Meteorit Příbram byl první meteorit na světě, který byl nalezen na základě snímků zaznamenávajících jeho dráhu v atmosféře. Byl zachycen na fotografiích bolidových kamer v Astronomickém ústavu v Ondřejově. Hlavní zásluhu na vývoji těchto kamer a výpočtu dráhy bolidu má Zdeněk Ceplecha.

Objev úlomků výrazně posílil prestiž českého výzkumu meteorů ve světě a stal se impulzem k dalšímu rozvoji meteorické astronomie v Československu a později v Česku.

Pozorování

Dne 7. dubna 1959 proletěl v 20:30.20 místního času (19:30.20 UTC) nad územím tehdejšího Československa velmi jasný bolid.^[1] Jeho let byl zaznamenán bolidovými kamerami na Ondřejově a v Prčici. Tyto bolidové kamery vyvíjel v Astronomickém ústavu v Ondřejově od roku 1951 Zdeněk Ceplecha pod vedením Vladimíra Gutha (1905–1980). Původně měly sloužit spíše ke studiu vlastností atmosféry ve velkých výškách.^[2]

Zdeněk Ceplecha však dříve jako výborný matematik^[3] navrhl metodu, jak ze světelné dráhy na snímku vypočítat jak dráhu meteoru v atmosféře, tak i dráhu původního tělesa – meteoroidu – ve sluneční soustavě. Proto se po vyhodnocení snímků podařilo již po týdnu vypočítat hlavní parametry dráhy a odhadnout oblast dopadu (řešení integrálních rovnic se přitom tehdy provádělo pouze na mechanických kalkulačkách s ručním nebo elektrickým pohonem).^[2]

Popis

Bolid

Díky přesnému pozorování a výpočtu jeho dráhy bylo možné odhadnout hmotnost při jeho vstupu do zemské atmosféry na 1300 kg, konečnou hmotnost před rozštěpením na 53 kg, počáteční rychlost na 21 km/s a výšku před rozpadem na 12 km.^[4]

Meteority

Na základě předpovězeného místa dopadu východně od Příbrami byly z původního tělesa nalezeny celkem 4 kusy nazvané podle vesnic poblíž nálezu:

• Luhy – 4,48 kg
• Velká – 0,8 kg
• Hojšín – 0,42 kg
• Drážkov – 0,1 kg.

Tyto meteority jsou nyní vystaveny v Národním muzeu v Praze.

Na základě jejich složení bylo určeno, že šlo o chondrit typu H5,^[5] tedy se zvýšeným obsahem železa a menšími chondrulemi (typickými kulovitými granulemi složenými především z olivínu a pyroxenu).^[4]

Význam

Šlo o první případ na světě, kdy se podařilo z meteorických snímků vypočítat dráhu meteoru v atmosféře. Podařilo se také poprvé na světě prokázat původ meteoritu v hlavním pásu planetek.^[3]

Toto prvenství přispělo k prestiži českého výzkumu meteorů (v roce 1967 byl Zdeněk Ceplecha zvolen předsedou komise pro meteory Mezinárodní astronomické unie) a k tomu, že v meteorické astronomii je česká věda na špičce světového výzkumu.^[6]

Reference

Související články

• Zdeněk Ceplecha