Poruba
Hlavní třída v Porubě
znakvlajka
Lokalita
Status	městský obvod
Statutární město	Ostrava
Okres	Ostrava-město
Kraj	Moravskoslezský
Historická země	Slezsko
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°49′30″ s. š., 18°10′16″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	66 603 (2011)[1]
Rozloha	13,18 km²
Nadmořská výška	225 m n. m.
PSČ	708 00
Počet domů	2 301 (2021)[2]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	25
Kontakt
Adresa úřadu MO	Klimkovická 55/28 708 00 Ostrava posta@moporuba.cz
Starostka	Ing. Lucie Baránková Vilamová, Ph.D. (ANO)
Oficiální web: poruba.ostrava.cz
Poruba
Další údaje
Ocenění	Obec přátelská rodině (2010)
Kód MO	546224
Kód části obce	414085
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poruba (německy Hannersdorf) je někdejší obec, roku 1957 připojená k Ostravě, od 24. listopadu 1990 jeden z městských obvodů statutárního města Ostravy. Rozkládá se na západě města, v jeho slezské části a je jedním z nejlidnatějších ostravských obvodů. Území městského obvodu se skládá z celých katastrálních území Poruba a Poruba-sever.

Území městského obvodu Poruba je jakoby „klínem“ katastrálního území městského obvodu Pustkovec rozděleno na dvě téměř oddělené části, které jsou propojeny jen úzkým koridorem silniční komunikace v Martinovské ulici. Nejstarší částí obvodu je tzv. stará Poruba, původní obec, jejíž historické kořeny sahají až do středověku. Většina z 65 000 obyvatel však žije v sídlištní zástavbě, která byla budována od počátku 50. let 20. století. Na území obvodu nejsou větší průmyslové závody, obyvatelé většinou pracují v jiných částech Ostravy. Nachází se zde několik základních a středních škol. Od roku 1973 v Porubě sídlí Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava. Od roku 1992 je její historické jádro prohlášeno za městskou památkovou zónu s názvem městská památková zóna Ostrava-Poruba.

Název

Název Poruba byl pravděpodobně odvozen od rubání stromů a souvisí se způsobem založení obce. Z roku 1655 je doložen také německý název Hannersdorf.

Symboly

Znak a prapor byly uděleny usnesením Rady města Ostravy číslo 2278/64 z 24. 8. 1993.

Znak

Polcený štít; v pravém zlatém poli vyniká půl slezské orlice, levá polovina červeno-modře dělena, nahoře zlatá hlavice berly, dole zkřížená zlatá hornická kladívka.

Prapor

Avers opakuje znak, revers tvoří tři vodorovné pruhy, žlutý, červený a modrý.

Historie

K založení Poruby došlo ve 13. století na území pokrytém hraničním hvozdem, který se rozkládal od Opavy k Těšínu a byl přirozenou ochranou hranic. Vrchnost začala území kolonizovat a hospodářsky využívat. Osada Poruba byla založena podél potoka Porubka.^[3]

• Ves Poruba je poprvé připomínána v roce 1377, kdy náležela k Třebovicím. Třebovice vlastnil Beneš z Kravař, který byl též držitelem Bílovce, Krumlova, Klimkovic a jednoho dílu Svinova.
• Další zmínka o Porubě je z roku 1393, kde se uvádí Stach z Poruby jako man olomouckého biskupství.
• 1434 byla ves prodána bratrům Janu Sobkovi a Matějovi z Kornic.
• 1451 prodána Střelům z Chechla. V roce 1513 zdědila třebovické panství včetně Poruby Markéta Střelová z Chechla, později provdána Bzencová z Markvartovic.
• 1553 po smrti Jindřicha Bzence se Poruba odpoutala od Třebovic. Porubskou tvrz, ves i dvůr zdědil jeho syn Ondřej Bzenec z Markvartovic. Ten zakoupil později klimkovické panství (Klimkovice, Lagnov, Martinov, dvůr Hýlov, díly Polanky a Svinova). V roce 1578 zdědil Třebovice s dalším svinovským dílem. Olomoucký biskup Stanislav II. Pavlovský mu v roce 1593 svěřil své léno na vsi Zábřeh, Starou Bělou a Výškovicemi. V roce 1573 vystavěl v renesančním slohu porubský zámek a v roce 1578 zámek v Klimkovicích. 1592 se stal hejtmanem opavského knížectví. Tuto funkci však prakticky nezastával, protože byl v roce 1595 zastřelen. Po smrti Ondřeje Bzence ves změnila několikrát majitele: Kryštof Bzenec, Jindřich Vanecký z Jemničky (1599), Skrbenští z Hříště a Oppersdorfové (1689).
• Před rokem 1720 prodal Hrabě Oppersdorf ves Porubu Jindřichu Vilému Wilczkovi z Dobré Zemice. Rod Wilczků připojil Porubu k vlastnímu klimkovickému panství a byl vlastníkem nejlepších pozemků až do roku 1945. O část z nich přišli v roce 1924 při první pozemkové reformě.
• Vlivem místního učitelstva a starosty obce byla 7. prosince 1906 založena dětská opatrovna (mateřská škola) v prostorech domu č. 57 naproti obecní škole.
• 1921 Poruba měří 817 ha 48 arů, největším vlastníkem půdy hrabě Vlček – 21620 arů. Rozdělení celkové plochy dle kultur: orná půda 556 ha 56 a, louky 85 ha 47 a, lesy 65 ha 22 a, pastviny 46 ha 85 a, zahrady 20 ha 85 a, rybníky 7 ha 55 a, plochy neplodné a zastavené 34 ha 98 a.^[4]
• V druhé polovině 30. let byly v obci poskytovány mimo jiné služby: krejčovství, trafika, dva vodní mlýny, pekárna, mlékárna, cukrárna, obchody se smíšeným zbožím, obchod s textilem, prodejna obuvi Baťa, prodejna potravinářského zboží družstva Budoucnost, kovárna, ševcovská dílna, kolářská dílna, papírnictví, zahradnictví, restaurace, holičství, záměčnictví, řeznictví, benzinová pumpa, autoelektrikář, porodní asistentka (jediná osoba v obci se zdravotnickým vzděláním).^[5]

• 9. října 1938 byla Poruba navzdory svému národnostnímu složení (většinu obyvatel tvořili Češi) obsazena nacistickým vojskem a připojena k německému státu jako součást Sudetské župy.
• 27.–29. dubna 1945 osvobodila Porubu po těžkých bojích Rudá armáda. Škody způsobené válkou se odhadovaly na 37 mil. předválečných korun.
• Počátek padesátých let 20. století znamenal zlom ve vývoji Poruby. Záměrem tehdejších úřadů bylo vybudovat na katastrálním území Poruby nové centrum Ostravy, která se stávala průmyslovým centrem Československa. Pozemky rozkládající se severně od původní vesnice Poruba byly vybrány zejména na zkonfiskovaných polích hraběte Wilczeka a nuceně vykoupených polích porubských rolníků. Dalšími faktory pro výběr pozemků bylo, že se jedná o oblast mimo poddolování, a že převládají jihozápadní větry, díky čemuž byly veškeré exhaláty z továren odnášeny na opačnou stranu.
• 1952 začala výstavba nového sídliště Poruba. V roce 1957 se Poruba stala součástí města Ostravy.

Škola je v Porubě již od roku 1650. Až do 19. století do ní chodily i děti ze sousedních obcí Třebovice, Svinov a Vřesina. Ve zdejší škole vyrostl i hudební skladatel Ilja Hurník (nar. 1922).

Monumentální výstavba představuje nejstarší (jihozápadní) část Poruby.

Průmyslový rozvoj

Průmyslový rozmach Moravské Ostravy na přelomu 19. a 20. století nijak podstatně neovlivnil život obce, která si zachovávala svůj zemědělský charakter.

První továrna na výrobu nábytku s parní pilou a velkoobchodem dříví Ignáce Blažeje byla založena v roce 1903. V roce 1928 zaměstnávala 120 dělníků a 12 úředníků. Dlouhá léta byla největším podnikem v Porubě. Její provoz byl při osvobozovacích akcích v dubnu 1945 přerušen vlivem požáru. Nedotčen zůstal jen tovární komín a strojovna s obráběcími stroji, což však umožňilo rychlou obnovu a opětovné zahájení produkce v roce 1946. Po znárodnění v roce 1948 došlo k přeorientování z nábytkové na stavební výrobu. V průběhu několika desetiletí se měnili provozovatelé i majitelé firmy, její činnost ale zůstala zachována. Dnes stojí na jejím místě závod na výrobu dřevěných dveří společnosti Carman a.s. a prodejna stavebního materiálu. Historicky první a zároveň také poslední tovární komín v Porubě byl rozebrán v roce 2017.^[6][7]

2. srpna roku 1925 byla Poruba napojena na místní dráhu Svinov-Vřesina. Dráha, v r. 1927 prodloužená do Kyjovic-Budišovic, umožnila spojení s průmyslovým centrem města a naopak občanům ostravské aglomerace zpřístupnila malebnou přírodu v údolí říčky Porubky. Před zprovozněním dráhy byli místní dělnící na svinovské nádraží sváženi koňským povozem, odkud pokračovali do ostravských továren (např. Vítkovických železáren).

Obyvatelstvo

Počet obyvatel

Obyvatelstvo Poruby se tradičně živilo především zemědělstvím. Podle karolinského katastru z let 1724–1738 žilo v Porubě 21 sedláků, jeden mlynář a 21 zahradníků, dále zde byly dva panské dvory. V 1. polovině 19. století bylo na území obce přibližně 80 domů. V 2. polovině 19. století a na počátku 20. století se většina obyvatel nadále živila zemědělstvím. Někteří dojížděli za prací do ostravských průmyslových závodů, a někteří našli práci v porubské továrně na nábytek, založené v r. 1903 Ignácem Blažejem. Před druhou světovou válkou měla Poruba 1754 obyvatel a přes 270 domů.^[8] Po válce se počet obyvatel obce snížil na cca 1500 v důsledku vystěhování železničářských rodin v průběhu okupace a vysídlení původního německého obyvatelstva.^[9]

Obyvatelstvo ve věku 15+ podle rodinného stavu (2021)

     Svobodní, svobodné (42,8 %)

     Ženatí, vdané (32,3 %)

     Rozvedení, rozvedené (15,2 %)

     Ovdovělí, ovdovělé (9,2 %)

     Nezjištěno (0,5 %)

Po roce 1951 se začal počet obyvatel prudce zvyšovat. Během následujících třiceti let se Poruba stala z původní zemědělské obce městem pro více než sto tisíc obyvatel, na což mělo vliv i připojení původně samostatných obcí Třebovice a Pustkovec v roce 1958, Svinov a Martinov v roce 1960 a obcí Plesná, Krásné pole a Polanka nad Odrou v roce 1976. Pád socialismu v roce 1989 a následující změny znamenaly obrat i v demografickém vývoji Poruby. K rozpadu tzv. velké Poruby a skokovému snížení počtu obyvatel na cca 84,5 tis. došlo 1. ledna 1994. Snížení pod hranci 70 tis. nastalo v roce 2010.^[10]

Obyvatelstvo ve věku 15+ podle vzdělání (2021)

     Bez vzdělání (0,5 %)

     Základní (13,2 %)

     Střední vč. vyučení (bez maturity) (29,7 %)

     Úplné střední (s maturitou) (29,5 %)

     Vyšší odborné, konzervatoř (1,2 %)

     Vysokoškolské (20,3 %)

     Nezjištěno (5,6 %)

Reálný počet obyvatel Poruby se může lišit vzhledem k tomu, že uvedená statistická data nezachycují osoby s místem trvalého pobytu mimo území městského obvodu. Poruba je druhým nejlidnatějším ostravským obvodem po městském obvodu Ostrava-Jih.

Obyvatelstvo podle náboženské víry (2021)

     Věřící, hlásící se k církvi (11,2 %)

     Věřící, nehlásící se k církvi (9,6 %)

     Bez náboženské víry (50,3 %)

     Neuvedeno (28,9 %)

Struktura obyvatel

K 1. 7. 2022 žilo v Porubě celkem 60 184 občanů ČR, z toho 28 124 mužů (46,7 %) a 32 060 žen (53,3 %). Trvalý pobyt na území obvodu mělo 7 734 dětí do 15 let, což představovalo druhý nejnižší podíl (12,9 %) v rámci Ostravy.^[11] K 1. 1. 2022, tedy před vypuknutím migrační vlny vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu, bylo v Porubě evidováno 1776 cizinců s platným povolením pobytu delším 90 dní (z toho 48 % občané EU, 52 % občané třetích zemí).

Demografická struktura není příznivá ve smyslu vysokého zastoupení poproduktivní části obyvatel ve věku nad 65 let. V roce 2021 činil podíl seniorů 24,9 % (17,8 % v roce 2005) a byl tak vůbec nejvyšší ze všech obvodů Ostravy (průměr 20,7 %). Průměrný věk obyvatel v témže roce byl 45 let (42,2 u mužů a 47,4 u žen).^[12] Výrazné stárnutí obyvatel Poruby je vysvětlováno stavebním vývojem, kdy byly nově budované byty během výstavby přidělovány zejména mladým pracujícím a mladým rodinám s dětmi. Po odchodu dětí zůstávají v bytech staří rodiče sami (tzv. syndrom prázdného hnízda). Demografové označují tento jev jako rázové stárnutí, často se vyskytující u sídlišť s výrazně homogenní věkovou strukturou obyvatel.

Alespoň střední vzdělání s maturitou a vyšší v roce 2021 mělo 51 % obyvatel ve věkové kotegorii 15 a více let.

Náboženství

Z výsledků sčítání obyvatelstva v roce 2021 (SLDB 2021) vyplývá, že polovina obyvatel Poruby je bez náboženské víry a pětina je věřících. Otázka týkající se náboženské víry byla dobrovolná a bez odpovědi ji ponechalo téměř 30 % dotázaných osob. Věřící hlásící se k církvi nejčastěji uváděli církev římskokatolickou (3478 osob), československou husitskou (158) a českobratrskou církev evangelickou (102).

Vzdělávání

Poruba nabízí širokou možnost vzdělávání. Vedle základních a mateřských škol, které zřizuje městský obvod jako své příspěvkové organizace, se zde nacházejí také specializovaná školská zařízení zřizovaná krajem nebo soukromými subjekty. Středoškoláci si mohou vybrat z řady středních škol od gymnázií po odborné školy. Na území Poruby sídlí i jedna z nejlépe hodnocených vysokých škol v Česku, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, na které v roce 2021 studovalo cca 11 tis. studentů.^[13] Studenti jsou významnou součástí života Poruby. Škola pořádá řadu zajímavých akcí (například festival Art & Science) a nabízí špičkové zázemí pro vědeckou práci. V areálu univerzity se nachází národní superpočítačové centrum IT4Innovations. V době instalace superpočítače Karolina (výpočetní výkon 15,7 PFlop/s) v roce 2021 šlo o nejvýkonnější superpočítač v ČR.

Objekty školských zařízení byly budovány jako součást občanského vybavení v průběhu výstavby porubského sídliště v letech 1956 až 1976. Do konce 90. let 20. století byla prováděna pouze základní údržba školních budov. Zvrat nastává po roce 2000, kdy rekonstrukcí prošly všechny základní školy, přičemž vyměněna byla elektroinstalace, okna, střešní pláště a provedeno zateplení (s výjimkou 4 ZŠ umístěných v památkové zóně). V období let 2001 až 2019 bylo na rekonstrukce, opravy a modernizaci školských zařízení v Porubě vynaloženo téměř 758 mil. Kč z rozpočtu městského obvodu, magistrátu a dotačních titulů různých poskytovatelů (nepočítaje náklady na obnovu mobiliáře a menší opravy hrazené přímo z provozního příspěvku jednotlivých škol).^[14]

Mateřské školy

Městský obvod Poruba zřizuje 19 mateřských škol rovnoměrně rozprostřených po celém území obvodu. Jejich sourhnná kapacita byla k 30. 6. 2020 celkem 2058 míst. Ve školním roce 2019/2020 zůstalo přibližně 10 % kapacity nevyužito. Postupné snižování naplněnosti tříd vlivem nepříznivého demografického vývoje řeší některé MŠ přijímáním dětí mladších 3 let. Většina mateřských škol sídlí v samostatných objektech, pouze čtyři se nacházejí v bytových domech. V zahradách mnoha MŠ provozuje městský obvod veřejná dětská hřiště. Dlouhodobě největší zájem ze strany dětí a rodičů je o dopravní hřiště v areálu MŠ Ukrajinská 1530-1531.