A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Oscar Kjellberg | |
---|---|
Narození | 21. září 1872 Arvika, Värmland, Švédsko |
Úmrtí | 5. července 1931 (ve věku 60 let) Göteborg, Švédsko |
Národnost | švédská |
Obory | strojírenství, svařování |
Známý díky | vynálezu obalené elektrody pro ruční obloukové svařování, založení společnosti ESAB |
Ocenění | Zlatá medaile, Královská švédská akademie technických věd |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Oscar Kjellberg (21. září 1870 Arvika – 5. červenec 1931 Göteborg) byl švédský inženýr, vědec, vynálezce a zakladatel společnosti ESAB. Výsledky jeho píle a neúnavné činnosti pomohly zásadním způsobem vylepšit metody svařování a významně posunuly oblast bádání svařování kovů vpřed.
Biografie
Oscar Kjellberg se narodil 21. září 1870 v městečku Arvika, které leží v provincii Värmland, Johannesu a Karolině Kjellbergovým jako nejstarší syn z pěti dětí. Jeho otec na začátku 80. let emigroval do Kanady, aby se tam živil jako dělník při výstavbě železnice a mohl tak podporovat svou rodinu. Krátce po svém příjezdu do Kanady se ale stal obětí tragické nehody.[1][2]
Pro Oscara Kjellberga a jeho rodinu byly následující roky velmi obtížné, neboť pokračoval ve studiu až do šestnácti let, kdy nastoupil jako učeň do Kristinehamnských strojních závodů. Byl to velmi tvrdě pracující žák, který po večerech studoval odbornou literaturu. V osmnácti nastoupil k švédskému rejdaři Axelu Broströmovi, u kterého pracoval jako strojník – učeň. Na lodích Broströmovy flotily se plavil čtyři roky. Poté se stal konstrukčním inženýrem v Kockumových loděnicích v Malmö, aby dál pokračoval ve svých studiích, která úspěšně zakončil zkouškou v roce 1896. V následujících dvou letech se během služby na dalších lodích stále vzdělával a v roce 1898 složil zkoušku na pozici hlavního inženýra. Poté dostal příležitost ke studiím v Německu, která také v roce 1902 úspěšně zakončil zkouškou lodního inženýra. Následující rok si doplnil vzdělání elektrotechnického směru.[1][2]
V roce 1903, po patnácti letech zkušeností a obdivuhodně důkladné teoretické přípravě, si Oscar Kjellberg pronajal malou dílnu v přístavu Göteborgu, kde začal experimentovat s obloukovým svařováním za účelem dosažení stejně kvalitního svaru jako základního (svařovaného) materiálu a při možnosti libovolné svařovací polohy.[3] V roce 1904 se mu podařilo úspěšně opravit několik mrazem poškozených švédských válečných lodí, které mu vyneslo pozornost velkých loďařských společností. To mu pravděpodobně pomohlo financovat vývoj svařovacích metod a založit vlastní společnost ESAB[p 1] 12. září 1904. Tentýž rok podal první patent přesně popisující postup svařování, a o dva roky později další patent na elektrické zařízení pro dynamo.[4]
Svým nejvýznamnějším vynálezem posunul svařování o obrovský kvalitativní skok dopředu. Svojí soustředěnou cílevědomostí a pílí vynalezl tavidlem obalenou kovovou elektrodu, kterou si spolu s metodikou nechal patentovat 29. června 1907.[4] Výsledky jeho práce se využívají více než 100 let až do dnešní doby jako ruční obloukové svařování obalenou elektrodou.
Prodej licencí tohoto patentu mu umožnil financovat rozvoj společnosti ESAB a založení dceřiné společnosti Anglo-Swedish Electric Welding Co. v Anglii v roce 1911. Nová metoda se uplatnila hlavně při opravách nýtovaných spojů lodí a lodních kotlů. Pro stavbu celosvařovaných lodí musel Kjellberg obhajovat svoji metodu v odborných kruzích nejen ve Švédsku. Proto se Kjellber pustil do výstavby flotily malých svařovaných lodí. První celosvařovanou lodí byl člun ESAB IV[p 2], který byl spuštěn na vodu 29. prosince 1920.[5]
V roce 1921 založil dceřinou společnost Kjellberg Elektroden GmbH v Berlíně určenou pro výrobu elektrod. Továrna na výrobu svařovacích zdrojů byla vybudována v německém Finsterwaldu v roce 1922. První svařovací zdroje byly prodány o rok později.[6][7]
Od založení společnosti ESAB až do své smrti v jednašedesáti letech pracoval Oscar Kjellberg s plným nasazením ve všech svých aktivitách od vývoje až po vedení společnosti. Zemřel 5. července 1931 ve své pracovně. Zanechal po sobě manželku a čtyři děti, z nichž nejmladší syn Björn pokračoval v otcových šlépějích.[8]
Oscar Kjellberg byl za svou píli a úsilí oceněn několika vyznamenáními – včetně Zlaté medaile Královské švédské akademie technických věd[p 3] v roce 1927.[8]
Vynálezy a patenty
První patent Oscar Kjellberg podal 1. října 1904. Patent přesně popisoval metodiku svařování, založenou na tehdy dostupných znalostí z oblasti obloukového svařování. Druhý patent v roce 1906 na elektrický spínač, který reguloval výstup stejnosměrného proudu z rotačního generátoru.[9]
Nejvýznamnějším počinem byl vynález kovové elektrody obalené nevodivým materiálem, který se při hoření elektrického oblouku tavil a ze kterého se uvolňoval oxid uhličitý. Tak se tvořila ochranná atmosféra, která chránila roztavený svar proti působení okolní atmosféry, resp. nežádoucích plynů, zejména kyslíku a dusíku. Nežádoucí atmosférické plyny totiž způsobovaly křehnutí a pórovitost svarů. Patent byl podán 29. června 1907.[4][10]
Dostupné patentové dokumenty
- Elektrode und Verfahren zum elektrischen Löten. Původce vynálezu: Oscar KJELLBERG. Německá říše. Patentový spis 231733. 1908-06-28. Dostupné: <online> . (německy) Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
- Electric Welding, Brazing, or Soldering. Původce vynálezu: Oscar KJELLBERG. USA, United States Patent Office. Patentový spis 948764. 1910-02-08. Dostupné: <online> . (anglicky)
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ a b Svetsaren 1/2004, Oscar Kjellberg’s Autobiography, str. 5
- ↑ a b Svetsaren 1/2004, Oscar Kjellberg – Inventor and Visionary, str. 8
- ↑ Svetsaren 1/2004, Oscar Kjellberg – Inventor and Visionary, str. 9
- ↑ a b c Svetsaren 1/2004, Oscar Kjellberg – Inventor and Visionary, str. 11
- ↑ Svetsaren 1/2004, Oscar Kjellberg – Inventor and Visionary, str. 12
- ↑ Svetsaren 1/2004, Oscar Kjellberg – Inventor and Visionary, str. 13
- ↑ History Kjellberg Finsterwalde . Kjellberg Finsterwalde Dienstleistungsgesellschaft mbH . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-15.
- ↑ a b Svetsaren 1/2004, Oscar Kjellberg – Inventor and Visionary, str. 14
- ↑ Svetsaren 1/2004, Oscar Kjellberg – Inventor and Visionary, str. 10
- ↑ Oscar Kjellberg · 1907 - 1914. www.ourstory.com . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-20.
Literatura
- Svetsaren, The ESAB Welding and Cutting Journal, vol. 59, . ESAB, no. 1/2004 . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-10-11.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Oscar Kjellberg na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk