A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Odolnost vůči klimatickým změnám je definována jako „schopnost sociálních, ekonomických a ekosystémů vyrovnat se s nebezpečnou událostí, trendem nebo narušením“.[1]:s.7 Děje se tak „reakcí nebo reorganizací způsobem, který zachovává jejich základní funkce, identitu a strukturu (a v případě ekosystémů i biologickou rozmanitost) a zároveň schopnost adaptace, učení a transformace“.[1]:s.7 Klíčovým zaměřením zvyšování odolnosti vůči změně klimatu je snížení zranitelnosti, kterou v současné době mají komunity, státy a země v souvislosti s mnoha dopady změny klimatu.[2] snahy o budování odolnosti vůči změně klimatu zahrnují sociální, ekonomické, technologické a politické strategie, které jsou realizovány na všech úrovních společnosti. Řešení otázky odolnosti vůči změně klimatu se stává prioritou - od akcí místních komunit až po globální smlouvy, ačkoli lze tvrdit, že značná část teorie ještě nebyla převedena do praxe.[3]
Odolnost vůči změně klimatu souvisí s úsilím o přizpůsobení se změně klimatu. Jejím cílem je snížit zranitelnost vůči změně klimatu a zahrnuje úvahy o klimatické spravedlnosti a rovnosti. Praktická realizace zahrnuje infrastrukturu odolnou vůči klimatu, zemědělství odolné vůči klimatu a rozvoj odolný vůči klimatu. Většina objektivních přístupů k měření odolnosti vůči klimatu používá pevné a transparentní definice odolnosti a umožňuje porovnávat různé skupiny lidí prostřednictvím standardizovaných měřítek.
Definice
Odolnost vůči klimatu je obecně považována za schopnost zotavit se z klimatických šoků, jako jsou povodně a sucha, nebo zmírnit zranitelnost vůči nim.[4] Jedná se o politický proces, který posiluje schopnost všech zmírnit zranitelnost vůči rizikům plynoucím z klimatických nebezpečí a proměnlivosti a přizpůsobit se měnícím se vzorcům klimatu.[4]
Šestá hodnotící zpráva IPCC definuje odolnost vůči změně klimatu následovně: "Odolnost je definována jako schopnost sociálních, ekonomických a ekosystémů vyrovnat se s nebezpečnou událostí nebo trendem či narušením, reagovat nebo se reorganizovat způsobem, který zachovává jejich základní funkci, identitu a strukturu, jakož i biologickou rozmanitost v případě ekosystémů, a zároveň zachovává schopnost adaptace, učení a transformace."[1]:s.7
Odolnost je užitečný koncept, protože promlouvá napříč odvětvími a obory, ale díky tomu je také otevřený výkladu, což vede k různým a někdy i konkurenčním definicím.[4] O definici odolnosti vůči klimatickým změnám se vedou rozsáhlé debaty, a to jak z hlediska koncepčního, tak i praktického.[1]:s.7
Komponenty
V současné době se většina práce týkající se odolnosti vůči klimatu zaměřuje na opatření přijatá za účelem zachování stávajících systémů a struktur. To se z velké části týká schopnosti sociálně-ekologických systémů odolávat šokům a zachovávat integritu funkčních vztahů tváří v tvář vnějším silám. V odborné literatuře však panuje stále větší shoda na tom, že v rámci definice odolnosti je třeba zohlednit také opatření přijatá za účelem vyvolání strukturálních změn. Tři základní schopnosti, které jsou chápány[5][6] v rámci společné definice, jsou absorpční, adaptační a transformační, přičemž každá z nich přispívá k úsilí o odolnost jinými faktory. Patří sem schopnost sociálně-ekologických systémů obnovovat se a rozvíjet a využívat poruchy jako příležitosti k inovacím a vývoji nových cest, které zlepšují schopnost systému přizpůsobit se makroskopickým změnám.[7][8][9]
Mezi klíčové aspekty patří: jak odolnost souvisí s adaptací na změnu klimatu. Do jaké míry by měla zahrnovat přístupy ke zlepšení stability založené na aktérech versus přístupy založené na systémech; a její vztah k teorii přírodní rovnováhy nebo pohledu na homeostatickou rovnováhu ekologických systémů.[7]
Budování klimatické odolnosti je velmi komplexní záležitost, která zahrnuje širokou škálu aktérů a činitelů: jednotlivce, komunitní organizace, mikropolitické orgány, korporace, státní moc na místní, státní a národní úrovni i mezinárodní organizace. V podstatě se jedná o opatření, která posilují odolnost vůči změně klimatu a která zvýší adaptační kapacitu sociálních, průmyslových a environmentálních infrastruktur, jež mohou zmírnit dopady změny klimatu.[10] V současné době výzkumy ukazují, že nejsilnějším indikátorem úspěšného úsilí o odolnost vůči změně klimatu ve všech měřítcích je dobře rozvinutá, existující síť sociálních, politických, ekonomických a finančních institucí, která je již připravena účinně se ujmout práce na identifikaci a řešení rizik, jež změna klimatu představuje. Města, státy a národy, které již takové sítě vytvořily, mají podle očekávání obecně mnohem vyšší čisté příjmy a hrubý domácí produkt (HDP).[11]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Climate resilience na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d IPCC AR6 WG3 SPM 2022
- ↑ Building a Climate-Resilient City: The built environment. International Institute for Sustainable Development . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Routledge Handbook of Ecocultural Identity. Příprava vydání Tema Milstein , José Castro-Sotomayor. London: Routledge 522 s. Dostupné online. ISBN 978-1-351-06884-0. DOI 10.4324/9781351068840. DOI: 10.4324/9781351068840.
- ↑ a b c GRASHAM, Catherine Fallon; CALOW, Roger; CASEY, Vincent. Engaging with the politics of climate resilience towards clean water and sanitation for all. npj Clean Water. 2021-08-05, roč. 4, čís. 1, s. 1–4. Dostupné online . ISSN 2059-7037. DOI 10.1038/s41545-021-00133-2. (anglicky)
- ↑ Gender Justice in Resilience Enabling the full performance of the system. oxfamilibrary.openrepository.com . OXFAM . Dostupné online.
- ↑ An Introduction to Assessing Climate Resilience in Smallholder Supply Chains . US AID . Dostupné online.
- ↑ a b FOLKE, Carl. Resilience: The emergence of a perspective for social–ecological systems analyses. Global Environmental Change. 2006-08-01, roč. 16, čís. Resilience, Vulnerability, and Adaptation: A Cross-Cutting Theme of the International Human Dimensions Programme on Global Environmental Change, s. 253–267. Dostupné online . ISSN 0959-3780. DOI 10.1016/j.gloenvcha.2006.04.002.
- ↑ TOMPKINS, Emma L.; ADGER, W. Neil. Does adaptive management of natural resources enhance resilience to climate change?. Ecology and Society. 2004, roč. 9, čís. 2, s. 1–14. Dostupné online . ISSN 1708-3087.
- ↑ SHARIFI, Ayyoob. A critical review of selected tools for assessing community resilience. Ecological Indicators. 2016-10-01, roč. 69, s. 629–647. Dostupné online . ISSN 1470-160X. DOI 10.1016/j.ecolind.2016.05.023.
- ↑ NEIL ADGER, W.; ARNELL, Nigel W.; TOMPKINS, Emma L. Successful adaptation to climate change across scales. Global Environmental Change. 2005-07-01, roč. 15, čís. Adaptation to Climate Change: Perspectives Across Scales, s. 77–86. Dostupné online . ISSN 0959-3780. DOI 10.1016/j.gloenvcha.2004.12.005.
- ↑ SATTERTHWAITE, David. The political underpinnings of cities’ accumulated resilience to climate change. Environment and Urbanization. 2013-10, roč. 25, čís. 2, s. 381–391. Dostupné online . ISSN 0956-2478. DOI 10.1177/0956247813500902. (anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk