A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Oleksandr Mychajlovyč Kolessa | |
---|---|
Oleksandr M. Kolessa, foto z doby před r. 1907 | |
poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1907 – 1918 | |
Narození | 24. dubna 1867 Sopot Rakouské císařství |
Úmrtí | 9. května 1945 (ve věku 78 let) Praha Československo |
Děti | Ljubov Oleksandrìvna Kolessa Chrystia Kolessa |
Příbuzní | Filaret Kołessa[1][2] (sourozenec) Mykola Fìlaretovyč Kolessa (synovec)[1] John E. I. Philipps[3][4] (vnuk) |
Alma mater | Vídeňská univerzita |
Profese | pedagog, spisovatel, básník, diplomat, politik a filolog |
Commons | Olexander Kolessa |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Oleksandr Mychajlovyč Kolessa, ukrajinsky Олекса́ндр Миха́йлович Коле́сса (24. dubna 1867 Sopot – 9. května 1945 Praha[5][6]), byl ukrajinský vysokoškolský pedagog a literární historik působící v meziválečném období v Praze, před rokem 1918 rakouský politik, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.
Biografie
Narodil se v Sopotě na východní Haliči. Jeho dcerou byla hudebnice Lubka Kolessa, bratrem byl skladatel a muzikolog Filaret Mychajlovyč Kolessa. Oleksandr Mychajlovyč studoval od roku 1888 na Lvovské univerzitě, Černovické univerzitě, Mnichovské univerzitě a Freiburské univerzitě ve Švýcarsku obor klasická a slovanská filologie. Vysokoškolská studia završil roku 1894 na Vídeňské univerzitě, kde byl jeho učitelem chorvatský filolog Vatroslav Jagić, ziskem titulu doktora filozofie. V roce 1895 se na Černovické univerzitě habilitoval v oboru ukrajinská řeč a literatura. Od roku 1898 působil jako mimořádný profesor ukrajinistiky na Lvovské univerzitě, o dva roky později se stal řádným profesorem. V období let 1903–1905 byl děkanem a proděkanem filozofické fakulty Lvovské univerzity. Od roku 1902 byl členem Rakouské ústřední komise pro péči o památky se sídlem ve Vídni. Roku 1906 díky jeho iniciativě vznikla Ukrajinská lidová univerzita - Společnost Petra Mohyly ve Lvově. Byl jejím předsedou od roku 1906 po následujících dvanáct let. V roce 1907 se stal členem společnosti nauk v Kyjevě. Během své profesní dráhy se profiloval jako odborník na dějiny ukrajinské literatury. Publikoval četné odborné studie. Zaměřoval se i na otázky ukrajinsko-polských a ukrajinsko-českých literárních kontaktů. Sám byl také činný jako básník.[5][6]
Na počátku 20. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva, získal mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor) za obvod Halič 69. Byl poslancem Rusínského klub. Mandát obhájil za týž obvod i ve volbách do Říšské rady roku 1911. Usedl do poslaneckého klubu Ukrajinské parlamentní zastoupení. V parlamentu setrval do zániku monarchie.[7] K roku 1911 se profesně uvádí jako univerzitní profesor.[8]
V roce 1921 přesídlil do Vídně, kde se podílel na vzniku Ukrajinské svobodné univerzity. Pak se společně s touto exilovou univerzitou přestěhoval do Prahy, kde působil jako její rektor. Roku 1923 také spoluzakládal Ukrajinskou historicko-filologickou společnost sídlící v Praze a byl jejím místopředsedou. V roce 1929 se stal členem Slovanského ústavu v Praze. Roku 1935 byl jmenován řádným profesorem ukrajinistiky na Univerzitě Karlově. Působil rovněž ve funkci předsedy Ukrajinského akademického komitétu při Komisi pro mezinárodní spolupráci duševní Společnosti národů.[5][6]
Zemřel v nemocnici v Praze na Bulovce v květnu 1945.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Dostupné online. .
- ↑ Internet Encyclopedia of Ukraine. Canadian Institute of Ukrainian Studies. Dostupné online. .
- ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage. Dostupné online. .
- ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ a b c Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 4. Wien: , 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Kolessa, Oleksandr Mychajlovyč (1867-1945), Volkskundler, Literarhistoriker und Politiker, s. 80. (německy)
- ↑ a b c d Oleksandr Mychajlovyč Kolessa . avcr.cz . Dostupné online.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0021&page=225&size=45
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Oleksandr Kolessa na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk