A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Oleg Ivanovič Skripočka | |
---|---|
Kosmonaut RKK Eněrgija/CPK | |
Státní příslušnost | Rusko |
Datum narození | 24. prosince 1969 (54 let) |
Místo narození | Něvinnomyssk, Stavropolský kraj, RSFSR, SSSR |
Předchozí zaměstnání | Inženýr |
Čas ve vesmíru | 569 dní, 3 hodiny a 49 minut |
Kosmonaut od | 14. října 1997 |
Mise | Expedice 25/26 (Sojuz TMA-01M/ISS); Expedice 47/48 (Sojuz TMA-20M/ISS) Expedice 61/62 (Sojuz MS-15/ISS) |
Znaky misí | |
Kosmonaut do | 30. listopadu 2021 |
Pozdější zaměstnání | Metodik výcviku kosmonautů |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Oleg Ivanovič Skripočka (rusky Олег Иванович Скрипочка, * 24. prosince 1969 v Něvinnomyssku, Stavropolském kraji, RSFSR, SSSR) je od dubna 1998 ruský kosmonaut, 516. člověk ve vesmíru. Zprvu byl členem oddílu kosmonautů RKK Eněrgija, od roku 2011 pracuje v oddílu Střediska přípravy kosmonautů; původním povoláním je inženýr. V říjnu 2010 se na šest měsíců poprvé vypravil do vesmíru – na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) jako člen Expedice 25 a Expedice 26. Roku 2016 si půlroční kosmický let na IS zopakoval, tentokrát jako člen Expedice 47/48. Potřetí se na ISS vypravil v září 2019, v rámci Expedice 61/62.
Život
Mládí
Oleg Skripočka pochází z Něvinnomyssku ve Stavropolském kraji, žil na Kamčatce a v Záporoží, zde také roku 1987 absolvoval střední školu. Roku 1993 dokončil studium na moskevské Baumanově univerzitě, fakultu energetického strojírenství v Koroljovu. Současně se studiem pracoval v letech 1987–1993 v RKK Eněrgija, zpočátku jako slévač závodu ZEM, od roku 1990 byl technikem projekčního oddělení Energije, od roku 1993 inženýrem tamtéž. Roku 1996 byl přeložen do oddělení věnujícího se výrobě a použití pozemního vybavení pro přípravu kosmických lodí k letu.[1]
Kosmonaut
Přihlásil se k kosmonautickému výcviku, prošel lékařskými prohlídkami v IMBP a 28. července 1997 jej Státní meziresortní komise doporučila do oddílu kosmonautů RKK Eněrgija. Formálně zařazen v Eněrgiji na pozici kandidáta na kosmonauta byl 14. října 1997. Absolvoval dvouletou všeobecnou kosmickou přípravu ve Středisku přípravy kosmonautů J. A. Gagarina (CPK) a 1. prosince 1999 získal kvalifikaci „zkušební kosmonaut“.[1]
Od února 2000 se připravoval v CPK k letům na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). V prosinci 2002 byl předběžně zařazen do záložní posádky šesté návštěvní expedice. V únoru 2003 po havárii Columbie, byl program letů omezen a posádka rozpuštěna.[1]
V květnu 2006 byl předběžně jmenován do záložní posádky Expedice 19, záhy však byl přeřazen do záložní posádky Expedice 17 (startovala v dubnu 2008), v listopadu 2007 bylo nové zařazení potvrzeno ruskou meziresortní komisí. Paralelně byl v srpnu 2007 předběžně vybrán do záložní posádky Expedice 21, v červenci 2008 byl přeřazen do základní posádky Expedice 25 a 26, oficiálně bylo toto jmenování oznámeno v září 2008.[2]
K prvnímu letu odstartoval v lodi Sojuz TMA-01M z kosmodromu Bajkonur 7. října 2010 ve 23:11 UTC ve funkci palubního inženýra společně s velitelem Alexandrem Kalerim a palubním inženýrem Scottem Kellym. Po obvyklém dvoudenním letu se 10. října v 00:01 UTC nový Sojuz spojil s Mezinárodní vesmírnou stanicí.[3] a nováčci se připojili k trojici Douglas Wheelock, Fjodor Jurčichin, Shannon Walkerová. Starší trojice se vrátila na Zem koncem listopadu, v polovině prosince doplnili posádku ISS na šest lidí Dmitrij Kondraťjev, Paolo Nespoli a Catherine Colemanová. Skripočka během letu třikrát vystoupil na povrch stanice, celková délka výstupů dosáhla 16 hodin a 39 minut.[1] Dne 16. března 2011 po 159 dnech, 8 hodinách a 43 minutách letu se svými dvěma kolegy přistál v kazašské stepi 86 km severoseverovýchodně od Arkalyku.[3]
V rámci slučování ruských oddílů kosmonautů odešel ze společnosti RKK Eněrgija a od 11. června 2011 je kosmonautem oddílu Střediska přípravy kosmonautů.[1]
V lednu 2014 Roskosmos oznámil jeho jmenování členem Expedice 47/48 se startem v březnu 2016 v Sojuzu MS-01 (později byla loď změněna na Sojuz TMA-20M) a náhradníkem Sergeje Volkova v Sojuzu TMA-18M (start v září 2015).[1] V Sojuzu TMA-20M s ním 18. března k ISS vzlétli Alexej Ovčinin a Jeffrey Williams. Na stanici pracoval ve funkci palubního inženýra, 7. září 2016 se ve stejné sestavě posádka Sojuzu TMA-20M vrátila na Zem. Jejich let trval 172 dní, 3 hodiny, 47 minut a 15 sekund.[1]
Koncem roku 2017 byl vybrán za náhradníka velitele lodi Sojuz MS-10 (start v říjnu 2018) a velitele Sojuzu MS-12, letět měl s Christinou Kochovou a Hazzá Al-Mansúrím. Nicméně v souvislosti s neúspěšným startem Sojuzu MS-10 byla jeho posádka (Alexej Ovčinin a Nick Hague) převedena ke Kochové na Sojuz MS-12 a Skripočka s Mansúrím na Sojuz MS-15, přičemž je doplnila Jessica Meirová. Na oběžnou dráhu Země v Sojuzu MS-15 odstartovali z Bajkonuru 25. září 2019, téhož dne se spojili se stanicí a připojili se k její posádce. Mansúrí se po týdnu vrátil v Sojuzu MS-12 s Ovčininem a Haguem, Skripočka s Meirovou zůstali na stanici coby členové Expedice 61/62[1] a na Zemi se ve své lodi vrátili 17. dubna 2020 po 204 dnech, 15 hodinách a 19 minutách letu. Od 6. února do 15. dubna 2020 byl Skripočka velitelem ISS.[4][5]
K 30. listopadu 2021 ukončil své členství v oddílu kosmonautů a 1. prosince nastoupil do funkce vedoucího specialisty metodického oddělení v Gagarinově středisku přípravy kosmonautů.[6] Aktivní vesmírnou kariéru tak ukončil se 3 lety o celkové délce 536 dní, 3 hodiny a 49 minut, během nichž strávil při třech výstupech celkem 16 hodin a 39 minut ve volném prostoru.
Osobní život
Oleg Skripočka je ženatý, má dceru a syna.[1]
Tituly a vyznamenání
- Hrdina Ruské federace (12. dubna 2011),[1]
- Letec-kosmonaut Ruské federace (12. dubna 2011),[1]
- Řád Za zásluhy o vlast IV. třídy (16. září 2017).[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k l IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote . Moskva: rev. 2008-12-12 . Kapitola Олег Иванович Скрипочка. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Пресс-служба Роскосмоса. Предварительный план-график экспедиций на МКС и смен экипажа на кораблях «Союз» (с июня 2008г. по ноябрь 2010г.) . Moskva: Roskosmos, 2008-09-21 . Dostupné online. (rusky)[nedostupný zdroj
- ↑ a b HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky . Praha: rev. 2010-10-10 . Kapitola Sojuz TMA-01M. Dostupné online.
- ↑ WEITERING, Hanneke. Three astronauts will return to Earth Thursday. You can watch their landing live.. Space.com . 2020-02-05 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Crew Nears Departure Ahead of Busy Space Traffic – Space Station. blogs.nasa.gov . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ News. Oleg Skripochka retires from Roscosmos Cosmonaut Corps. en.roscosmos.ru . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-12-02. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Oleg Skripočka na Wikimedia Commons
- СКРИПОЧКА, Олег. Почтовый ящик космонавтов МКС : сообщения автора: Олег Скрипочка . Moskva: Roskosmos, rev. 2011-02-23 . Rozhovor a odpovědi Skripočky v „poštovní schránce kosmonautů na ISS“ na webu Roskosmosu. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-08. (rusky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk