A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Papežská akademie věd | |
---|---|
Pontificia Academia Scientiarum | |
Letohrádek Pia IV. - sídlo akademie | |
Založeno | 28. října 1936 |
Adresa | Casina Pio IV 00120 Vatikán |
Prezident | Joachim von Braun (od 2017) |
Kancléř | Peter Turkson (od 2022) |
https://www.pas.va/ | |
Instituce spojené se Svatým Stolcem |
Papežská akademie věd (latinsky Pontificia Academia Scientiarum; italsky Pontificia Accademia delle Scienze; zkratka PAS) je vědecká organizace, založená v roce 1936 papežem Piem XI. (1857–1939).
Akademie sídlí ve Velké aule, přistavěné v roce 1936 k Letohrádku Pia IV. ve Vatikánských zahradách. Prostory sdílí společně s Papežskou akademií společenských věd a Papežskou akademií sv. Tomáše Akvinského.[1] Papežská akademie věd a Papežská akademie společenských věd mají i stejného kancléře.[2]
Patronát nad akademiky drží papež, přesto je výzkum prováděn bez omezení, nezávisle na státu. Probíhá zejména v oboru matematiky, fyziky a jiných přírodních věd a věnuje se studiu příslušných epistemologických problémů. Velmi důležitá je podpora mezioborové spolupráce a zdůrazňovány jsou rovněž etické a environmentální otázky.[3]
Členy akademie jsou nejuznávanější vědci 20. století z různých zemí světa, mnohdy držitelé Nobelovy ceny.[4]
Historie
Současná Papežská akademie věd navazuje na Accademia dei Lincei (Papežskou akademii rysů), založenou v Římě v roce 1603 papežem Klementem VIII. (1536–1605) a Fredericem Cesim (1585–1630).[5] Jedná se o druhou nejstarší vědeckou akademii na světě (po Academia Secretorum Naturae v Neapoli, která však byla nařčena z čarodějnictví a roku 1578 na příkaz papeže Pavla V. zrušena). Název akademie byl odvozen z latinského výrazu pro rysa, který má velmi dobrý zrak. Právě tak dobrou pozornost měli akademici věnovat výzkumu. Členem byl od roku 1610 i Galileo Galilei (1564–1642).[5]
Federico Cesi usiloval o uplatnění pozorování, experimentů a induktivní metody, akademie však svého zakladatele o mnoho nepřežila a zanikla v roce 1651.[6]
V roce 1847 papež Pius IX. (1792–1878) v návaznosti na původní organizaci založil Papežskou akademii nových rysů (Pontificia Accademia dei Nuovi Lincei),[5] která ovšem po zániku papežského státu roku 1870 zůstala mimo hradby Vatikánu a přešla do správy sjednocené Itálie.
Dne 28. října 1936 pak Pius XI. vědeckou akademii znovu obnovil pod názvem Papežská akademie věd.[7][8]
V roce 1996 papež Jan Pavel II. zvýšil počet akademiků ze 70 na 80.[9]
Činnost
Akademie vznikla z iniciativy papeže, její sídlo se nachází v uzavřeném prostoru Vatikánu a většinu výdajů financuje Svatý stolec, přesto podle stanov mají vědecké aktivity probíhat nezávisle na státu, politice a náboženství.[7][9]
Hlavním zájmem akademiků je objektivní vědecké poznání, přístupné nejen pro Vatikán, ale také pro širokou odbornou veřejnost. Mezi studované obory patří fyzika, astronomie, chemie, vědy o Zemi a přírodním prostředí, biologie, matematika, aplikované vědy, filosofie a dějiny vědy.
Výzkum v současnosti zahrnuje šest hlavních oblastí:
- základní vědecké poznání
- věda a technologie celosvětových otázek a problémů
- věda ve prospěch řešení problémů třetího světa
- etika a politika vědy
- bioetika
- epistemologie
Akademie pořádá konference a pracovní setkání na různá témata,[10] podporuje vědecké výzkumy i vzdělávání veřejnosti, mezinárodní spolupráci a interdisciplinární přístup. Cílem je využití vědy k obecnému lidskému rozvoji, k podpoře spravedlnosti, solidarity a k řešení konfliktů, včetně podpory dialogu mezi vědou a duchovními, kulturními, filozofickými a náboženskými hodnotami.[3]
Akademie je členem Mezinárodní vědecké rady (ICSU; International Council of Science).[7][11]
Každé dva roky uděluje akademie mladým vědcům do 45 let medaili Pia XI.[12]
Publikace
Výsledky výzkumu jsou zveřejňovány v několika publikačních řadách:[13]
- Pontificiae Academiae Scientiarum Acta - publikace hlavních příspěvků plenárních zasedání; vychází od roku 1937
- Scripta Varia - publikace pracovních setkání na různá témata; vychází od roku 1942
- Extra Series - vychází od roku 1937
K již nevydávaným publikačním řadám patří Documenta a Commentarii, ukončené v roce 1996.[14][15]
Kromě tištěných sborníků jsou vydávány i elektronické verze, které jsou bezplatně přístupné veřejnosti.[13] Hlavním komunikačním a publikačním jazykem je angličtina.
Členové akademie
Akademie má osmdesát stálých, doživotně jmenovaných členů.[5] Noví členové jsou vybíráni sborem stávajících akademiků na základě vědeckého významu jejich výzkumů a s přihlédnutím k jejich morálním postojům, ale bez ohledu na rasu či náboženské vyznání.[9] Vybrané kandidáty poté oficiálně jmenuje papež.[9] Zcela výjimečně mohou být jmenováni i čestní členové akademie.[9][16]
Kromě řadových akademiků jsou dočasnými členy papežské akademie z titulu svého úřadu i kancléř akademie, ředitel Vatikánské observatoře, ředitel astrofyzikální laboratoře Vatikánské observatoře, prefekt Vatikánské knihovny a prefekt Vatikánského apoštolského archivu.[9]
V čele Papežské akademie věd stojí prezident, kterého z řad akademiků jmenuje na čtyřleté funkční období papež po doporučení sedmičlenné akademické rady a kancléře. Jmenován může být i opakovaně.[9] Prezidentovi v řízení akademie asistuje právě kancléř a členové akademické rady, kteří jsou rovněž pověřeni papežem na čtyři roky s možností opakovaného jmenování.[5][9]
Mezi bývalé akademiky českého původu patří chemik Karel František Wiesner[17] a agronomka Johanna Döbereiner.[18] České kořeny měl též chorvatský chemik Leopold Ružička.[19]
Seznam prezidentů[20]20" class="mw-editsection-visualeditor">editovat | editovat zdroj
- Agostino Gemelli (1936–1959)
- Georges Lemaître (1960–1966)
- Daniel Joseph Kelly O'Connell (1968–1972)
- Carlos Chagas (1972–1988)
- Giovanni Battista Marini-Bettòlo (1988–1993)
- Nicola Cabibbo (1993–2010)
- Werner Arber (2010–2017)
- Joachim von Braun (2017–)
Řadoví členové (2023)[21]editovat | editovat zdroj
Čestní členovéeditovat | editovat zdroj
Z titulu úřadueditovat | editovat zdroj
- Guy Joseph Consolmagno (ředitel Vatikánské observatoře)
- Sergio B. Pagano (prefekt Vatikánského apoštolského archivu)
- Mauro Mantovani (ředitel Vatikánské knihovny)
- Peter Turkson (kancléř Papežské akademie věd)
Ocenění členovéeditovat | editovat zdroj
Nositelé Nobelovy ceny [22]editovat | editovat zdroj
|
|
|
Nositelé Templetonovy cenyeditovat | editovat zdroj
- Charles Hard Townes (2005)
- Michał Heller (2008)
- Francis Collins (2020)
Odkazyeditovat | editovat zdroj
Referenceeditovat | editovat zdroj
- ↑ Casina Pio IV. www.pass.va online. cit. 2023-04-08. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Peter K.A. Turkson. www.pas.va online. cit. 2023-04-08. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Goals. www.pas.va online. cit. 2023-04-08. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Nobel Laureates. www.pas.va online. cit. 2023-04-08. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e About. www.pas.va online. cit. 2023-04-08. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ History | Accademia Nazionale dei Lincei. www.lincei.it online. cit. 2023-04-08. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c History. www.pas.va online. cit. 2023-04-08. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Motu Proprio. www.pas.va online. cit. 2023-04-08. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h Statutes. www.pas.va online. cit. 2023-04-08. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Events. www.pas.va online. cit. 2023-04-08. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Membership Online Directory online. cit. 2023-04-08. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Pius XI Medal. www.pas.va online. cit. 2023-04-08. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Publications. www.pas.va online. cit. 2023-04-08. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Documenta. www.pas.va online. cit. 2023-04-08. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Commentarii. www.pas.va online. cit. 2023-04-08. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Honorary Academicians. www.pas.va online. cit. 2023-04-08. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Karel Frantisek Wiesner. www.pas.va online. cit. 2023-04-09. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Johanna Döbereiner. www.pas.va online. cit. 2023-04-09. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Leopold Ruzicka. www.pas.va online. cit. 2023-04-09. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Governance. www.pas.va online. cit. 2023-04-08. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ordinary Academicians. www.pas.va online. cit. 2023-04-09. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Nobel Laureates. www.pas.va online. cit. 2023-04-09. Dostupné online. (anglicky)
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- COLLINS, P. Michael 2009: Vatikán.
- DENZLER, Georg, JÖCKLE, Clemens 2007: Vatikán – význam, dějiny, umění.
- SOPOUCH, Jaromír, SOPOUCHOVÁ, Hana 1991: Za památkami Říma a Vatikánu.
- Pecold, Lumír 1992: Vatikán.
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Papežská akademie věd na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- (anglicky) Historie Papežské akademie věd
- (anglicky) Reportáž o Papežské akademii věd
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk