A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Paulo Freire | |
---|---|
Narození | 19. září 1921 Recife |
Úmrtí | 2. května 1997 (ve věku 75 let) São Paulo |
Alma mater | Faculdade de Direito do Recife |
Povolání | učitel, spisovatel, advokát, ekonom, filozof, pedagog a básník |
Zaměstnavatelé | Univerzita São Paulo Ženevská univerzita University of Campinas Oldenburská univerzita |
Ocenění | UNESCO Prize for Peace Education (1986) čestný doktor Univerzity Complutense v Madridu (1991) Řád za kulturní zásluhy (2011) honorary doctor of the University of Brasília |
Politická strana | Dělnická strana |
Nábož. vyznání | katolicismus |
Web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Paulo Reglus Neves Freire (19. září 1921 – 2. května 1997) byl brazilský pedagog a filozof, byl předním obhájcem tzv. kritické pedagogiky, nejvíce je znám svou knihou Pedagogika utlačovaných (Pedagogia do Oprimido), která je považována za jeden ze základních textů kritického pedagogického hnutí.[1][2][3]
Životopis
Freire se narodil 19. září 1921 rodině střední třídy v Brazílii ve městě Recife. Osobně se seznámil s chudobou a hladem během Velké hospodářské krize třicátých let. V roce 1931 se rodina přestěhovala do města Jaboatão dos Guararapes, kde byly náklady na živobytí nižší. 31. října 1934 zemřel jeho otec.[4] Zkušenosti z mládí předurčily jeho obavy o chudé a pomohly mu dojít k pedagogické filozofii. Sám uvádí, že chudoba a hlad vážně ovlivňovaly jeho schopnost učit se. Tyto zkušenosti ho dovedly k rozhodnutí věnovat svůj život zlepšování životů chudých: "Nerozuměl jsem ničemu, dokud jsem měl hlad. Nebyl jsem hloupý, nebyl to nedostatek zájmu. Zkušenosti mi ukázaly vztah mezi společenskou třídou a znalostmi." Ekonomická situace rodiny se nakonec zlepšila.
Freire studoval od roku 1943 právnickou fakultu na univerzitě v Recife. Studoval také filozofii, konkrétněji fenomenologii a psychologii jazyka. Přestože byl přijat do advokátní komory, nikdy nepracoval jako právník. Místo toho pracoval jako učitel na středních školách, kde učil portugalštinu. V roce 1944 se oženil s kolegyní Elza Maia Costa de Oliveira, měli spolu pět dětí a pracovali společně.[5]
Freire tvrdí, že systém vzdělávání ve Třetím světě musí být moderní. Neměl by se vracet k předkoloniální tradici, ale zároveň má být antikoloniální, tedy nepřebírající slepě euroamerické vzorce. Odmítá tzv. "bankovní model" vztahu učitele a žáka (v němž učitel ve své představě posílá na prázdný účet žákovy mysli hodnoty), který podle něj blokuje kreativní potenciál žáka.
Literatura
- Coben, Diana (1998), Radical heroes. Gramsci, Freire and the Politics of Adult Education, New York: Garland Press.
- Darder, Antonia (2002), Reinventing Paulo Freire: A Pedagogy of Love, Boulder: Westview.
- Elias, John (1994), Paulo Freire: Pedagogue of Liberation, Florida: Krieger.
- Gadotti, Moacir (1994), Reading Paulo Freire. His Life and Work, Albany: SUNY Press.
- McLaren, Peter (2000) Che Guevara, Paulo Freire and the Pedagogy of Revolution, Maryland: Rowman & Littlefield.
- Mayo, Peter (2004, 2008), Liberating Praxis. Paulo Freire's Legacy for Radical Education and Politics, Westport, Connecticut: Praeger; Rotterdam and Taipei: Sense.
- Roberts, Peter (2000), Education, Literacy, and Humanization Exploring the Work of Paulo Freire, Westport, Connecticut: Bergin & Garvey.
- Torres, Carlos A and Noguera, Pedro (eds) (2008), Social Justice Education For Teachers. Paulo Freire and the Possible Dream, Rotterdam and Taipei: Sense.
Odkazy
Reference
- ↑ The New Observer . Justinwyllie.net . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-16.
- ↑ Sima Barmania. Why Paulo Freire's "Pedagogy of the Oppressed" is just as relevant today as ever . Blogs.independent.co.uk, 2011-10-26 . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-30.
- ↑ Paulo Freire and informal education . Infed.org, 2012-05-29 . Dostupné online.
- ↑ FREIRE, Paulo. Letters to Cristina: reflections on my life and work. New York, NY: Routledge, 1996. Dostupné online.
- ↑ Kritické listy 26, Pedagogika utlačených. www.kritickemysleni.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-16.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Paulo Freire na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Paulo Freire
- Profil na Kritické myšlení.cz
- Profil na stránkách Pedagogy of the opressed
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk