A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
JUDr. Oldřich Pecl | |
---|---|
Peclova plaketa na základní škole v rodných Bohuslavicích (2013) | |
Narození | 14. září 1903 Bohuslavice |
Úmrtí | 27. června 1950 Praha, Věznice Pankrác |
Místo pohřbení | Ďáblický hřbitov |
Alma mater | Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | podnikatel a právník |
Ocenění | Cena ÚSTR za svobodu, demokracii a lidská práva (2010) |
Choť | Ana Milić-Pecl |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Oldřich Pecl (14. září 1903 Bohuslavice u Kyjova – 27. června 1950 Praha, Věznice Pankrác) byl český právník, podnikatel, člen protikomunistické opozice a oběť justiční vraždy. Po únorovém převratu byl zařazen do politického procesu s Miladou Horákovou a spol. a v roce 1950 odsouzen k trestu smrti. Popraven byl ve věznici Pankrác.
Mládí a předválečný život
Oldřich Pecl se narodil v Bohuslavicích u Kyjova v chudé rodině venkovského učitele. Vystudoval gymnázium ve Valašském Meziříčí. V roce 1918 však studium přerušil, vstoupil do Československé armády a účastnil se obsazení Opavy, prohlášené předtím českými Němci hlavním městem provincie Sudetenland.[1] Maturitu složil v roce 1921. Jeho spolužákem na gymnáziu byl Záviš Kalandra, se kterým zde vydával studentský časopis (později byli oba ve stejném procesu odsouzeni k trestu smrti). Pecl poté vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a následně pracoval v advokacii a podnikal. Jeho druhou manželkou se stala sestra jugoslávského diplomata Ankica Miličová. Nejdůležitější částí jeho majetku byl antracitový důl Etna ve Lhoticích u Českých Budějovic.[1]
Člen protikomunistické opozice
Za druhé světové války se zapojil do rezistence proti okupačnímu režimu a spolupracoval s druhým odbojem. V roce 1945 byl Peclův důl znárodněn v souvislosti s Košickým vládním programem. Po únoru 1948 se Pecl stal podporovatelem nekomunistických bývalých členů Československé strany národně socialistické. Při práci strany v ilegalitě se podílel na koncepci nové ideologie strany a jejího ekonomického programu.[2] Pecl navrhoval vytvoření širokého opozičního hnutí, které by se neomezovalo jen na někdejší nekomunistické politické strany a bylo založeno na „ideologii sociálního pokroku a politické, hospodářské a duchovní bezpečnosti“. Tato jeho koncepce socialistické strany středu však nebyla přijata.[3] Pecl udržoval kontakty s poúnorovou emigrací a odesílal do zahraničí zprávy o situaci v totalitním Československu – převážně založené na informacích z tisku.
Proces a poprava
Pecl byl 8. listopadu 1949 zatčen a zařazen do politického procesu s Miladou Horákovou a spol. Mezi důvody tohoto rozhodnutí patřila snaha o využití jeho podnikatelské minulosti („kapitalista“, „majitel dolu“), Peclovo autorství několika politických memorand a programových zásad opozičního hnutí, styky se Závišem Kalandrou, stejně jako fakt, že jeho manželka byla jugoslávského původu (k roztržce mezi Stalinem a Titem došlo teprve nedávno).[4] Oldřich Pecl byl Státním soudem odsouzen k trestu smrti a 19. června 1950 se neúspěšně odvolal – Nejvyšší soud všechna podání odmítl 24. června 1950. Společně s Miladou Horákovou, Závišem Kalandrou a Janem Buchalem byl popraven 27. června 1950 ve věznici Pankrác.[1] Oběšen byl v 4:55 a v 5:04 lékař konstatoval smrt.[5]
Ostatky Oldřicha Pecla byly zpopelněny ve Strašnickém krematoriu, kde byly také uskladněny. Dne 6. října 1953 byla urna přesunuta z krematoria do skladu v pankrácké věznici.[6] Dne 5. května 1965 byla urna pohřbena do společného hrobu na motolském hřbitově.[7] Na Čestném pohřebišti v Ďáblickém hřbitově se nachází symbolický Peclův hrob. Tamní symbolické náhrobky odkazují na zemřelé politické vězně bez ohledu na jejich skutečné místo pohřbení.[8]
Ocenění a pamětní deska
V roce 2010 mu byla udělena Cena Václava Bendy (in memoriam).[9] Dne 10. října 2019 byla na domě v Pařížské ulici č. 1, kde byla jeho poslední adresa a kde byl zatčen, umístěna pamětní tabulka v rámci projektu Poslední adresa.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c DOLEŽALOVÁ, Markéta. JUDr. Oldřich Pecl (1903–1950) . Ústav pro studium totalitních režimů . Dostupné online.
- ↑ KAPLAN, Karel. Největší politický proces: M. Horáková a spol.. Brno: Doplněk, 1995. ISBN 80-85765-58-6. S. 98.
- ↑ Kaplan (1995), s. 101.
- ↑ Kaplan (1995), s. 134.
- ↑ Kaplan (1995), s. 165.
- ↑ DVOŘÁKOVÁ, Zora. Popravení, kam jste se poděli? Příběh jednoho výzkumu.. Praha: Nakladatelství Eva – Milan Nevole, 2013. ISBN 978-80-904313-2-4. S. 154.
- ↑ Dvořáková, 2013, s. 164.
- ↑ Dvořáková, 2013, s. 32.
- ↑ Slavnostní předání Ceny Václava Bendy 2010 . Ústav pro studium totalitních režimů, 2010 . Dostupné online.
Literatura
- KAPLAN, Karel. Největší politický proces: M. Horáková a spol.. Brno: Doplněk, 1995. ISBN 80-85765-58-6. S. 350.
- KAPLAN, Karel. Druhý proces. Milada Horáková a spol. - rehabilitační řízení 1968-1990. Praha: Karolinum, 2008. S. 582.
- Proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice, Horáková a společníci. Praha: Ministerstvo spravedlnosti, 1950. 275 s. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Oldřich Pecl na Wikimedia Commons
- (česky) ÚSTR: JUDr. Oldřich Pecl (1903–1950), životopis a řada dokumentů
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk