěpánové-Kurzové. S rodiči se 7. listopadu 1925 přestěhoval do nového bytu v budově Umělecké besedy v Praze. Obecnou školu navštěvoval v Praze na Malé Straně v letech 1931–1936. Klavírní hru studoval u svého dědečka Viléma Kurze a hudební teorii pod vedením svého otce. Dějiny hudby studoval soukromě během studia na Vančurově reálném gymnáziu v Praze-Smíchově (1936–44). Po skončení druhé světové války studoval na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy několik semestrů hudební vědu, estetiku a filosofii. Působil jako hudební režisér v rozhlase (1944–47), později tamtéž jako hudební referent oddělení pro mládež (od 1949), vedoucí redakce lidové tvořivosti (1951–58) a umělecký vedoucí hudební výroby (do 1. dubna 1959).
V roce 1960 byl jeho rodině zkonfiskován dům a jeho rodina byla vyhnána komunistickými soudci Miroslavem Ferákem a Renatou Tojnerovou.
V noci z 20. na 21. srpna 1968 v rozhlasu ve Stockholmu komentoval invazi vojsk do Prahy.
Pavel Štěpán zemřel 30. září 1998 v Praze a je pochován na pražském Vyšehradě[1].
Koncertní činnost
Již jeho prvé výkony vzbudily velké naděje hudební veřejnosti svou uměleckou úrovní. V rozhlase poprvé vystoupil v deseti letech (17. listopadu 1935) a veřejně poprvé koncertoval v šestnácti letech v roce 1941 v Umělecké besedě (pět preludií a fug z Bachova Temperovaného klavíru, Claude Debussy). V osmnácti letech hrál 28. října 1943 s Českou filharmonií řízenou Rafaelem Kubelíkem Mozartův Klavírní koncert c moll, brzy poté provedl s Českou filharmonií Beethovenův koncert G dur. 19. února 1944 uspořádal první samostatný koncert věnovaný dílu Josefa Suka.
Po skončení druhé světové války rozvinul bohatou koncertní činnost a uspořádal několik autorsky zaměřených koncertů (Johann Sebastian Bach, Josef Suk, Vítězslav Novák). Za vynikající reprodukci Smetanových děl získal v roce 1951 první národní cenu v mezinárodní soutěži při Pražském jaru (byla mu udělena ještě zvláštní cena za nejlepší interpretaci Smetanových skladeb), velmi významného úspěchu dobyl v témže roce na mezinárodní soutěži v Berlíně, kde získal třetí cenu.V roce 1947 absolvoval turné po Jugoslávii, dále koncertoval v Maďarsku (1948), Rakousku (1951), Německu (1951) a Rumunsku (1953). Kvůli sporům s vysokým komunistickým funkcionářem Zdeňkem Nejedlým musel v roce 1953 na několik let přerušit koncertní činnost. Po smrti Nejedlého v koncertech pokračoval, často vystupoval v Německu a ve Španělsku, koncertoval ale i ve Švédsku, Belgii, Rakousku, Rusku, Ukrajině, Kazachstánu, Polsku, Bulharsku, a Tunisku. Několikrát se zúčastnil hudebního festivalu Pražské jaro. Spolu s Českou filharmonií získal dvakrát cenu Wiener Flötenuhr za nejlepší mozartovskou nahrávku roku.
Štěpána charakterizovala nevšední inteligence, veliká stylovost podání a hluboká hudebnost, která se úzkostlivě vyhýbá všemu vnějšímu. Štěpán míjí oblast lisztovské virtuosity a lesku a převážně se zaměřuje k obsahově závažným, významným dílům klavírní literatury, zejména klasické a české. Jeho sólový repertoár byl mimořádně obsáhlý a umožňoval mu provést programy sestavené z děl jednoho autora (Bach, Mozart, Beethoven, Schubert, Chopin, Brahms, Debussy, Prokofjev, Suk, Novák, Janáček) nebo z děl téhož stylového zaměření nebo zeměpisného původu. Z české tvorby je seznam jmen provedených autorů skutečně pozoruhodný a čítá 24 jmen: Dobiáš, Dusík, Dvořák, Fibich, L. Fišer, Hurník, Ištván, Janáček, Jirko, Kabeláč, Kalabis, Kapr, G. Klein, Křička, Lucký, Martinů, Mysliveček, V. Novák, Salich, Schulhof, Smetana, Suk, V. Štěpán, Tomášek. Štěpán byl i znamenitým komorním hráčem, pravidelně hrál čtyřručně s Iljou Hurníkem, na nahrávkách je znám jeho výkon se Smetanovým kvartetem. O kvalitě těchto výkonů a nahrávek svědčí četné domácí i zahraniční kritiky.
Pedagog
Od 16. května 1964 do 31. července 1991 působil na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze, vyučoval v pražském Rudolfinu v učebně číslo 5. Mezi jeho žáky patřili Jaromír Klepáč, tragicky zesnulý Tomáš Tvaroch, Jiří Pašek,[2] Marie Synková,[3] Věra Nováčková, Marie Kotrčová, Miluše Tomášková,[4] Irena Havláková, Zdeňka Kolářová, Petra Besová[5] , Jiří Sedláček a mnoho dalších. Působil také na letních klavírních kurzech v Bechyni, Junsele (Švédsko), St. Roch (Belgie), byl členem porot řady mezinárodních soutěží.
Nejznámější nahrávky
- Josef Suk: Souborné klavírní dílo – Zlatá deska Supraphonline
Nahrávka byla natočena ve dnech 24.-27. září 1975 ve studiu Domovina v době, kdy Pavlovi Štěpánovi umírala matka
- Wolfgang Amadeus Mozart: Koncert pro klavír č. 23 A dur KV 488, dirigent Zdeněk Mácal, Česká filharmonie, Wiener Flötenuhr 1971 Supraphonline
- Wolfgang Amadeus Mozart: Koncert pro klavír č. 27 B dur KV 595, dirigent Zdeněk Mácal, Česká filharmonie, Wiener Flötenuhr 1971 Supraphonline
- Wolfgang Amadeus Mozart: Koncert pro klavír č. 24 c moll KV 491, dirigent Václav Neumann, Česká filharmonie, Wiener Flötenuhr 1982 Supraphonline
- Wolfgang Amadeus Mozart: Rondo D dur KV 382, dirigent Václav Neumann, Česká filharmonie, Wiener Flötenuhr 1982 Supraphonline
- Wolfgang Amadeus Mozart: Klavírní koncert č. 14 (Supraphon 1974) – dirigent Václav Neumann, Česká filharmonie
- Wolfgang Amadeus Mozart: Klavírní koncert č. 24 (Supraphon 1974) – dirigent Václav Neumann, Česká filharmonie
- Wolfgang Amadeus Mozart: Koncert pro klavír č. 19 F dur KV 459, dirigent Libor Hlaváček, Musici de Praga
- Wolfgang Amadeus Mozart: Koncert pro klavír č. 17 G dur KV 453, dirigent Libor Hlaváček, Musici de Praga
- Josef Suk: Kvintet pro klavír, dvoje housle, violu a violoncello g moll Supraphonline
- Ludvig van Beethoven: Piano sonata No.5,No.17, Seven Bagatelles (Supraphon 1967)
- Recital pro klavír na 4 ruce Johann Christian Bach, Claude Debussy, Johannes Brahms, Francis Poulenc Supraphonline
- Johannes Brahms: Liebeslieder Supraphonline
- Album skladeb Fryderyka Chopina (Supraphon 1977) Supraphonline ;
- Fryderyk Chopin: Nocturnes (Supraphon 1984);
- Dmitrij Kabalevskij: Koncert pro klavír a orchestr č. 3 D dur, op. 50 (Supraphon 1963), dirigent Alois Klíma, Symfonický orchestr Čs. rozhlasu v Praze Supraphonline
Dále nahrávky W. A. Mozarta, J. S. Bacha, L. van Beethovena, L. Janáčka, Luboše Fišera, Roberta Schumanna, V. J. Tomáška a dalších.
Literární dílo (výběr)
- Dítě u klavíru (Supraphon 1977)
- Das Kind am Klavier (Leipzig, VEB Deutscher Verlag für Musik., 1980).
- Smetana – pianista (Hudební rozhledy 1, 1949, č. 8–9, s. 197–200).
- Jak pracovat v dětských pěveckých souborech (Praha 1955).
- Ze zkušenosti porotce. Na pomoc nové písňové tvorbě (Hudební rozhledy 8, 1955, č. 17, s. 856–857).
- Svjatoslav Richter (Hudební rozhledy 9, 1956, č. 23, s. 992).
- Alexandr Plocek – Josef Páleníček (Hudební rozhledy 9, 1956, č. 23, s. 997).
- Slovenští umělci v Praze (Hudební rozhledy 10, 1957, č. 2, s. 75).
- Klavírní večer Stanislava Knora (Hudební rozhledy 10, 1957, č. 4, s. 168).
- K pražskému cyklu světové klavírní tvorby (Hudební rozhledy 10, 1957, č. 8, s. 338).
- Veliký pianista, jeden z největších (Hudební rozhledy 11, 1958, č. 23, s. 976) – o Emilu Gilelsovi.
- Záleží i na koncertních umělcích (Hudební rozhledy 12, 1959, č. 19, s. 802).
- Koncerty Svjatoslava Richtera (Hudební rozhledy 12, 1959, č. 22, s. 940).
- Pianista Detlef Kraus (Hudební rozhledy 13, 1960, č. 3, s. 121).
- Mezinárodní Chopinova soutěž (Hudební rozhledy 13, 1960, č. 7, s. 281–283).
- Premiéra Otmara Máchy (Hudební rozhledy 13, 1960, č. 13, s. 558–559).
- Soutěž klavírních duet v Jeseníku (Hudební rozhledy 33, 1980, č. 11, s. 495).
Reference
- ↑ hrob pianisty Pavla Štěpána na vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-22.
- ↑ Archivovaná kopie. www.uhk.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-27.
- ↑ www.festival.smirice.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2007.
- ↑ Archivovaná kopie. www.osu.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-02-20.
- ↑ Archivovaná kopie. www.ceskesny.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-04-08.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavel Štěpán na Wikimedia Commons
- Dr. Zdeňka Böhmová-Zahradníčková: Vilém Kurz, SNKL Praha 1954
- Hudební rozhledy 6/1973
- Společnost Josefa Suka: Ilja Hurník o Pavlu Štěpánovi
- Pavel Štěpán na Kinoboxu
- Pavel Štěpán v Internet Movie Database (anglicky)
- http://nealshistoricalcorner.blogspot.com/2008/08/pavel-tpn-plays-josef-suk-schubert.html
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk