A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Ota Bavorský | |
---|---|
Rodné jméno | Otto Wilhelm Luitpold Adalbert Waldemar von Bayern |
Narození | 27. dubna 1848 Mnichov |
Úmrtí | 11. října 1916 (ve věku 68 let) Fürstenried Palace |
Příčina úmrtí | intestinal volvulus |
Místo pohřbení | kostel svatého Michaela v Mnichově |
Povolání | politik |
Ocenění | rytíř Řádu zlatého rouna Suverénní řád Maltézských rytířů Vojenský záslužný řád Železný kříž 1. třídy Železný kříž 2. třídy … více na Wikidatech |
Následovník | Ludvík III. Bavorský |
Nábož. vyznání | katolická církev |
Rodiče | Maxmilián II. Bavorský a Marie Frederika Pruská |
Rod | Wittelsbachové |
Příbuzní | Ludvík II. Bavorský (sourozenec) |
Funkce | bavorský král (1886–1913) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ota Vilém Luitpold Vojtěch Valdemar Wittelbašský, německy Otto Wilhelm Luitpold Adalbert Waldemar von Wittelsbach (27. dubna 1848 v Mnichově – 11. října 1916 zámek Fürstenried) byl od roku 1886 do roku 1913, kdy byl sesazen, bavorský král. Protože nebyl kvůli své duševní nemoci nikdy schopný vládnout, zastupoval ho v letech 1886–1912 jako princ regent jeho strýc Luitpold a od roku 1912 do roku 1913 jeho bratranec Ludvík.
Život
Dětství a mládí
Princ Ota se narodil v mnichovské rezidenci 27. dubna 1848, neplánovaně o dva měsíce dříve. Jeho rodiči byli král Maxmilián II. Bavorský a Marie Frederika Pruská. Ota již měl staršího bratra, korunního prince Ludvíka. Otovým kmotrem se stal jeho strýc, král Ota I. Řecký.
27. dubna 1863 byl Ota jmenován podporučíkem, a 1. března 1864 započal jeho vojenský výcvik. 26. května 1864 byl povýšen do hodnosti nadporučíka. Mezitím, 10. března 1864 vstoupil po smrti svého otce na trůn jeho bratr Ludvík II. Během roku 1865 se u Oty objevily první příznaky duševní poruchy.
S dosažením plnoletosti, 27. dubna 1866 byl Ota povýšen do hodnosti kapitána a převelen do aktivní vojenské služby u bavorské královské pěchoty. Tuto funkci zastával jak během prusko-rakouské války v roce 1866, tak během prusko-francouzské války v letech 1870–1871.
Krátce po skončení německo-francouzské války se začala Otova duševní nemoc zhoršovat. Od roku 1871 se vyhýbal kontaktu s cizími lidmi. Byl dán pod lékařský dohled, a o jeho stavu byl informován říšský kancléř Otto von Bismarck. Od roku 1872 byl Ota oficiálně označován za choromyslného, a od roku 1873 držen v izolaci v jižní části zámku Nymphenburg. Hlavním odborníkem na duševní nemoci v Bavorsku byl tehdy Dr. Bernhard von Gudden, který ve svém odborném posudku z roku 1873 Otovu duševní nemoc potvrdil. Od 1. června 1876 se na nařízení svých lékařů zdržoval na zámku Ludwigsthal. Poté, co jeho stav ještě jednou výrazně zhoršil na jaře 1880, měl doživotně zůstat na právě zrekonstruovaném zámku Fürstenried u Mnichova.
Bavorský král
Když byl 10. června 1886 král Ludvík II. zbaven svým ministrem svéprávnosti, převzal vládu nad Bavorskem jako princ regent jeho strýc Luitpold (jeho oficiální titul v této funkci byl „Správce Bavorského království“). Jen tři dny po této události, 13. června 1886, přišel Ludvík II. za nevyjasněných okolností o život. Podle zákona se tak stal od tohoto data bavorským králem Ota. Protože ten ale nebyl kvůli své nemoci schopný vládnout (oficiálně byl nazýván „Trudnomyslným králem“), vládl Luitpold jako princ regent i nadále. I přes to, že král Ota obdržel zprávu o svém nástupnictví, úřadu se nechopil, a uznal Luitpolda jako řádného krále.
Po Luitpoldově smrti, 12. prosince 1912, se jako princ regent ujal vlády jeho syn Ludvík. V listopadu 1913 byla vládou změněna bavorská ústava tak, aby v případě, kdy by vladař nemohl kvůli nemoci vykonávat svůj úřad, se mohl stát oficiálním králem jeho nástupce. Díky této změně zákona se stal 5. listopadu 1913 dosavadní princ regent regulérním bavorským králem, jako Ludvík III. Otovi však bylo dovoleno zachovat si všechny královské pocty a tituly.
11. října 1916 Ota nečekaně umírá vinou zauzlení střev. O tři dny později, 14. října, je pochován v hrobce kostela sv. Michaela v Mnichově, poblíž hrobky jeho bratra, Ludvíka II.
Zajímavosti
Ve filmu Ludwig II. – Glanz und Ende eines Königs (Ludvík II. - Lesk a konec krále) z roku 1954, ztvárnil Otu ve vedlejší roli Klaus Kinski.
Vývod z předků
Fridrich Michal Falcko-Zweibrückenský | ||||||||||||
Maxmilián I. Josef Bavorský | ||||||||||||
Marie Františka Falcko-Sulzbašská | ||||||||||||
Ludvík I. Bavorský | ||||||||||||
Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský | ||||||||||||
Augusta Vilemína Marie Hesensko-Darmstadtská | ||||||||||||
Luisa Leiningensko-Heidesheimská | ||||||||||||
Maxmilián II. Bavorský | ||||||||||||
Arnošt Fridrich III. Sasko-Hildburghausenský | ||||||||||||
Fridrich Sasko-Altenburský | ||||||||||||
Ernestina Sasko-Výmarská | ||||||||||||
Tereza Sasko-Hildburghausenská | ||||||||||||
Karel II. Meklenbursko-Střelický | ||||||||||||
Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická | ||||||||||||
Frederika Hesensko-Darmstadtská | ||||||||||||
'Ludvík II. Bavorský' | ||||||||||||
August Vilém Pruský | ||||||||||||
Fridrich Vilém II. | ||||||||||||
Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská | ||||||||||||
Vilém Pruský | ||||||||||||
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský | ||||||||||||
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská | ||||||||||||
Karolína Falcko-Zweibrückenská | ||||||||||||
Marie Frederika Pruská | ||||||||||||
Fridrich IV. Hesensko-Homburský | ||||||||||||
Fridrich V. Hesensko-Homburský | ||||||||||||
Ulrika ze Solms-Braunfels | ||||||||||||
Marie Anna Hesensko-Homburská | ||||||||||||
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský | ||||||||||||
Karolína Hesensko-Darmstadtská | ||||||||||||
Karolína Falcko-Zweibrückenská | ||||||||||||
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Otto (Bayern) na německé Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ota Bavorský na Wikimedia Commons
- (německy) Dějiny Bavorska na Geschichte.hdbg.de
Předchůdce: Ludvík II. |
Bavorský král 1886–1913 |
Nástupce: Ludvík III. |
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk