A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Flavius Odoacer | |
---|---|
italský král | |
Náboženství | ariánství |
Narození | 433 Pannonia Prima |
Úmrtí | 15. března 493 (ve věku 59–60 let) Ravenna |
Potomci | Thela a Evochilda |
Otec | Edeko |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Flavius Odoacer latinsky Flavius Odovacar, Odovacer či Fl. Odovac [1] (433? Panonie – 493 Ravenna) byl germánský vojevůdce, foederat, magister militum a nakonec italský král patrně herulského[2] či skirského původu, někteří historikové uvádějí i původ z kmene Hunů. Po roce 476 se stal prvním neřímským panovníkem, když sesadil posledního západořímského císaře Romula Augusta. V panování pokračoval nejprve formálně pod Juliem Nepotem, po jeho smrti v roce 480 pod svrchovaností císařství Konstantinopole. Odoacer je v mnoha historických dokumentech popisován jako král, ale tento titul mu byl pravděpodobně udělen jen neformálně. Přesto tento titul několikrát využil.
Původ
Kromě skutečnosti, že nebyl Římanem, není přesný etnický původ Odoakera znám. Většina učenců ho považuje za Germána, jednoho z několika východogermánských kmenů jako Turcilingové, Skirové, Herulové, Rugiové a Gótové, případně i částečného durynského původu. Středověký učenec Michael Frasetto uvádí, že byl Odoaker původem Skir,[3]stejně jako ostatní,[4] zatímco historik Erik Jensen se zavazuje, že se Odoaker narodil gótské matce a že jeho otec Edeko byl Hun.[5] Jordanes ho popsal jako příslušníka kmene Turcilingů (Torcilingorum rex).[6] Uvádí se také, že se narodil v roce 433 na středním Dunaji v Panonii. Byl synem skirského náčelníka Edeka, který byl vazalem Hunů pod vedením Attily. Jeho matka byla pravděpodobně germánského původu. Měl bratra Hunulfa. Informace o jeho skirském původu je převzata z kroniky Jana z Antiochie, jiné prameny píší o jeho odlišném původu.
Vůdce foederatů
Po otcově smrti vstoupil do služeb Římanů a stal se vůdcem germánského vojska římského patricia Oresta, otce posledního císaře Romula Augustula. Po vzpouře germánských vojáků ho prohlásili za krále.
Král Odoakerova království
Odoacer sesadil posledního západořímského císaře. Došlo tak k faktickému zániku Západořímské říše. Titul císaře si nepřisvojil, ale císařské insignie poslal do Konstantinopole, čímž de facto přijal svrchovanost Východořímské říše, čímž předešel konfliktu s touto říší, jeho vládu v Italském království to nijak neomezovalo. V letech 490–493 bojoval proti Ostrogótům a jejich vůdci Theodorichovi Velikému. V roce 493 uzavřeli dohodu o společném panování v Italském království. Brzy došlo k porušení dohody a Odoaker byl v Ravenně Theodorichem Velikým zavražděn.
Odkazy
Reference
- ↑ Mitteilungen - Die Urkunde des Konigs Odovakar vom Jahre 489. Kolín nad Rýnem: Hermann Bohlaus, 1952. Dostupné online. (německy)
- ↑ VLČEK, Miroslav; HEMELÍK, Martin. Přehled dějin antické a středověké filosofie : perspicibilis historia philosophiae I. Praha: Oeconomica, 2012. 322 s. ISBN 9788024519135, ISBN 8024519135. OCLC 855465456 S. 175.
- ↑ FRASSETTO, Michael. Encyclopedia of barbarian Europe : society in transformation. Santa Barbara, Calif.: ABC-CLIO ISBN 978-1-57607-263-9. S. 275. (anglicky)
- ↑ WALDMAN, Carl. Encyclopedia of European peoples. New York: Facts On File, 2006. Dostupné online. ISBN 978-0816049646.. S. 699. (anglicky)
- ↑ JENSEN, Erik. Barbarians in the Greek and Roman world. Indianapolis: ISBN 978-1-62466-712-1. S. 16. (anglicky)
- ↑ CASSIODORUS, Senator; MIEROW, Charles Christopher. The Gothic history of Jordanes in English version XLVI.242. : Princeton, Princeton University Press; Dostupné online. S. 119. (anglicky)
Literatura
- LÖWE, Gerhard. ABC Antiky. Praha: Ivo Železný, 2000. 467 s. ISBN 80-240-1376-2.
- HRYCH, Ervín. Velká kniha vládců starověku. Praha: Regia, 2002. 648 s. ISBN 80-86367-19-3.
- GIBBON, Edward. Úpadek a pád Římské říše. Praha: Levné knihy, 2005. 380 s. ISBN 978-80-7309-189-7.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Odoaker na Wikimedia Commons
- Vojenskopolitické důvody rozpadu římské říše
Předchůdce: titul vznikl západořímský císař Romulus Augustus |
Italský král 476 – 493 |
Nástupce: titul zanikl ostrogótský král Theodorich Veliký |
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk