A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Odlehčovací služby (nazývány také jako úlevová péče, respitní péče, z anglického respite care) jsou druhem sociální služby, který poskytuje pomoc lidem dlouhodobě pečujícím o postiženého. Nejčastěji má formu dočasného umístění postiženého do náhradní rodiny, stacionáře či pobytového zařízení, nebo jde o poskytnutí přímé praktické pomoci pečujícím v jejich domácnosti.[1] Cílem služby je umožnit pečující fyzické osobě nezbytný odpočinek.[2]
Služba obsahuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů.[3]
Česká právní úprava
Odlehčovací služba je legislativně zakotvena v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a prováděcí vyhlášce č. 505/2006 Sb. Zákon definuje odlehčovací služby jako terénní, ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném sociálním prostředí; cílem služby je umožnit pečující fyzické osobě nezbytný odpočinek.[4]
V druhém odstavci paragrafu 44 jsou popsány základní činnosti, které odlehčovací služba poskytuje, rozsah těchto úkonů je upřesněn vyhláškou č. 505/2006 v § 10:
- Pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu zahrnuje pomoc a podporu při podávání jídla a pití, oblékání a svlékání, pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík a pomoc při prostorové orientaci a samostatném pohybu.
- Při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu je zajišťována pomoc při úkonech osobní hygieny, základní péči o vlasy a nehty a pomoc při použití WC.
- Další činností při poskytování odlehčovacích služeb je poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy (pomoc při zajištění stravy nebo při její přípravě). Do úkonů vztahujících se k ubytování, v rámci pobytové formy služby, je zahrnut také úklid, praní a drobné úpravy prádla a ošacení a žehlení.
- V rámci odlehčovacích služeb je také zprostředkováván kontakt se společenským prostředím, což zahrnuje doprovázení (do školy, k lékaři, do zaměstnání, na zájmové aktivity apod.) a pomoc při obnovení či upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách, které podporují sociální začleňování osob.
- Sociálně terapeutické činnosti vedou k rozvoji či udržení osobních a sociálních schopností a dovedností, jež podporují sociální začleňování osob.
- Odlehčovacími službami je také poskytována pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí (pomoc při vyřizování běžných záležitostí a při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a zájmů).
- Výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti představují nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností a podporu při zajišťování chodu domácnosti.[5]
V prováděcí vyhlášce č. 505/2006 Sb. je také uvedena výše úhrady za poskytování odlehčovacích služeb, dle času a prováděných úkonů.
Historie odlehčovacích služeb
Odlehčovací služby byly poprvé oficiálně zavedeny v 60. letech 20. století v USA a ve vyspělých státech Evropy. Hlavním hnacím motorem pro vznik bylo hnutí deinstitucionalizace zdravotní a sociální péče. Toto hnutí se snažilo prosazovat občanská práva osob se zdravotním postižením a navrácení těchto osob do jejich domovů. U nás má odlehčovací péče oproti vyspělým státům Evropy a USA zpoždění přibližně 30 let, dříve byli v České republice nemocní segregováni od intaktní společnosti. Na počátku 90. let 20. století v ČR byly prvními iniciátory odlehčovacích služeb rodiny, jichž se nedostatky sociálních služeb osobně týkaly.[6]
Druhy a formy odlehčovacích služeb
V sektoru sociální péče a v nestátních zařízeních se rozvíjí odlehčovací služby ve formě parciálních (tedy částečných, časově omezených) hospitalizací. Principem této formy odlehčovacích služeb je, že příslušné zařízení převezme do péče starého, dlouhodobě nemocného člověka, o něhož se stará rodina, a to na dobu určitou. Důvodem parciální hospitalizace je adekvátní odpočinek pro starající se rodinu.[7]
V zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách jsou uvedeny tyto formy odlehčovací služby:
- Terénní – je poskytována v přirozeném prostředí osoby, která tuto pomoc potřebuje, asistent dochází za klientem domů, tato forma je vhodná především pro ty klienty, kteří mají problémy či ze zdravotních důvodů nemohou opustit domov.
- Ambulantní - klient za službami dochází nebo je doprovázen do zařízení sociálních služeb, součástí služeb však není ubytování, tato forma je vhodná pro klienty, kteří mohou opustit a domov, dále také pro rozšiřování sociálních kontaktů klienta.
- Pobytové - služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb, péče je tedy dlouhodobě poskytována mimo domov osoby s postižením, pečovatel, rodič nebo nikdo z blízkých se nemůže dlouhodobě postarat o svěřenou osobu.
Odlehčovací služby se také dělí na čtyři základní modely, které jsou používané v USA a ve všech zemích Evropy:
- První model - Péče je poskytována doma a nabízí rodinám laickou i odbornou pomoc. Rodina si vybírá sama jak zařízení, tak asistenta, a osoba vyžadující pomoc tedy zůstává ve svém přirozeném prostředí.
- Druhý model - Péče je poskytována formou náhradní rodiny mimo domov klienta, přičemž se jedná o určitou obdobu pěstounské péče, kdy rodina, do které je dítě přiděleno, musí absolvovat zvláštní výcvikový program.
- Třetí model - Péče je poskytovaná v kolektivu, např. denní stacionáře, školky, sociální zařízení, kdy děti i dospělé osoby jsou pod odborným dohledem. Součástí služby může být i odvoz do zařízení a domů.
- Čtvrtý model - Tento typ odlehčovací služby se poskytuje v nemocnicích nebo ošetřovatelských zařízeních, tedy mimo domov klienta a je určen osobám s těžkým postižením nebo nevyléčitelně nemocným, kteří vyžadují lékařskou péči.[8]
Odlehčovací služby se podle odborné literatury[9] rozdělují taktéž dle doby trvání, a to na:
- Krátkodobé - vystřídání rodinného pečujícího na několik hodin během dne přivolaným profesionálním pečovatelem.
- Střednědobé - celodenní péče v denním stacionáři, denním centru či domovince.
- Dlouhodobé - týdenní až měsíční pobyt v ošetřovatelském nebo jiném zařízení v době dovolené či léčení pečujícího.
Pracovníci v odlehčovacích službách
Koordinátor odlehčovací služby
Koordinátor odlehčovací služby působí v oblasti organizace a provozu odlehčovacích služeb, vyhledává a kontaktuje potenciální asistenty, provádí zaškolování asistentů, vede dokumentaci, provádí konzultace, poskytuje poradenství, je organizátorem supervizních setkání.[10]
Koordinátor dále spolupracuje s rodinným pečovatelem a osobou, o niž je pečováno, což zahrnuje:
- depistáž rodin potřebujících odlehčovací služby,
- konzultace a seznámení s nabídkou odlehčovacích služeb,
- kontrola správného průběhu odlehčovací služby,
- konzultace a poradenství, a poradenství v oblasti péče o osobu se zdravotním postižením a
- pomoc rodinnému pečovateli.[11]
Osobní asistent v odlehčovací péči
Osobní asistent především nahrazuje nepřítomnost rodinného pečovatele u člověka se zdravotním postižením, který z různých důvodů nemůže zůstat sám a bez dohledu. Plní funkci společníka člověku s postižením, čímž asistent umožňuje odpočinek rodinnému pečovateli.[12]
Asistent usiluje o aktivizaci člověka s postižením formou komunikace, vyprávění, naslouchání, zájmové činnosti, doprovodu na nákup, k lékaři, na úřady či společenské akce.[13] Do náplně práce asistenta odlehčovací péče patří také dopomoc při sebeobslužných činnostech a nácvik dovedností.[13]
Rodinný pečovatel
Jedná se o osobu, která se rozhodla pro péči a přizpůsobila jí i styl svého dosavadního života. V oblasti odlehčovacích služeb je právě rodinný pečovatel adresátem služby a jemu je tedy odlehčovací služba určena. Rodinnými pečovateli se zpravidla stávají rodiče, sourozenci, manželka, manžel, potomci osoby se zdravotním postižením či jiní blízcí příbuzní. Role rodinného pečovatele představuje změnu a přizpůsobit se této změně představuje velkou zátěž. Lehce může podlehnout emočnímu napětí a úzkosti, psychickému a fyzickému vyčerpání.[14]
Reference
- ↑ MATOUŠEK, Oldřich. Slovník sociální práce. Vyd. 2., přeprac. Praha: Portál, 2008. ISBN 9788073673680. s. 124
- ↑ Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále také jen "zákon o sociálních službách"). Dostupný online např. na Zákony pro lidi.cz.
- ↑ Sociální služby. Katalog poskytovatelů sociálních služeb - KPSS Olomouc . . Dostupné z: http://kpss.olomouc.eu/katalog/socialni-sluzby/odlehcovaci-sluzby/
- ↑ § 44 odst. 1 zákona o sociálních službách
- ↑ § 10 vyhlášky č. 505/2006 Sb.
- ↑ KOZLOVÁ, Lucie. Sociální služby. 1. vyd. Praha : Triton, 2005. 79 s. ISBN 80-7254-662-7.
- ↑ HAŠKOVCOVÁ, Helena: Manuálek sociální gerontologie. Edice '"České ošetřovatelství: praktická příručka pro sestry", sv. 10. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 2004. ISBN 80-7013-363-5.
- ↑ NOVOSAD, Libor. Základy speciálního poradenství: struktura a formy poradenské pomoci lidem se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-197-5. s. 159
- ↑ ŠAFRÁNKOVÁ, P. Pojednání o respitní péči. In Speciální pedagogika: časopis pro teorii a praxi speciální pedagogiky. Praha: Pedagogická fakulta UK, 2002, č. 4, s. 251-258. ISSN 1211-2720
- ↑ ŠAFRÁNKOVÁ, P. Klíčové osoby v komplexu služeb respitní péče. In Speciální pedagogika: časopis pro teorii a praxi speciální pedagogiky. Praha: Pedagogická fakulta UK, 2004, č.1, s. 28-42. ISSN 1211-2720 s. 29
- ↑ ŠAFRÁNKOVÁ, P. Klíčové osoby v komplexu služeb respitní péče. In Speciální pedagogika: časopis pro teorii a praxi speciální pedagogiky. Praha: Pedagogická fakulta UK, 2004, č.1, s. 28-42. ISSN 1211-2720. s. 30.
- ↑ ŠAFRÁNKOVÁ, P. Klíčové osoby v komplexu služeb respitní péče. In Speciální pedagogika: časopis pro teorii a praxi speciální pedagogiky. Praha: Pedagogická fakulta UK, 2004, č.1, s. 28-42. ISSN 1211-2720. s. 32
- ↑ a b ŠAFRÁNKOVÁ, P. Klíčové osoby v komplexu služeb respitní péče. In Speciální pedagogika: časopis pro teorii a praxi speciální pedagogiky. Praha: Pedagogická fakulta UK, 2004, č.1, s. 28-42. ISSN 1211-2720. s. 33
- ↑ ŠAFRÁNKOVÁ, P. Klíčové osoby v komplexu služeb respitní péče. In Speciální pedagogika: časopis pro teorii a praxi speciální pedagogiky. Praha: Pedagogická fakulta UK, 2004, č.1, s. 28-42. ISSN 1211-2720. s. 34
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu respitní péče na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antény
Chemické zdroje elektriny
Chladenie v elektrotechnike
Elektrická sústava automobilu
Elektrická trakcia
Elektrické prístroje
Elektrické súčiastky
Elektrické spotrebiče
Elektrické stroje
Čítanie (elektrotechnika)
Činný výkon
Štatistická dynamika
Živý vodič
Admitancia
Antiparalelné zapojenie
Asynchrónny motor
Blúdivý prúd
Bočník (elektrotechnika)
Diak (polovodičový prvok)
Displej s kvapalnými kryštálmi
Elektrická inštalácia
Elektrická rezonancia
Elektrická sila
Elektrická vodivosť
Elektrické zariadenie
Elektrický obvod
Elektrický zvonec
Elektroenergetika
Elektromer
Elektrometer
Elektromobil
Elektromotor
Elektromotorické napätie
Elektrotechnický náučný slovník
Elektrotechnika
Elektrotechnológia
Fázor
Faradayova klietka
Frekvencia (fyzika)
Graetzov mostík
Impedancia
Indukčnosť
Induktancia
Istič
Izolácia (elektrotechnika)
Izolant
Jadro vodiča
Jednobran
Jednosmerný prúd
Joulovo teplo
Katóda
Koaxiálny kábel
Kompenzácia účinníka
Konduktometria
Konektor (elektrotechnika)
Korónový výboj
Lanko (elektrotechnika)
Leptanie
Logické hradlo
Magnetická susceptibilita
Magnetizácia (veličina)
Merný elektrický odpor
Mobilné zariadenie
Napájací zdroj
Napäťový chránič
Napäťový násobič
Nortonova veta
Odpínač
Odpojovač
OLED
Olovený akumulátor
Paralelné zapojenie
Peltierov článok
Plošná hustota elektrického prúdu
Poistka (elektrotechnika)
Posuvný prúd
Prúdový chránič
Prenosové médium
Prieletový klystrón
Primárny elektrochemický článok
Reaktancia
Rekuperácia (dopravný prostriedok)
Relé
Reproduktorová výhybka
Rezistancia
Rozhranie (interface)
Sériové zapojenie
Seebeckov jav
Sekundárny elektrochemický článok
Settopbox
Skrat
Sonar
Spínač
Spínaný zdroj
Straty v mikropásikových vedeniach
Striedavý prúd
Stupeň ochrany krytom
Svetelná výbojka
Symetrizačný člen
Technická normalizácia
Tepelné relé
Tepelne vodivostný detektor
Termočlánok
Théveninova veta
Transformátor
Transformátor s fázovou reguláciou
Trojfázová sústava
Tuhá fáza (elektronika)
Tyratrón
Usmerňovač (elektrotechnika)
Uzemnenie
Uzol (vodiče)
Vírivý prúd
Výbojka
Varistor
Ventilátor
Vodič (elektrotechnika)
Voltov stĺp
Vstavaný systém
Zásuvka (elektrotechnika)
Zdroj (elektrotechnika)
Zisk antény
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk